Libanonskou vládu má sestavit Harírí, kterého loni smetly protesty

Libanonský prezident Michel Aún požádal někdejšího premiéra Saada Harírího, aby se pokusil sestavit příští vládu. Harírí už premiérský úřad v minulosti zastával několikrát. Naposledy odstoupil před rokem kvůli mohutným protivládním demonstracím. Země je bez vlády od srpna.

Po odchodu Harírího vedl kabinet Hasan Dijáb, avšak jeho vláda rezignovala po srpnové ničivé explozi v bejrútském přístavu, která připravila o život skoro dvě stě lidí. Mustafá Adíb, který dostal pověření potom, nebyl při sestavování vlády úspěšný.

Úkolem kabinetu bude řešit naléhavou ekonomickou krizi. Místní měna ztratila 80 procent své někdejší hodnoty, v zemi rostou ceny i míra nezaměstnanosti.

Aún ve čtvrtek jednal s představiteli politických stran o případné podpoře nejvhodnějšího kandidáta. Harírímu ji dává 65 ze 120 poslanců. Podle zavedené praxe má stát v Libanonu v čele vlády sunnita, parlament má vést šíita a prezidentem je křesťan.

Aúnova strana Svobodné vlastenecké hnutí při rozhodování Harírího nepodpořila. Ze solidarity s těmito Aúnovými stoupenci pro něj nehlasovali ani zástupci šíitského Hizballáhu. Harírího ale podpořil blok sunnitských stran a menší šíitská strana Amal.

Zvláštní koordinátor OSN pro Libanon Ján Kubiš na Twitteru napsal, že žádná země zažívající katastrofální propad nemůže být donekonečna bez efektivní proreformní vlády, která je jediným způsobem, jak ji a její lid začít zachraňovat před dalším kolapsem, chaosem a extremismem. „Nespoléhejte na zázraky, volby v zahraničí nebo zahraniční dárce – záchrana musí začít v Libanonu,“ vzkázal politikům této blízkovýchodní země bývalý slovenský ministr zahraničí.

Není jisté, zda obyvatelé Harírího podpoří

Francouzský prezident Emmanuel Macron, který navštívil po srpnovém výbuchu Bejrút dvakrát, naléhal na rychlé vytvoření nové vlády a dal na to politikům čas do 15. září. Termín byl ale pro Libanonce, zvyklé na dlouhé tahanice kolem složení kabinetu, nesplnitelný. O tom, že jednání byla složitá i nyní, svědčí fakt, že Aún měl s politiky konzultace zahájit už minulý týden, ale odložil je až na čtvrtek.

Podle agentury AP není jasné, zda bude mít Harírí podporu veřejnosti, která při protivládních protestech požadovala výměnu celé politické garnitury, tedy i Harírího. Lidé v zemi totiž politikům obecně připisují rozsáhlou korupci a odpovědnost za hroucení ekonomiky.

Nafez Zouk, hlavní ekonom analytické společnosti Oxford Economics, je skeptický ohledně toho, že pověření Harírího sestavením nové vlády přivede Libanon blíže k řešení současné finanční krize. „Je naprosto pošetilé očekávat, že ta samá politická třída, která vládla zemi v době jejího ekonomického úpadku, se nyní může stát jejím zachráncem,“ upozornil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...