Barbados už nechce mít v čele státu britskou královnu. Hodlá se stát republikou

Nahrávám video

Karibský Barbados, který je členem britského Společenství (Commonwealth), přestane za hlavu státu považovat britskou panovnici a vyhlásí republiku. Oznámila to tamní vláda. Bývalá britská kolonie získala nezávislost v roce 1966, avšak formou člena Společenství si zachovala formální spojení s britskou monarchií. Republikou se hodlá stát do listopadu příštího roku.

„Nadešel čas nechat za sebou naši koloniální historii. Barbadosané chtějí mít v čele státu občana Barbadosu. Zásadním způsobem tak projevíme, kdo jsme a čeho jsme schopní dosáhnout. Z tohoto důvodu udělá Barbados další logický krok pro zajištění své svrchovanosti a do oslav 55. výročí získání nezávislosti se stane republikou,“ řekla v projevu jménem předsedkyně vlády Mie Mottleyové generální guvernérka Sandra Masonová.

Barbados je domovem zhruba 300 tisíc občanů a 55. výročí nezávislosti připadne na listopad příštího roku. Buckinghamský palác označil věc za záležitost barbadoské vlády a národa. Podle zdroje BBC to není pro palác novinka a o této možnosti se už hovoří nějakou dobu.

Záměr ohlásila Masonová v rámci řeči, kterou připravila předsedkyně vlády a jíž se vždy před zahájením nového zasedání parlamentu vymezuje příští vládní program. V projevu také zazněla citace Errola Barrowa, prvního premiéra Barbadosu po vyhlášení nezávislosti, který řekl, že Barbados by neměl setrvávat na koloniálních základech. 

Barbadoská komise pro revizi ústavy doporučila republikánské zřízení už v roce 1998 a také Freundel Stuart, předchůdce současné premiérky ve funkci, prosazoval přesun od monarchie k republikánské formě vlády „ve velmi blízké budoucnosti,“ cituje ho BBC.

Jako poslední zatím zvolil republiku Mauricius

Barbados by nebyl první bývalou britskou kolonií v Karibiku, která se stala republikou. V roce 1970 tento krok učinila Guyana, v roce 1976 Trinidad a Tobago a o dva roky později Dominika.

Zatím posledním státem britského Společenství, který zvolil republiku, se stal v roce 1992 Mauricius. Jak tento ostrov v Indickém oceánu, tak tři výše zmíněné karibské země zůstávají členy Commonwealthu.  

Dnes je členem britského Společenství 54 samostatných zemí a dále závislá území a teritoria pod správou Velké Británie, Austrálie a Nového Zélandu. Jako hlavu státu uznává britskou královnu šestnáct ze samostatných zemí Commonwealthu.

Kde všude vládne Alžběta II.
Zdroj: ČT24

Přidají se další země?

Podle BBC je nyní otázkou, zda budou rozhodnutí Barbadosu následovat další země Commonwealthu, z nichž takovou cestu už naznačila Jamajka. Její nedávno znovuzvolený premiér Andrew Holness prohlásil, že chce tento návrh předložit v referendu, dodává web deníku The Guardian.

Ten také připomněl, že v roce 1999 zorganizovala referendum o odstranění britské královny z čela země i Austrálie, ale pro zavedení republiky se vyslovilo 45 procent voličů, zatímco 55 procent bylo proti.

Diplomatický korespondent BBC James Landale poukázal na to, že premiérka Barbadosu ve svém projevu spojila rozhodnutí o republikánském zřízení s „opuštěním naší koloniální minulosti“. 

V kontextu hnutí Black Lives Matter bude podle Landalea zajímavé sledovat, zda tato proklamace dostane pod tlak i další karibské vlády v tom smyslu, aby se vydaly stejnou cestou. 

„A pokud se tak stane a pokud odstranění královny jako hlavy státu bude postaveno na roveň, řekněme, odstranění sochy obchodníka s otroky, potom by to mohlo znamenat složité otázky pro britskou královskou rodinu i Commonwealth,“ uzavřel korespondent BBC.

  • 54 samostatných zemí, 31 462 574 kilometrů čtverečních, 2,1 miliardy obyvatel
  • 16 monarchií, které uznávají britskou královnu za hlavu státu: Velká Británie, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Papua Nová Guinea, Šalamounovy ostrovy, Tuvalu, Antigua a Barbuda, Bahamy, Barbados, Belize, Grenada, Jamajka, Sv. Kryštof a Nevis, Sv. Lucie, Sv. Vincenc a Grenadiny
  • 33 republik: Malta, Kypr, Bangladéš, Indie, Maledivy, Pákistán, Srí Lanka, Mauricius, Seychely, Singapur, Kiribati, Nauru, Západní Samoa, Fidži (členství v roce 2006 pozastaveno), Vanuatu, Dominika, Trinidad a Tobago, Guyana, Botswana, Kamerun, Gambie, Ghana, Keňa, Malawi, Mosambik, Namibie, Nigérie, Sierra Leone, Jižní Afrika, Tanzánie, Uganda, Zambie, Rwanda
  • 5 národních monarchií: Brunej, Malajsie, Lesotho, Svazijsko, Tonga
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Loď USS Abraham Lincoln po devíti měsících na moři dorazila do Thajska

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln se po více než devíti měsících na moři, během nichž čelila kritice kvůli zhoršujícím se podmínkám na palubě, ve středu přiblížila k přístavu Laem Chabang ve východním Thajsku. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 7 mminutami

VideoLe Penová by v prezidentském finále porazila kohokoliv, ukazují průzkumy

Francouzská politická scéna zažívá velké překvapení. V zemi s koncem léta začala kampaň před prezidentskými volbami, které proběhnou na jaře příštího roku. Hlavní souboj se aktuálně vede o to, kdo se ve druhém kole postaví představitelce krajní pravice Marine Le Penové. Ta se do klání o post zapojila bez ohledu na své odsouzení za zpronevěru veřejných prostředků. Průzkumy říkají, že vůbec poprvé by v prezidentském finále mohl chybět zástupce středových stran. Aktuální preference favorizují nacionalistku Le Penovou a lídra krajní levice Jeana-Luca Mélenchona.
před 57 mminutami

USA zasáhly další íránské cíle, Teherán udeřil na Jordánsko

Americké síly v úterý podnikly další útoky na íránské cíle, uvedlo na síti X velitelství CENTCOM, které řídí americké operace na Blízkém východě. Podle íránské státní agentury IRNA při nich zemřelo jedenáct lidí. Íránská média podle Reuters hlásila výbuchy na ostrově Kešm v Hormuzském průlivu. Prezident USA Donald Trump nejnovější útoky označil za rozsáhlé a silné. Teherán pohrozil odvetnými útoky na americké základny v regionu, sirény se rozezněly v jordánských provinciích Mafrak a Akaba. Úderům čelil také Bahrajn.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Hongkongský aktivista Wong přiznal vinu v procesu o „národní bezpečnosti“

Známý hongkongský prodemokratický aktivista Joshua Wong se během soudního procesu přiznal ke „spiknutí s cílem spolupracovat se zahraničními silami za účelem ohrožení národní bezpečnosti“. Informovala o tom agentura AP. Hrozí mu až doživotí.
před 2 hhodinami

Země G20 vyjma Číny podpořily opatření proti obchodním nerovnováhám

Finanční představitelé zemí G20 se s výjimkou Číny shodli na řešení obchodních nerovnováh způsobených přílišnou závislostí některých ekonomik na vývozu. Americký ministr financí Scott Bessent označil shodu devatenácti zemí za „neuvěřitelnou,“ uvedla v noci na středu agentura AP. Oznámení přichází po dvoudenním jednání zástupců zemí G20 v Asheville v Severní Karolíně.
01:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA získají přístup k pětině venezuelské ropy, Caracas schválil smlouvu

Venezuelský parlament schválil smlouvu, podle níž Spojené státy získají přístup k pětině prokázaných ropných rezerv v zemi. O přijetí smlouvy, kterou americký prezident Donald Trump označil za „největší ve světové historii“, podle agentur Reuters a AFP informoval předseda venezuelského Národního shromáždění Jorge Rodríguez.
před 8 hhodinami

Německo trestá Rusko za útok v Lipsku. Moskva hrozí odvetou

Německo obvinilo Rusko z pokusu o útok dronem na ukrajinské nákladní letadlo na letišti v Lipsku. Provést ho měli Moskvou najatí agenti. Berlín v reakci uzavře ruský konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu nebo zpřísní kontroly přijíždějících Rusů. Před necelým měsícem zachránila východoněmecké letiště Lipsko/Halle od katastrofy jen náhoda – selhání rozbušky. Podporu Německu už vyjádřili vrcholní představitelé EU i NATO, o útoku mají jednat ve středu. Česko si v reakci předvolalo ruskou velvyslankyni.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na rozvodnu v Německu útočily „podomácku vyrobené rakety“, došlo ke zkratům

Rozvodna nedaleko elektrárny Jänschwalde na východě Německa se v úterý ráno stala terčem útoku. V tiskové zprávě o tom informovala energetická společnost LEAG, které elektrárna patří. Po útoku došlo k technickému výpadku bloku B elektrárny. Braniborský ministr vnitra Jan Redmann označil incident za pokus o sabotáž. Cílem bylo podle něj způsobit rozsáhlý výpadek proudu. Neznámí pachatelé na rozvodnu zaútočili podomácku vyrobenými raketami a ve dvou případech se jim podařilo způsobit zkrat.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.