Ásám zavře muslimské školy. „Potřebujeme více doktorů, policistů, úředníků a učitelů než imámů“

Indický stát Ásám uzavře všechny muslimské náboženské školy, které působí na jeho území. Tamní parlament schválil zákon, který tento krok umožňuje, informovala agentura Reuters. Podle vládních politiků z Indické lidové strany (BJP) vyučování v náboženských školách nedosahuje požadované kvality a je málo zaměřené na praxi. Opozice mluví o útoku na muslimy.

„V muslimské menšině potřebujeme více doktorů, policistů, úředníků a učitelů než imámů pro mešity,“ uvedl při rozpravě v parlamentu ministr školství Himanta Bisva Sarma. Ten je považován za vycházející hvězdu Indické lidové strany premiéra Náréndry Módího, která má blízko k ideologii hinduistického nacionalismu.

Podle ministra školství bude provoz zhruba sedmi set náboženských škol, takzvaných madras, zastaven v dubnu. Vláda je chce přeměnit na běžná zařízení, jejichž vyučování bude mít světštější náplň.

Jeden z poslanců opoziční strany Indický národní kongres protestoval: „Záměrem zákona je vyhnat muslimy.“ Podle opozice je zákon součástí nepřátelského přístupu vlády k náboženské menšině.

Vláda státu Ásám také oznámila úmysl zavést zákaz změny náboženství kvůli sňatku. Obdobný zákon zavedl na začátku prosince nejlidnatější indický stát Uttarpradéš, kde taktéž vládne BJP. Zákon sice platí pro všechny náboženské konverze, zákonodárci však neskrývali úmysl bojovat proti takzvanému džihádu lásky neboli situacím, kdy žena hinduistického vyznání při sňatku s muslimským mužem přejde na jeho víru. Podle agentury Reuters bylo na základě tohoto zákona zadrženo v Uttarpradéši zhruba 30 muslimů.

Napětí

Muslimové jsou největší náboženskou menšinou v převážně hinduistické Indii a představují zhruba 13 procent její populace, která čítá 1,35 miliardy lidí. Odhaduje se, že hinduismus vyznává zhruba 80 procent Indů.

Napětí mezi muslimy a hinduisty panuje také v sousedním Pákistánu. Ve městě Karak na severozápadě země ve středu několikatisícový dav poničil a zapálil hinduistický chrám. Podle světových agentur ho k útoku podnítila kázání duchovních. Pákistánský ministr pro lidská práva útok odsoudil.

Organizace Amnesty International letos kritizovala pákistánskou vládu za to, že dostatečně nechrání práva hinduistické menšiny, která tvoří zhruba dvě procenta pákistánského obyvatelstva. Přes 90 procent obyvatel Pákistánu, kterých je 212 milionů, se hlásí k islámu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel je na návštěvě Ukrajiny

Prezident Petr Pavel dorazil na návštěvu Ukrajiny. Program zahájil ve Lvově na západě napadené země. Sešel se už s předsedou tamní vojenské správy. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
14:17Aktualizovánopřed 20 mminutami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 24 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 42 mminutami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 2 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 2 hhodinami
Načítání...