Další vláda Donalda Trumpa by prohloubila chaos, míní profesor na Bostonské univerzitě Lukeš

Další čtyři roky vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa by znamenaly prohloubení chaosu, nebezpečné nepředvídatelnosti a neúcty k principům mezinárodního práva, tvrdí profesor historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě Igor Lukeš. Kandidát demokratů Joe Biden by podle něj nehrál do karet Kremlu. Byl by také citlivější k zemím střední Evropy, které si spojuje s bojem proti komunismu.

Podle Lukeše prošly Spojené státy za funkční období současného republikánského prezidenta Donalda Trumpa výraznými změnami. „Bylo by jednodušší udělat seznam těch aspektů amerického politického systému, které po čtyřech letech zůstávají beze změny,“ řekl.

Za jednu z těch výrazných považuje nástup takzvané postfaktické doby. Podle Lukeše už totiž při nástupu do úřadu Trump lhal, když tvrdil, že na jeho inauguraci přišlo nejvíc lidí v amerických dějinách. Minulý týden se navíc odmítl distancovat od konspirační teorie Qanon. Ta tvrdí, že za mnoha událostmi stojí skupina pedofilů vyznávajících Satana, v jejichž čele stojí někdejší demokratická prezidentská kandidátka Hillary Clintonová a současný demokratický kandidát Joe Biden.

Ekonomické neúspěchy svádí prezident na pandemii, podotkl historik

Jako problematické vnímá profesor mezinárodních vztahů také Trumpovy kroky týkající se mimo jiné i daňové politiky. Poznamenal, že Trump snížil daně korporacím a velmi bohatým. „Budou v příštích deseti letech stát nepřehlédnutelnou sumu 1,5 trilionu dolarů,“ vyčíslil Lukeš.

„Trumpovi spadla do klína velmi dobře fungující ekonomika, ale on se hned světu představil jako někdo, kdo ji z ničeho vybudoval. Teď se situace obrátila a prezident ze všeho viní covid-19. Tak jako nebyl otcem silné ekonomiky v letech 2017 až 2019, tak nemůže za současný ekonomický propad,“ uvedl profesor. Dodal, že Trumpa přesto pandemií způsobená vysoká míra nezaměstnanosti politicky zraňuje.

Upozornil také, že prezident ustoupil od ochrany životního prostředí a jmenoval do nejvyššího soudu konzervativní soudce, od nichž se očekává zrušení „pilířů liberální agendy“. A to včetně zrušení zdravotního pojištění pro dvacet milionů Američanů či práva žen rozhodovat o ukončení těhotenství.

Trump naplnil přání kremelských stratégů, míní Lukeš

Podle Lukeše navíc šéf Bílého domu „naplnil přání kremelských stratégů“, a to oslabením důvěry v NATO, zahájením obchodní války s Evropskou unií a podpořením brexitu. „Trumpův arogantní přístup k OSN a dalším mezinárodním organizacím, včetně Mezinárodního trestního soudu, na jejichž soudce prezident uvalil sankce, bude mít dlouhodobý dopad,“ vyjádřil Lukeš názor s tím, že Moskva rovněž vítá Trumpovy obchodní spory s Čínou, Kanadou či Mexikem.

Znovuzvolení Trumpa by v Evropě podle Lukeše uvítal i polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński či maďarský premiér Viktor Orbán. „Biden by byl citlivější vůči zemím, které si jako šampion dělnických odborů spojuje s hnutím Solidarita nebo jako intelektuál se zde stále váženým a obdivovaným Václavem Havlem,“ myslí si Lukeš.

Roli ve volbách hraje vysoký věk obou kandidátů, zdůraznil profesor

Podle profesora mezinárodních vztahů nyní část amerických voličů chce, aby se příštím prezidentem „stal někdo dospělý“ a je jim jedno, kdo to bude, jen když to nebude Trump. Za hlavní břemeno Bidena, kterému za měsíc bude 78 let, ale považuje vysoký věk a související problémy.

Trump, jehož kampaň opakovaně zpochybňuje Bidenovu fyzickou a mentální způsobilost zastávat prezidentský úřad, je o čtyři roky mladší. Lukeš soudí, že viceprezidentští kandidáti, tedy nynější viceprezident Mike Pence a demokratická senátorka Kamala Harrisová, nemají bezvýznamnou roli. Vzhledem k vysokému věku obou prezidentských kandidátů na nich totiž může „nečekaně spočinout břemeno řízení státu,“ uvedl.

Připomněl rovněž, že Trump opakovaně útočí na korespondenční hlasování a odmítl se jasně zavázat k pokojnému předání moci, pokud by volby prohrál. Právní experti poukazují na možnou povolební ústavní krizi a rozhodující roli nejvyššího soudu. „Za normálních okolností bychom taková slova museli brát jako začátek ústavního puče. Protože ale vyšla z úst prezidenta Donalda Trumpa, zapadla a nikdo je nebere vážně,“ podotkl Lukeš. Zda byl tento přístup správný, podle něj ukáže čas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zástupci Tiktoku podepsali dohodu o prodeji amerických aktivit, píše Axios

Čínská sociální síť TikTok podepsala ujednání o prodeji svých amerických aktivit společnému podniku řízenému americkými investory. Napsal o tom server Axios. Mezi investory má být podle agentury Reuters mimo jiné soukromá kapitálová společnost Silver Lake nebo technologická společnost Oracle. Dohoda má být uzavřena 22. ledna, vyplývá z interního memoranda, do kterého Axios nahlédl.
před 1 mminutou

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
včeraAktualizovánopřed 35 mminutami

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 1 hhodinou

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 3 hhodinami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 7 hhodinami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 8 hhodinami
Načítání...