Smrt tří českých vojáků v Afghánistánu zasáhla jejich rodiny, kolegy na misi v Bagrámu i v domovském praporu v Táboře. Těžký úkol čeká jejich velitele Daniela Cekula, který se s trojicí vojáků v dubnu před cestou do Afghánistánu loučil a nyní poletí pro jejich pozůstatky. Vyrovnat se s těžkou situací lidem pomáhají psychologové a kaplani.
S úmrtími se pereme, ceníme si podpory lidí, říká velitel roty v Bagrámu. Pomáhají i psychologové a kaplani
„Nálada je odpovídající situaci, zatím se s tím chlapi a celá jednotka nějakým způsobem pereme. Máme poskytnutého psychologa z Kábulu a máme svého kaplana, který dělá svoji práci,“ řekl v rozhovoru pro ČT kapitán Viktor Patia, velitel 10. strážní roty Armády ČR v Bagrámu.
„Je to velice náročná situace, ale momentálně je těch činností tolik, že to člověku ještě ani nepřijde. Ale vnímáme to a je pro nás velice důležitá podpora jak z republiky, tak od koaličních partnerů tady. Velice si toho ceníme a hodně nám to pomáhá,“ dodal Patia.
Smutek v táborském praporu
Se smrtí tří vojáků se kromě kolegů z afghánské základny složitě vyrovnávají i ti, kteří s nimi sloužili v Táboře u 42. mechanizovaného praporu. „Musím se s tím vyrovnat, pro pozůstalé je to mnohem těžší, než pro mě, ale všichni cítíme smutek,“ uvedl jejich velitel Daniel Cekul.
Všechny tři vojáky znal osobně. Když v dubnu odlétali do Afghánistánu, byl se s nimi rozloučit na letišti. Teď to bude právě on, kdo poletí do Bagrámu pro jejich pozůstatky a přiveze je zpět do vlasti.
Vyrovnat se s jejich smrtí musí i ostatní vojáci ze základny. „Je to hrozné. Myslím si, že kluci určitě byli připraveni na to, aby se mohli s někým poprat, ale v tomto případě nemohli nic dělat,“ poznamenal voják Josef Micev ze 42. mechanizovaného praporu v Táboře.
Vojákům pomáhají psychologové i kaplan
Vojákům v Afghánistánu, stejně jako rodinám pozůstalých, jsou k dispozici psychologové. „Vojáci to nesou statečně, samozřejmě je možnost, aby měli nějakou další pomoc, ale zatím si ji nikdo nevyžádal. Jsme vojáci a v malém procentu s tím počítáme, že se něco podobného může stát,“ řekl velitel Cekul.
„Aktivovala jsem pět psychologů, protože jsme v té chvíli ještě nevěděli, kam pojedeme za rodinami, ale byli během dvaceti minut připraveni vyjet na místo,“ uvedla Helena Sováková, náčelnice odboru operační psychologie české armády.
Ve službě je už 16 let. Od neděle se s celým týmem věnuje i pozůstalým po Martinu Marcinovi, Kamilu Benešovi a Patriku Štěpánkovi. Způsob, jak tragickou zprávu sdělit rodině, probírají psychologové i s velitelem padlých vojáků.
„Vždycky je to pro ty rodiny šok. Přijde tam skupina uniformovaných vojáků, takže samozřejmě každého napadne, že se něco stalo nebo došlo k úmrtí. Na prvním místě jsou vždycky emoce: vztek, hněv, pláč, obrovská bolest,“ popsala Sováková. Psychologové doprovázejí rodiny po celou dobu a vyjíždějí vždy i na základnu, které se úmrtí vojáků dotklo.
Kaplan musí znovu připravit tým po psychické stránce
Důležitá je i role armádního kaplana. „Mým hlavním úkolem je být v tomto čase co nejvíce s vojáky, hovořit s nimi. Zvláště s těmi, kteří byli přímo účastni dané patroly. Vedle mě je tam i vojenský psycholog. Když je potřeba, vyšle armáda k jednotce o kaplana nebo o psychologa víc, aby po lidské, psychické stránce znovu připravili tým na pokračování operačního úkolu,“ vysvětlil hlavní kaplan české armády Jaroslav Knichal.
S českými vojáky už Knichal byl v Iráku, Kosovu i Afghánistánu, kde působil Provinční rekonstrukční tým. Byl i u smrti českých vojáků v Afghánistánu v roce 2014 a o rok později sloužil na jejich počest vzpomínkovou mši. Stejně jako kapitán Viktor Patia upozorňuje na význam podpory lidí. „Tak cítíte, že dokážete i tuto tragickou a bolestnou situaci zvládnout a dále pokračovat v plnění svých úkolů,“ dodal.
Padlé české vojáky považuje jednoznačně za hrdiny. „My jsme se přihlásili k tomu, že se zlem a terorismem chceme bojovat. A jak řekl i náčelník Generálního štábu, raději bojovat se zlem mimo území než ve vlastní zemi,“ podotkl armádní kaplan.
Sbírka pro rodiny
Stejně to vidí i brigádní generálka Lenka Šmerdová. „Vojáci nasazení v zahraničních misích jsou hrdinové, protože bojují za zájmy našeho státu v zahraničí. Abychom se my tady doma a naši občané cítili bezpečně, tak musí probíhat tento boj proti terorismu, proti Islámskému státu.“
Šmerdová zároveň předsedá výboru Vojenského fondu solidarity. Ten v pondělí vyhlásil ve prospěch rodin tří vojáků padlých v Afghánistánu mimořádnou finanční sbírku. Fond založila armáda společně s Charitou ČR po úmrtí pěti vojáků v roce 2014 a pomáhá vojákům a jejich rodinám v nouzi. Přispívají do něj lidé, firmy i sami vojáci.
- převodem na účet č. 44665522/0800, variabilní symbol 918
- dárcovskou zprávou podle částky, kterou chce dárce přispět, ve tvaru DMS VFS 30, DMS VFS 60 nebo DMS VFS 90 na číslo 87777