Další vláda Donalda Trumpa by prohloubila chaos, míní profesor na Bostonské univerzitě Lukeš

Další čtyři roky vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa by znamenaly prohloubení chaosu, nebezpečné nepředvídatelnosti a neúcty k principům mezinárodního práva, tvrdí profesor historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě Igor Lukeš. Kandidát demokratů Joe Biden by podle něj nehrál do karet Kremlu. Byl by také citlivější k zemím střední Evropy, které si spojuje s bojem proti komunismu.

Podle Lukeše prošly Spojené státy za funkční období současného republikánského prezidenta Donalda Trumpa výraznými změnami. „Bylo by jednodušší udělat seznam těch aspektů amerického politického systému, které po čtyřech letech zůstávají beze změny,“ řekl.

Za jednu z těch výrazných považuje nástup takzvané postfaktické doby. Podle Lukeše už totiž při nástupu do úřadu Trump lhal, když tvrdil, že na jeho inauguraci přišlo nejvíc lidí v amerických dějinách. Minulý týden se navíc odmítl distancovat od konspirační teorie Qanon. Ta tvrdí, že za mnoha událostmi stojí skupina pedofilů vyznávajících Satana, v jejichž čele stojí někdejší demokratická prezidentská kandidátka Hillary Clintonová a současný demokratický kandidát Joe Biden.

Ekonomické neúspěchy svádí prezident na pandemii, podotkl historik

Jako problematické vnímá profesor mezinárodních vztahů také Trumpovy kroky týkající se mimo jiné i daňové politiky. Poznamenal, že Trump snížil daně korporacím a velmi bohatým. „Budou v příštích deseti letech stát nepřehlédnutelnou sumu 1,5 trilionu dolarů,“ vyčíslil Lukeš.

„Trumpovi spadla do klína velmi dobře fungující ekonomika, ale on se hned světu představil jako někdo, kdo ji z ničeho vybudoval. Teď se situace obrátila a prezident ze všeho viní covid-19. Tak jako nebyl otcem silné ekonomiky v letech 2017 až 2019, tak nemůže za současný ekonomický propad,“ uvedl profesor. Dodal, že Trumpa přesto pandemií způsobená vysoká míra nezaměstnanosti politicky zraňuje.

Upozornil také, že prezident ustoupil od ochrany životního prostředí a jmenoval do nejvyššího soudu konzervativní soudce, od nichž se očekává zrušení „pilířů liberální agendy“. A to včetně zrušení zdravotního pojištění pro dvacet milionů Američanů či práva žen rozhodovat o ukončení těhotenství.

Trump naplnil přání kremelských stratégů, míní Lukeš

Podle Lukeše navíc šéf Bílého domu „naplnil přání kremelských stratégů“, a to oslabením důvěry v NATO, zahájením obchodní války s Evropskou unií a podpořením brexitu. „Trumpův arogantní přístup k OSN a dalším mezinárodním organizacím, včetně Mezinárodního trestního soudu, na jejichž soudce prezident uvalil sankce, bude mít dlouhodobý dopad,“ vyjádřil Lukeš názor s tím, že Moskva rovněž vítá Trumpovy obchodní spory s Čínou, Kanadou či Mexikem.

Znovuzvolení Trumpa by v Evropě podle Lukeše uvítal i polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński či maďarský premiér Viktor Orbán. „Biden by byl citlivější vůči zemím, které si jako šampion dělnických odborů spojuje s hnutím Solidarita nebo jako intelektuál se zde stále váženým a obdivovaným Václavem Havlem,“ myslí si Lukeš.

Roli ve volbách hraje vysoký věk obou kandidátů, zdůraznil profesor

Podle profesora mezinárodních vztahů nyní část amerických voličů chce, aby se příštím prezidentem „stal někdo dospělý“ a je jim jedno, kdo to bude, jen když to nebude Trump. Za hlavní břemeno Bidena, kterému za měsíc bude 78 let, ale považuje vysoký věk a související problémy.

Trump, jehož kampaň opakovaně zpochybňuje Bidenovu fyzickou a mentální způsobilost zastávat prezidentský úřad, je o čtyři roky mladší. Lukeš soudí, že viceprezidentští kandidáti, tedy nynější viceprezident Mike Pence a demokratická senátorka Kamala Harrisová, nemají bezvýznamnou roli. Vzhledem k vysokému věku obou prezidentských kandidátů na nich totiž může „nečekaně spočinout břemeno řízení státu,“ uvedl.

Připomněl rovněž, že Trump opakovaně útočí na korespondenční hlasování a odmítl se jasně zavázat k pokojnému předání moci, pokud by volby prohrál. Právní experti poukazují na možnou povolební ústavní krizi a rozhodující roli nejvyššího soudu. „Za normálních okolností bychom taková slova museli brát jako začátek ústavního puče. Protože ale vyšla z úst prezidenta Donalda Trumpa, zapadla a nikdo je nebere vážně,“ podotkl Lukeš. Zda byl tento přístup správný, podle něj ukáže čas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...