Ásám zavře muslimské školy. „Potřebujeme více doktorů, policistů, úředníků a učitelů než imámů“

Indický stát Ásám uzavře všechny muslimské náboženské školy, které působí na jeho území. Tamní parlament schválil zákon, který tento krok umožňuje, informovala agentura Reuters. Podle vládních politiků z Indické lidové strany (BJP) vyučování v náboženských školách nedosahuje požadované kvality a je málo zaměřené na praxi. Opozice mluví o útoku na muslimy.

„V muslimské menšině potřebujeme více doktorů, policistů, úředníků a učitelů než imámů pro mešity,“ uvedl při rozpravě v parlamentu ministr školství Himanta Bisva Sarma. Ten je považován za vycházející hvězdu Indické lidové strany premiéra Náréndry Módího, která má blízko k ideologii hinduistického nacionalismu.

Podle ministra školství bude provoz zhruba sedmi set náboženských škol, takzvaných madras, zastaven v dubnu. Vláda je chce přeměnit na běžná zařízení, jejichž vyučování bude mít světštější náplň.

Jeden z poslanců opoziční strany Indický národní kongres protestoval: „Záměrem zákona je vyhnat muslimy.“ Podle opozice je zákon součástí nepřátelského přístupu vlády k náboženské menšině.

Vláda státu Ásám také oznámila úmysl zavést zákaz změny náboženství kvůli sňatku. Obdobný zákon zavedl na začátku prosince nejlidnatější indický stát Uttarpradéš, kde taktéž vládne BJP. Zákon sice platí pro všechny náboženské konverze, zákonodárci však neskrývali úmysl bojovat proti takzvanému džihádu lásky neboli situacím, kdy žena hinduistického vyznání při sňatku s muslimským mužem přejde na jeho víru. Podle agentury Reuters bylo na základě tohoto zákona zadrženo v Uttarpradéši zhruba 30 muslimů.

Napětí

Muslimové jsou největší náboženskou menšinou v převážně hinduistické Indii a představují zhruba 13 procent její populace, která čítá 1,35 miliardy lidí. Odhaduje se, že hinduismus vyznává zhruba 80 procent Indů.

Napětí mezi muslimy a hinduisty panuje také v sousedním Pákistánu. Ve městě Karak na severozápadě země ve středu několikatisícový dav poničil a zapálil hinduistický chrám. Podle světových agentur ho k útoku podnítila kázání duchovních. Pákistánský ministr pro lidská práva útok odsoudil.

Organizace Amnesty International letos kritizovala pákistánskou vládu za to, že dostatečně nechrání práva hinduistické menšiny, která tvoří zhruba dvě procenta pákistánského obyvatelstva. Přes 90 procent obyvatel Pákistánu, kterých je 212 milionů, se hlásí k islámu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...