V Německu zatkli muže, který údajně stojí za rakouskou „aférou Ibiza“

Údajného strůjce aféry kolem bývalého předsedy rakouských Svobodných (FPÖ) Heinze-Christiana Stracheho po roce skrývání zatkla německá policie. Informoval o tom rakouský deník Die Presse. Julian H. čelí obvinění z nezákonného pořízení zvukové a obrazové nahrávky politika na španělském ostrově Ibiza a rovněž z obchodu s téměř třemi kilogramy kokainu.

Kauzu loni v květnu odstartovalo zpravodajství německého magazínu Spiegel a německých novin Süddeutsche Zeitung. Ty se dostaly k několikahodinové videonahrávce z roku 2017 z Ibizy, na níž tehdejší rakouský vicepremiér Strache otevřeně hovoří o korupčním jednání.

Soukromý detektiv Julian H. působící v Mnichově se kvůli pořízení choulostivého materiálu vydával jako doprovod údajné příbuzné ruského oligarchy a člověk, který má zprostředkovat dohodu mezi zainteresovanými stranami.

FPÖ  během svého vládního působení přitom  vystupovala výrazně prorusky. Byla například pro zrušení sankcí, které EU uvalila na Moskvu kvůli anexi Krymu, a několikrát vyvracela, že jí Rusové spolufinancují. Tehdejší opoziční Strana zelených dokonce označila FPÖ za „Putinovu pátou kolonu“.

Heinz-Christian Strache
Zdroj: Leonhard Foeger/Reuters

Konec vlády a úpadek FPÖ

Kauza vedla k úpadku FPÖ, která přitom ještě v roce 2016 mohla obsadit prezidentský úřad. Její kandidát Norbert Hofer tehdy získal 49,7 % hlasů a těsně prohrál se současným prezidentem Alexanderem Van der Bellenem.

Na videu se vedle Stracheho objevil i pozdější šéf parlamentní frakce Svobodné strany Rakouska Johann Gudenus. Vaz jim zlomily zmínky o nelegálním financování strany a pasáž, ve které Strache nabízí domnělému ruskému oligarchovi zajištění státních zakázek výměnou za protislužby.

Aféra otřásla alpskou zemí a v květnu 2019 vedla k pádu koaliční vlády lidovců se Svobodnými. Strache po jejím propuknutí odstoupil ze stranické funkce. Kauza výrazně přispěla k propadu Svobodných v předčasných volbách loni v září. FPÖ v nich získala přes 16 procent, což bylo bezmála o deset procentních bodů méně než v roce 2017. Novou vládu sestavili lidovci kancléře Sebastiana Kurze se Zelenými.