Slovensko bude vyžadovat negativní test, Francie začne o víkendu rozvolňovat

Ve Francii se v sobotu znovu otevřou obchody. Začne tak první ze tří etap rozvloňování v souvislosti s pandemií koronaviru. Tamní vláda chce uvolňovat pomalu a postupně, aby se vyhnula třetí vlně nemoci. Slovensko naopak zpřísní režim na hranicích. Cestující do země budou muset mít negativní výsledek testu na koronavirus. Německo si kvůli pandemii bude muset vzít dvojnásobně větší půjčku, než původně počítalo. Ekonomickou situaci řeší také Indie, která je kvůli pandemii poprvé v historii v recesi.

Francouzské obchody se připravují na otevření
Zdroj: Reuters Autor: Charles Platiau

Epidemii se ve Francii podařilo zpomalit. A to natolik, že může začít první fáze uvolňování. „Od soboty se do ulic francouzských měst vrátí více života, lidé se mohou pohybovat do vzdálenosti dvaceti kilometrů od domova místo dosavadního jednoho a venku strávit i třikrát více času než dosud,“ popsal zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Změnu vítá třeba Češka žijící v Paříži Klára Vrbová: „Já běhám několikrát týdně a připravuji se na půlmaraton, takže je to pro mě velká změna a vítám to, protože mohu zase více běhat a být déle venku.“

Větší změna přijde v polovině prosince, kdy karanténu nahradí zákaz nočního vycházení nebo začnou hrát kina a divadla. Naopak restaurace zůstanou zavřené. Některé z nich navíc těžkou situaci nepřežily.

„Patří mezi ně i oblíbený podnik nedaleko Vítězného oblouku, známý originální kuchyní. Ještě před rokem tu bylo plno, koronavirová krize ale přinutila majitele s podnikáním skončit,“ popisuje Šmíd. Celý sektor přišel za poslední měsíc o 92 procent tržeb, ztráty za rok 2020 se už teď vyšplhaly na 32 miliard eur a budou ještě vyšší. Restaurace totiž smí otevřít nejdřív 20. ledna.

Video Události
video

Události ČT: Zpravodaj Jan Šmíd ke koronavirové situaci ve Francii

Zdroj: ČT24

Slovensko od 7. prosince zpřísní režim na hranicích

Slovensko bude vyžadovat při vstupu do země negativní test na koronavirus. Oznámil to tamní ministr zdravotnictví Marek Krajčí. Podle něj budou výjimku mít nadále jen ti lidé, kteří přes Slovenskou republiku pouze přejíždějí. Přísnější režim začne platit 7. prosince.  

„Přes hranice stále přijíždí množství lidí, kteří mají výjimky. Bude povinnost pro všechny lidi, kteří mají takovéto typy výjimek a dosud nepotřebovali mít u sebe žádný test, mít u sebe alespoň výsledek antigenního testu ne staršího než dva týdny,“ uvedl ministr Krajčí.

Dodržování nařízení slovenských hygieniků prověřují slovenští policisté pouze při náhodných kontrolách na hranicích či v příhraničních oblastech.

Všechny sousední země Slovenska jsou v souvislosti s koronavirem zařazené mezi rizikové státy. To znamená, že například po příjezdu z Česka musí lidé na Slovensku nastoupit do karantény a podstoupit laboratorní vyšetření na koronavirus, pokud při překročení hranic nemají negativní výsledek takzvaného PCR testu ne staršího 72 hodin.

Německo si musí půjčit dvojnásobek původně plánované částky

Kvůli koronavirové krizi si německá vláda v příštím roce bude muset půjčit 179,82 miliardy eur (4,7 bilionu korun), tedy téměř dvojnásobek původně plánovaných 96,2 miliardy eur (2,5 miliardy korun). Návrh rozpočtu je výsledkem sedmnáctihodinového jednání parlamentního rozpočtového výboru, informovala agentura DPA.

Vláda peníze navíc potřebuje k financování opatření, která mají zmírnit hospodářské dopady pandemie covidu-19. Zatím spolková vláda rozhodla, že prodlouží pomoc firmám zvláště postiženým koronavirovou krizí. Přímé platby, které nemusejí vracet, budou dostávat až do konce června příštího roku, uvedlo tamní ministerstvo financí a hospodářství. Původně byl tento druh pomoci plánován jen do konce letošního roku.

Od počátku epidemie se v Německu nákaza koronavirem prokázala u více než milionu lidí, zemřelo přes 15 tisíc obyvatel. Podle americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) se tak Německo stalo již dvanáctou zemí světa, která překonala hranici milionu nakažených virem SARS-CoV-2. Ve čtvrtek se v Německu, které má zhruba 83 milionů obyvatel, infekce koronavirem prokázala u 22 806 lidí. 

Ve čtvrtek německá kancléřka Angela Merkelová uvedla, že listopadová karanténa uchránila zemi před nejhorším scénářem, pandemie covidu-19 podle ní ale stále není pod kontrolou. Již ve středu se kancléřka s premiéry jednotlivých spolkových zemí dohodla, že se přísná omezení prodlouží do 20. prosince.

Opatření zabírají, věří Rakousko

V Rakousku pokračuje trend mírně klesajících počtů nově hlášených případů koronavirové nákazy. Za posledních 24 hodin jich přibylo 4954. Tvrdá karanténní opatření zabírají, konstatoval podle agentury APA rakouský ministr zdravotnictví Rudolf Anschober. Nejvíce zasaženou spolkovou zemí jsou nyní Horní Rakousy, které za poslední den hlásí 1076 nakažených.

„Tvrdý lockdown účinkuje,“ řekl na tiskové konferenci ministr. Zároveň ale zdůraznil, že nyní musí čísla dál „dramaticky klesnout“. Navzdory klesajícím číslům hodnotí Anschober situaci v Rakousku nadále jako dramatickou.

V Rakousku jsou v současnosti protiepidemická opatření přísná. Lidé mohou z domovů vycházet jen v určitých případech, zavřená je většina obchodů i všechny stupně škol. Omezení prozatím platí do 6. prosince, příští týden by měla rakouská vláda oznámit otevření některých škol či obchodů.  Do Vánoc chce rakouská vláda po vzoru Slovenska uskutečnit hromadné testování obyvatelstva.

Ekonomika Indie je poprvé v historii v recesi

Indická ekonomika je kvůli koronaviru poprvé v historii v recesi. Hrubý domácí produkt nejlidnatější demokracie světa ve třetím čtvrtletí meziročně klesl o 7,5 procenta po rekordním propadu o 23,9 procenta v předchozím kvartálu.

Hospodářství ale po uvolnění protipandemických opatření ukazuje známky oživení. Uvedl to v pátek podle světových agentur indický statistický úřad. Indie je podle údajů Světové banky za rok 2019 šestou největší světovou ekonomikou a dříve patřila také k těm nejrychleji rostoucím. Oslabovat ale začala už před pandemií. 

Epidemická situace se v zemi lepší. Tamní úřady hlásí dvakrát menší přírůstky nákazy než v polovině září. Ve čtvrtek přibylo v Indii zhruba 44 tisíc pacientů s covidem. 

Den díkůvzdání přinesl v USA relativně nízké počty nákaz

Počty nových nákaz koronavirem a úmrtí spojených s nemocí covid-19 byly ve Spojených státech ve čtvrtek výrazně nižší než v předchozích dnech. Podle Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) během letošního Dne díkůvzdání přibylo 1232 obětí a 110 611 pozitivních testů, deník The New York Times (NYT) hlásí 1178 nových úmrtí a přibližně 103 tisíc infekcí. Zdravotničtí profesionálové a mnozí politici se obávají dalšího zhoršení situace a obyvatele prosili, aby si rozmysleli jakékoli větší oslavy a tradiční cestování za příbuznými.

Nejnovější přírůstky jsou relativně nízké, neboť za úterý i středu bylo vždy hlášeno přes 2100 mrtvých, denní bilance odhalených nákaz zase v předchozích 14 dnech ani jednou nespadly pod 130 tisíc a ta z minulého pátku atakovala 200 tisíc.

Nižší byl však při jednom z nejvýznamnějších amerických svátků i počet vyhodnocených testů na virus SARS-CoV-2, uvádí skupina The COVID Tracking Project, která shromažďuje data ze států USA a dalších území. Za čtvrtek hlásí 1,15 milionu nových testů, zatímco průměr za posledních sedm dní činil více než 1,7 milionu.

Írán hlásí rekordní nárůst nakažených a zpřísňuje opatření

Írán za uplynulý den zaznamenal 14 051 nových případů nákazy koronavirem, což je nejvíce od začátku pandemie. Počty nakažených přitom ve zhruba osmdesátimilionové zemi stoupají už měsíce. Teherán proto oznámil nová opatření. Například kanceláře státní správy budou fungovat v maximálně omezeném režimu. Informovala o tom agentura AP.

Od soboty, kdy v Íránu začíná pracovní týden, budou podle státní televize v kancelářích vládních budov pouze klíčoví zaměstnanci. O tom, kteří z nich musí být fyzicky přítomni, rozhodnou jejich nadřízení. Jak dlouho bude nové opatření platit, zatím není jasné. Íránci však byli vyzváni, aby své plánované návštěvy úřadů odložili. 

Některé úřady jsou zavřené již týden. V jiných byl počet zaměstnanců omezen na 30 procent. Banky, pošty a komunikační a další služby omezily lidí na pracovišti na polovinu. Zavřely se také maloobchodní prodejny, nákupní centra či restaurace. Opatření má platit dva týdny.

Kolem testů vakcíny firmy AstraZeneca rostou pochybnosti, tvrdí média

Farmaceutická společnost AstraZeneca se nadále snaží rozptýlit pochyby, které vznikly kolem výsledků testů její vakcíny proti covidu-19, již vyvíjí ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou. Šéf francouzské pobočky firmy Olivier Nataf prohlásil, že je situace „všeobecně povzbudivá“, někteří experti však vznesli obvinění, že společnost účelově vybírala data z poslední fáze testů, aby dosáhla deklarované účinnosti, napsal server magazínu Politico.

Společnost v pondělí oznámila, že měl její preparát v poslední fázi testů v průměru 70procentní účinnost. Tyto závěry pochází z dat od dvou testovaných skupin. V první z nich testy podstoupilo asi devět tisíc lidí, kteří obdrželi dvě plné dávky vakcíny. U nich se prokázala 62procentní účinnost. U druhé skupiny o 2741 lidech se pak účinnost vyšplhala na 90 procent poté, co nejprve obdrželi poloviční dávku a následně plnou druhou dávku.

K aplikaci poloviční dávky u druhé testované skupiny přitom došlo omylem a experti tvrdí, že to je jeden z problémů, jenž na testy vakcíny vrhá stín. Vláda USA kvůli tomu začala zkušební proces lépe zkoumat a šéf vládního týmu pro podporu vývoje a distribuci koronavirových vakcín Moncef Slaoui veřejně uvažoval, zda by vysoká účinnost ve druhé skupině nemohla být přičítána na vrub faktu, že v ní nebyl nikdo starší 55 let. Ředitel AstraZenecy přitom už ve čtvrtek prohlásil, že společnost kvůli omylu v testech zřejmě provede další globální studii účinnosti.