Volby v Litvě vyhrála opozice, vládu sestaví Vlastenecký svaz

Opoziční konzervativní Vlastenecký svaz se prohlásil vítězem druhého kola litevských parlamentních voleb. Novou premiérkou se tak zřejmě stane Ingrida Šimonytéová, která stála v čele jeho kandidátky. Vládu chce složit se dvěma menšími liberálními stranami.

Vlastenecký svaz ve volbách po prvním kole vedl s 24,8 procenta hlasů. Vládní Unie rolníků a zelených (LVŽS) v prvním kole získala pouze 17,5 procenta hlasů. Zdá se ale, že tato strana dosavadního premiéra Sauliuse Skvernelise bude muset do opozice. Jeho koaliční partneři v prvním kole nezískali dostatek hlasů a do parlamentu se nedostali. V neděli lidé hlasovali ve druhém kole parlamentních voleb.

Skvernelis čelil v poslední době silné kritice kvůli růstu nezaměstnanosti a zadlužení souvisejícímu s koronavirovou krizí. Šíření nákazy se výrazně promítlo i do hlasování. Poprvé mohli lidé v Litvě volit z automobilu. K podobnému řešení sáhlo při nedávných krajských a senátních volbách i Česko.

Lídryně Vlasteneckého svazu Ingrida Šimonytéová a předseda strany Gabrielius Landsbergis
Zdroj: ČTK/AP/Mindaugas Kulbis

„V tomto okamžiku to vypadá, že získáme o něco více než polovinu křesel v parlamentu,“ uvedla pravděpodobná nová litevská premiérka Šimonytéová v okamžiku, kdy bylo sečteno 86 procent hlasů. Šimonytéová byla ministryní financí v předchozí vládě Vlasteneckého svazu, která skončila v roce 2012.

Litevští voliči v neděli 11. října v poměrném hlasování určili rozložení poloviny svého parlamentu a zvolili i tři poslance v přímém hlasování, celkem tedy obsadili 73 ze 141 křesel. Nedělní druhé kolo většinového hlasování rozhodovalo o obsazení zbývajících 68 křesel v parlamentu.

Litevský prezident Gitanas Nauséda po uzavření volebních místností ocenil vysokou volební účast navzdory epidemii. „Ukazuje to, že nás zvláštní okolnosti ještě více sjednocují,“ uvedl na Facebooku.

Třímilionová Litva dosud zaznamenala zhruba 10 tisíc potvrzených případů nákazy koronavirem. S covidem-19 zemřelo 134 lidí. V posledních dnech počet nakažených roste. Ve volební den ohlásily úřady zatím nejvyšší denní přírůstek nakažených. Přibylo 603 případů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
10:50Aktualizovánopřed 11 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 26 mminutami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 1 hhodinou

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
19:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 3 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...