Česko-americké vztahy jsou ve skvělém stavu, říká končící velvyslanec King

Rozhovor s americkým velvyslancem Kingem (zdroj: ČT24)

S končící administrativou Donalda Trumpa bude Česko opouštět i americký velvyslanec Stephen King. Pro Českou televizi popsal, jak vnímá vzájemné vztahy a také jak na něj zapůsobilo nedávné vniknutí davu do Kapitolu. Rozhovor vedl Martin Řezníček.

Co se vám honilo hlavou, když jste sledoval dav výtržníků v Kongresu?

Napadla mě tři slova: je to hloupé, potenciálně nebezpečné a nakonec se ukázalo to, čeho jsme se obávali, a sice, že to bylo tragické. Dav se rozhodl napadnout bastion demokracie, ke kterému vzhlíží mnozí ve svobodném světě.

Minulý čtvrtek jsem přijel za premiérem (Andrejem) Babišem se s sním rozloučit. Na konec naší velmi příjemné konverzace mi řekl, že den, dva před mou návštěvou obdržel portrét od českého umělce, který zobrazuje tváře českých vojáků, kteří přišli o život během posledních několika let, když jsme každý zastávali svou funkci. Zeptal jsem se ho, zda se na něj můžu podívat, a než jsem odcházel, tak visel na chodbě u jeho pracovny.

Když jsem odcházel, tak mě zarazila ironie tohoto okamžiku: Tady jsou lidé, hrdinové, kteří se obětovali, aby bránili právo ostatních, aby mohli být svobodní a užívat si demokratického způsobu života. Zatímco v naší zemi se nějací idioti rozhodli zaútočit na náš Kapitol. Tito vojáci se vzdali svých zítřků, abychom my mohli dnes žít. Jsou to hrdinové, a aby jejich oběti takto urazilo jednání několika lidí v naší zemi, to je ostudné. Martine, ale tohle nejsme my, tohle není Amerika.

Demokracie není čistá, není perfektní. Rád říkám, že v naší zemi je demokracie experimentem starým 244 let. Stále se jí snažíme zlepšit. Bohužel se občas objeví okamžiky, jako je tento, které musíme vyřešit.

Nevím kolik, ale spoustu lidí bylo zatčeno. Je zde padesát tisíc stop vedoucích k lidem, kteří byli identifikováni na obrázcích. Všichni tito lidé musejí být stíháni v plném rozsahu v souladu s právem, protože to je pilíř demokracie – vláda práva. Tohle musí svět vidět, stejně jako bohužel scény z amerického Kapitolu, kterých hluboce lituji.

Já to chápu, když říkáte, že to není Amerika a že to nejsou vaše hodnoty, nicméně více než sedmdesát milionů Američanů volilo Donalda Trumpa a když se podíváte na ústavní žalobu, kterou předložili demokraté ve sněmovně, tak v ní se píše, že prezident podněcoval násilnosti. Kde tedy vidíte hlavní důvody toho, co se stalo?

To je dobrá otázka, Martine. Nevím, jestli je hlavním důvodem to, co se honí prezidentovi hlavou a jak někteří naznačují – tohle potenciálně podněcovat. Faktem je, že když se tahle záležitost v Kapitolu vyřešila a násilníci byli zadrženi nebo vyhozeni, tak se vrátila demokracie.

Znovu zasedl Senát a viceprezident Mike Pence se ujal oficiálního sčítání hlasů a schválení Joea Bidena jako prezidenta. Demokracie nakonec fungovala a zvítězila. Je důležité, že zvítězila slušnost, demokracie a ústavní právo.

Jste velvyslancem Spojených států v Česku, vím, že nemůžete nikomu stranit a že je to pro vás citlivé, ale jste zároveň politicky jmenovaným velvyslancem Trumpovy republikánské administrativy. Změnil se v poslední době váš názor na prezidenta Trumpa?

Možná se změnil, ale jak bych tu změnu popsal, to asi není důležité. Od prvního dne ale říkám, že zde zastupuji lid Spojených států amerických. Ano, byl jsem nominován a sloužil jsem prezidentovi Spojených států, ale prezidenta zvolili lidé. Ke své práci jsem přistupoval tak, jak doufám většina lidí pracujících pro vládu, a sice, že jsem pracoval jménem lidí ve Spojených státech.

Hodnoty

Vy jste také hrdým skautem – ceníte si hodnot, jako je integrita, čest, pomoc ostatním. Vyznává tyto hodnoty, které vyznáváte vy, taky současná republikánská strana ve Spojených státech?

Ano, vůbec nespojuji to, co se stalo v Kapitolu, s republikánskou stranou. Jak jste sám řekl, sedmdesát nebo pětasedmdesát milionů lidí ve Spojených státech volilo Trumpa, přes osmdesát milionů Bidena. Nemůžete k žádné straně přistupovat takto plošně.

Byl to dav násilníků, který vyvolal něco, co bohužel zanechalo špatný vzkaz v příliš mnoha místech na světě. Ale ústavní právo zvítězilo, demokracie zvítězila, vláda práva zvítězí.

Co by měli ve Spojených státech republikáni a demokraudělat, aby se tohle už neopakovalo?

Nevím, jestli se to týká jediné strany, ale potřebujeme vedení. Republikáni potřebují vedení, demokraté potřebují vedení, naše země potřebuje vedení. Za šest, sedm, osm dní budeme mít nového vůdce. Doufám, že do naší země přinese jednotu.

Vztahy s Českem

Krátce před inaugurací opustíte svůj post velvyslance v Česku. V jakém stavu česko-americké nebo americko-české vztahy necháváte?

Myslím, že v mnohem lepším, než jsme je nalezli před třemi a půl lety. Bidenova administrativa a nový ministr zahraničí zdědí mimořádně dobré dvoustranné vztahy mezi Spojenými státy a Českou republikou. Viděli jsme zlepšení v mnoha oblastech. Myslím, že se mi podařilo navázat dobré vztahy s klíčovými lídry ve vaší zemi. Prohloubili jsme hospodářské vztahy mezi oběma zeměmi.

Asi jste to už slyšeli, ale co se týče bezpečnosti, tak na ni pohlížím jako na stoličku o třech nohou. Když jedna chybí, tak spadne. Tou první je přátelství. Máme mezi sebou přátelství trvající déle než sto let. Druhou je bezpečnost – přátelé si pomáhají. My chráníme vás, vy chráníte nás. A třetí je hospodářská prosperita a vztahy. Je to lepidlo, které drží ty nohy pohromadě ve vztazích mezi oběma zeměmi.

Přátelství tu vždycky bylo, ale doufám, že se od té doby, co jsem přijel, prohloubilo. Co se bezpečnosti týče – lidem jsem při mnoha příležitostech říkal, že v téhle části světa nedokážu identifikovat žádnou zemi, která by byla lepším spojencem Ameriky než Česká republika. Přinesli jste oběti. Nejde jen o to dostát aliančnímu dvouprocentnímu závazku výdajů na obranu. Vidím oběti v krvi, na které žádnou dolarovou cenovku nedáte.

Pravděpodobně nejtěžšími okamžiky, jaké jsem tady za tři a půl roku zažil, byla účast na třech pražských repatriačních aktech vojáků, kteří přišli o život ve službě za mého působení. V roce 2018 to byly dva podobné akty. První se týkal tří mužů, kteří zahynuli při ochraně letecké základy Bagram v Afghánistánu. Beneš, Štěpánek a na jméno toho třetího si teď bohužel nemůžu vzpomenout.

A pak v tom stejném roce kynolog Procházka, to byl asi nejdojemnější pietní akt. A pak nedávno v minulých týdnech paní Tichá, která zahynula při nehodě na Sinajském poloostrově. Není větších obětí. Jak jsem řekl, oni vyměnili své zítřky za naše dnešky. Tohle se nedá měřit. Myslím si, že nic nevystihuje blízké spojenectví líp než tohle.

Vedle tohoto, co zmiňuje v oblasti bezpečnosti, a vedle amerických vrtulníků, které Česko pořizuje, kde vidíte další potenciál spolupráce v obraně?

Pokračuje to v Afghánistánu, stejně jako dřív v Iráku. Teď je to v Mali a možná na dalších místech Afriky. Závazek, který předvádíte vůči Američanům a vůči všem dalším spojencům v NATO, je mimořádný. Několika lidem jsem ve Washingtonu říkal, že v téhle části světa nenajdete lepšího spojence, než je Česká republika.

Energetika a obchod

Co se týče spolupráce v jaderné energetice – myslíte si, že by Česko mělo kvůli bezpečnostním důvodům vyloučit Rusko a Čínu z tendru na dostavbu jaderné elektrárny?

Bývalý ministr energetiky Perry, když Prahu před lety navštívil, to řekl nejlépe, a sice že energetická bezpečnost je národní bezpečností. Ano, myslím si, že by v budoucnu česká vláda měla udělovat tendry zemím, které jsou svobodné a které dokážou dodat požadovanou technologii. Tedy neplatit miliardy korun za kontrakty zemím, které lze označit za dravce a které se špinavým jednáním snaží ublížit nejen Česku a západnímu světu, ale i dalším.

To mi nedává smysl, to mi mysl nebere. Proč bych plnil svými penězi pokladnu někomu, kdo je obratem využije proti nám a bude se nás snažit rozdělit? Proto si myslím, že Rusko a Čína by neměly být součástí tohoto tendru.

Myslíte si, že tohle bude významné téma i pro vašeho nástupce?

Určitě, tohle rozhodnutí nepadne dřív než během tohoto roku a nejspíš až za nové vlády, takže to bude aktuální nejméně další rok.

V oblasti obchodu, který je vám jako obchodníkovi nejbližší, co považujete za svůj velký úspěch, co vám vyšlo nejlépe?

Myslím, že se nám dvoustranné obchodní vztahy podařilo mimořádně rozvíjet. Byli jsme svědky českých investic ve Spojených státech a amerických investic v Česku. Společnosti jako Linet, Avast, Y Soft nebo GE, mohl bych dlouho pokračovat. Je tu tolik příležitostí k investicím.

Vytvořil jsem na ambasádě iniciativy nebo cíle, kterým říkáme 2+2+2+2 rovná se tisíc. To znamená nalézt investiční příležitosti v obou zemích. Vytvořili jsme úspěšné předpoklady pro to, aby tyto investice ve výhledu několika let přinesly desetitisíce pracovních míst. To je to lepidlo, které drží naše zdravé vztahy pohromadě.

Na světě není lepší trh než Spojené státy – to dlouhodobě říkám českým obchodníkům. A tohle zas Američanům: Nenajdete na světě moudřejší lidi, lidi s lepšími pracovními návyky než lidi tady v České republice.

Předání moci

V Bílém domě je taková tradice, kterou nedodržují úplně všichni – a uvidíme, jak to dopadne tento rok – že odstupující prezident nechá tomu nastupujícímu dopis. Kdybyste vy nechal na stole v téhle krásné budově nebo na ambasádě dopis svému nástupci, co byste do něj napsal?

To je dobrá otázka. Napsal bych mu, že můj nástupce zdědí báječný tým, který tady na americké ambasádě tvoří mimořádně chytří, mladí, talentovaní lidé, jsou to všechno profesionálové, dělají svou práci dobře. Zažili jsme úspěchy, vaše zodpovědnost je na těchto úspěších stavět a rozvíjet je. Buďte lepší než já při budování vztahů!

Tahle malá země toho má tolik co nabídnout, nejenom na tomto kontinentu. Na tom můžete stavět. Máte tady k tomu vhodný tým, máte tady k tomu „přírodní“ zdroje. Hodně štěstí, věřím, že budete úspěšný!

Pocházíte z Wisconsinu, strávil jste část života ve státu Illinois, znáte velmi dobře českou komunitu, protože v téhle části Ameriky se po dekády usazovala. Existuje něco, co jste se tady o Češích naučil a co jste o nich dřív nevěděl?

Většina Američanů, aspoň to platilo do nedávných desetiletí, je schopna vystopovat svůj původ v této části světa. Já mám částečně litevský původ, částečně skotský. Středozápadní část Ameriky Čechy oslovila, nejen kvůli geografii, ale kvůli hodnotám, které si s sebou přinesli. Takže na téhle části Evropy, jste v jejím srdci, a na Středozápadu, který je zas srdcem Ameriky, je něco zvláštního. Dokážeme se do sebe vcítit.

Před rozhovorem jste mi řekl, že byste divákům rád něco přečetl, takže pokud chcete, máte prostor.

Je to mé přáním všem lidem v Česku.

Přeji vám dostatek slunce, abyste si udrželi dobrou náladu. Kéž vám déšť připomene, že je třeba si slunce vážit. Přeji vám štěstí, abyste si udrželi mladistvého ducha. Kéž pocítíte jen tolik bolesti, aby i ty nejmenší radosti v životě vypadaly významnější. Přeji vám dostatek všeho tak, aby se naplnily vaše touhy. Ať vám ztráty připomenou vážit si všeho, čeho jste dosáhli. Kéž vám každé „ahoj“ pomůže zvládnout poslední „sbohem“.

English version of the interview (zdroj: ČT24)