V Belgii otevírají některé obchody a muzea. Izrael rozvolňuje i přes nárůst nakažených

V Belgii se během úterka po měsíci otevřelo na 43 tisíc obchodů, které nabízejí i jiné než základní zboží. Otevřela také muzea a bazény, nadále však zůstávají uzavřené restaurace, divadla, kina nebo posilovny. Platí i mnohá další omezení, včetně nočního zákazu vycházení. Aktuální opatření proti šíření koronaviru budou platit nejméně do 15. ledna, píše belgický server RTBF. Protikoronavirová opatření rozvolňuje také Irsko a k podobným krokům se uchýlil i Izrael.

  • 23:52

    WHO schválila pro nouzové použití vakcínu firem Pfizer-BioNTech. Tento krok podle WHO pomůže zemím urychlit jejich vlastní schvalovací procesy.

  • 23:50

    Jeden ze dvou republikánských kandidátů v senátních volbách v americkém státě Georgie je krátce před důležitým druhým kolem hlasování v karanténě. Volební tým Davida Perduea oznámil, že obhajující senátor byl v kontaktu s nakaženým koronavirem.

  • 23:49
    Česko

    V Praze, Ostravě nebo Olomouci lidé dnes večer protestovali proti vládním koronavirovým opatřením. V hlavním městě se podle policie demonstrace zúčastnilo několik desítek lidí. Shromáždění na Václavském náměstí ze všech míst trvalo nejdéle, demonstranti se přes výzvy policie odmítali rozejít. Policisté zajistili tři lidi, při zákroku se nestala žádná zranění.

Obchodní centra v Belgii musejí nově zajistit deset metrů čtverečních na každého zákazníka, všude musí lidé dodržovat rozestupy 1,5 metru a v jednom obchodě nesmí strávit více než 30 minut. Nově jsou od 1. prosince povolené také farmářské trhy, prodejci ale musejí nosit roušky a platí zákaz konzumace potravin a nápojů přímo na místě.

Belgické restaurace a kavárny, zavřené od 19. října, se přitom neotevřou dříve než 15. ledna. Firmy z potravinářského sektoru, kde utrpěli zejména dodavatelé do restaurací a jídelen nebo vývozci, varují před propadem letošního obratu o sedm procent a rizikem propouštění až tisíců lidí, píše RTBF.

Belgičané nadále nesmí bezdůvodně vycházet na ulici mezi půlnocí a šestou ranní, v Bruselu a Valonsku musí být doma dokonce už od 22:00. Všichni starší 12 let jsou povinni nosit roušky, za nerespektování nařízení hrozí pokuta 250 eur (6550 korun).

V Belgii s 11,5 milionu obyvatel se počet hospitalizovaných v posledním týdnu pohybuje okolo čtyř tisíc osob a má dlouhodobě mírně klesající tendenci. V týdnu od 21. do 27. listopadu bylo v zemi diagnostikováno průměrně 2322 případů covidu-19 denně, což je pokles o 32 procent ve srovnání s předchozím sedmidenním obdobím.

Před měsícem patřila Belgie společně s Českou republikou k epidemií nejhůře postiženým zemím. Omezení vlády obou zemí uvolňují ve stejném týdnu. Rozdíl je však v přístupu k restauracím, jež se v ČR mají otevřít ve čtvrtek. V pondělí leželo v českých nemocnicích 4504 pacientů s covidem, nových případů se objevilo 3572.

V Rakousku začalo hromadné testování

Rakousko v úterý zahájilo hromadné testování populace na koronavirus. Jako první na řadu přišli obyvatelé obce Annaberg-Lungötz nedaleko Salcburku. V pátek se začne testovat ve Vídni a v západních spolkových zemích Tyrolsko a Vorarlbersko, příští týden přijdou na řadu i další části země. 

Hromadné testování nebude v Rakousku na rozdíl od Slovenska, kterým se alpská země inspirovala, povinné.

Rok s covidem
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR

Například ve dvoumilionové Vídni se počítá s kapacitou až 150 tisíc testů denně. Zvlášť se chce Rakousko zaměřit na učitele, kteří se budou moci nechat otestovat od soboty, a policisty, kteří přijdou na řadu v pondělí. Učitelů je v Rakousku asi 200 tisíc, policistů asi 40 tisíc. „Ideální by bylo, kdyby se nechalo otestovat třeba šest milionů lidí,“ uvedla vládní odbornice Niki Popperová. Rakousko má zhruba 8,9 milionu obyvatel.

Opatření rozvolňuje také Irsko

Některé obchody se během úterka otevřely rovněž v Irsku. Mimo ně byla v zemi opět uvedena do provozu muzea, kina a své služby mohou opět nabízet i holiči a kadeřníci. K uvolnění přísných opatření, jež začala platit už 22. října, země přistoupila poté, co se snížil počet nových případů nákazy koronavirem.

Posledních téměř šest týdnů platila v Irsku omezení podobná těm, která museli místní dodržovat už na jaře. Na rozdíl od první letošní uzávěry mohly ale zůstat otevřené školy. Irsko používá pětistupňový systém opatření, který je podobný českému protiepidemickému systému PES.

Koronavirus v Irsku
Zdroj: ČTK/AP/Peter Morrison

V říjnu tehdejší český ministr zdravotnictví Roman Prymula uvedl, že právě irský model bude vzorem pro nový český systém. Irsko v úterý přešlo z pátého do třetího stupně rizika nákazy. Obyvatelé ostrovní země budou znovu moci také do galerií či knihoven, bazénů a posíloven. Lze se také zúčastnit bohoslužeb. Povoleno je rovněž hrát tenis či golf. Za přísných hygienických podmínek a s určitými omezeními se mohly opět otevřít i hotely.

V platnosti nadále zůstává omezení pohybu. Lidé nesmí vycestovat až na výjimky mimo hrabství, ve kterém trvale žijí. To bude možné až během takzvaného „vánočního příměří“ od 18. prosince do 6. ledna. Až do Vánoc se rovněž nesmí scházet lidé z různých domácností. Pokud mohou, měli by Irové podle doporučení vlády dál pracovat z domova. Nadále platí i nařízení o nošení roušek na rušných místech venku i uvnitř.

Izrael uvolňuje uzávěru, v zemi však rostou počty nakažených

Izraelské ministerstvo zdravotnictví v úterý ohlásilo 1227 nových případů koronaviru, což je nejvyšší denní údaj od 19. října. Podle úřadu nákaz přibývá s tím, jak země nedávno začala uvolňovat předchozí uzávěru. Nachman Aš, který koordinuje protiepidemická opatření, na úterní schůzi na ministerstvu zdravotnictví označil za mylný názor řady lidí, že koronavirus už je na ústupu.

V devítimilionovém Izraeli je přes deset tisíc aktivních případů nákazy, na více než třímilionovém palestinském Západním břehu je dokonce až 11 500 nakažených. Izrael má od začátku epidemie potvrzeno více než 337 tisíc infikovaných a s covidem-19 tam zemřelo 2865 lidí. Na Západním břehu Jordánu je 720 úmrtí. Na druhém palestinském území, v Pásmu Gazy, mají přes 9700 aktivních případů a 105 úmrtí s covidem-19.

Náměstek izraelského ministra zdravotnictví Joav Kiš v úterý řekl, že lze znovu očekávat růst infekce. Vláda se snaží uvolňovat ekonomiku a minulý týden na zkoušku povolila otevřít 15 obchodních center. O víkendu je zaplavily davy lidí, což vyvolalo mezi odborníky značnou kritiku.

Ministři odpovědní za řešení epidemie proto tento týden opatření znovu zpřísnili. Z původního povolení jednoho zákazníka na sedm metrů čtverečních kapacitu prodejních míst v centrech omezili na jednoho zákazníka na 15 metrů čtverečních. Původní opatření zůstává v platnosti jenom pro menší obchody s plochou do 150 metrů čtverečních, přičemž uvnitř může být jenom deset lidí včetně personálu. Obchodní centra byla v Izraeli zavřená od poloviny září.

Izrael se snaží uzávěru uvolňovat postupně. V neděli se mohli do škol vrátit i středoškoláci a v úterý se měla znovu otevřít některá muzea. Ministr zdravotnictví Juli Edelstein ale v pondělí řekl, že budou-li počty infikovaných dále růst, mělo by se uvolňování zastavit a opatření naopak zpřísnit.

Britové mají nový systém opatření

Britský parlament schválil nový třístupňový systém koronavirových restrikcí, podle nějž se budou obyvatelé Anglie řídit už od středy po skončení celostátní uzávěry. Informovala o tom televize Sky News. Poslanci nakonec navzdory hlasitému odporu části vládních konzervativních zákonodárců návrh odsouhlasili s velkou převahou, když pro hlasovalo 291 členů dolní komory a proti 78.

Podle nového třístupňového systému budou anglické regiony rozděleny na ty se středním, vysokým a velmi vysokým nebezpečím šíření viru SARS-CoV-2. Většina regionů by nyní měla spadat do dvou nejvyšších kategorií, ve kterých platí omezení v gastronomii i v kontaktech mezi jednotlivými domácnostmi. Tato omezení budou platit pro zhruba 55 milionů obyvatel, uvedl server BBC. V nejmírnější kategorii by měly být jen Cornwall na jihozápadě Anglie, ostrov Wight a ostrovy Scilly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 3 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 6 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 6 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 7 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...