Polští voliči vybírají prezidenta. V poledne dosáhla účast 24 procent, což je o deset bodů víc než minule. Favoritem prvního kola je spojenec vládnoucí národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) Andrzej Duda, který post obhajuje. Získat nadpoloviční většinu hlasů se mu podle průzkumů zřejmě nepodaří, a tak o prezidentovi patrně rozhodne až druhé kolo za dva týdny. Dudu v něm nejspíš vyzve varšavský primátor Rafal Trzaskowski, kandidát opoziční proevropské Občanské platformy (PO). Volby se původně měly konat v květnu, po zmatcích kolem koronavirové pandemie ale byly odloženy. První odhady výsledků se očekávají po uzavření místností ve 21:00.
Volby se konají v situaci, kdy se v zemi sice uvolnila velká část opatření proti šíření koronaviru, ale zároveň se objevují lokální epicentra nákazy. Na některých místech proto lidé budou moci hlasovat pouze korespondenčně, jinde si budou moci vybrat, jestli odevzdají hlas prostřednictvím pošty, nebo tradičně ve volební místnosti.
Poslední průzkumy Dudovi přisuzují v prvním kole 40 až 45 procent hlasů, Trzaskowskému 20 až 27 procent. Ještě na přelomu dubna a května, tedy těsně před původně plánovaným termínem voleb, kterým byl 10. květen, to přitom vypadalo, že Duda prezidentský post hned v prvním kole obhájí. Jeho preference se stabilně pohybovaly nad padesáti procenty, na svém vrcholu dokonce i kolem šedesáti.
PiS se kvůli pandemii způsobené koronavirem snažila prosadit výhradně korespondenční hlasování, protože odklad hrál proti Dudovi. Kvůli výhradám ke způsobu hlasování byly však volby v atmosféře zmatku krátce před plánovaným termínem odloženy. Dudův náskok se poté postupně snižoval s tím, jak polská ekonomika začala pociťovat dopady krize způsobené pandemií a jak rostly preference Trzaskowského.
Varšavský primátor vstoupil do volebního boje až v polovině května. Tehdy nahradil původní kandidátku opoziční PO Malgorzatu Kidawovou-Blońskou, která se v atmosféře předvolebních sporů kolem koronavirové pandemie propadla v preferencích a odstoupila. Trzaskowski měl na dodání nejméně 100 tisíc podpisů potřebných ke kandidatuře na prezidenta šest dní. Přinesl jich víc než 1,6 milionu.
Duda brojí proti LGBT a bojuje za tradiční rodinu
Duda, do svého zvolení prezidentem člen vládní strany PiS, je znám svými konzervativními názory a snaží se oslovit voliče téhož smýšlení. „Duda nejčastěji mluví o kontinuaci takzvané dobré změny. Dobrá změna, to je takové heslo, které používá vládnoucí PiS pro svoje reformy. Duda tedy tvrdí, že bude dál podporovat všechny sociální programy a zároveň mluví o ochraně tradiční polské rodiny,“ přibližuje zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé.
Duda nedávno vyslovil názor, že hnutí za práva leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových osob (LGBT) představuje možná větší nebezpečí než komunistická ideologie. „LGBT nejsou lidé, ale ideologie,“ uvedl doslova. Proti jeho výrokům se ohradili nejen ochránci lidských práv, polští sexuologové a psychiatři, ale i místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která to označila za útok na menšiny pro politický zisk.
Krátce před volbami oznámil Duda úmysl ve školách zakázat výuku o ideologii prosazující posílení práv sexuálních menšin. Také řekl, že manželství může být jedině svazkem muže a ženy. Přál by si, aby v Polsku platil „zákaz propagace ideologie LGBT ve veřejných institucích“. V předvolební kampani Duda také mimo jiné slíbil, že vláda zvýší podporu pro nezaměstnané.
Za snahu Dudu zviditelnit coby uznávaného státníka považují polští komentátoři jeho středeční návštěvu v Bílém domě. Americký prezident Donald Trump slíbil, že by do Polska mohl poslat část z vojáků, které se chystá stáhnout z Německa, a Dudu označil za svého přítele. Šlo o prvního prezidenta, kterého Trump přijal po propuknutí koronavirové krize, a někteří komentátoři schůzku kvůli jejímu termínu považují za vměšování do voleb v Polsku.
Prezidenta podporuje veřejnoprávní televize
Předseda PiS Jaroslaw Kaczyński, který je neoficiálně nejvlivnějším politikem v Polsku, varoval, že vítězství Trzaskowského Polsko přivede do „těžké politické, sociální i morální krize“. Na Trzaskowského tvrdě útočí i veřejnoprávní Polská televize TVP, kterou nyní ovládají lidé blízcí PiS.
Opoziční PO si dlouhodobě stěžuje, že za vlády PiS přestala TVP plnit roli veřejnoprávního média a sám Trzaskowski minulý týden oznámil, že televizi zažaluje za porušení osobnostních práv z důvodu „nespolehlivých, neověřených a extrémně zaujatých informací“, které o něm podle něj vysílá.
Na zaujatost TVP před volbami upozornil i web Press.pl, který se věnuje dění v médiích. Web si nechal vypracovat analýzu, z které vyplývá, že v období od 3. do 16. června bylo 97 procent zpráv, které se věnovaly Dudovi, pozitivních, zatímco o Trzaskowském informovala TVP z 87 procent negativně.
Britský politolog Timothy Garton Ash, který se Polsku dlouhodobě věnuje, v komentáři pro The Guardian podotkl, že se TVP od převzetí moci PiS stala „stranickou hlásnou troubou,“ které se přezdívá „TVPiS“.
Trzaskowski slibuje, že bude spojovat
V takové atmosféře volí liberální politik Trzaskowski velice opatrný jazyk, podotkl politolog Rafal Chwedoruk z Varšavské univerzity v rozhovoru pro časopis Newsweek. „Vyhýbá se jednoznačným prohlášením, o nichž ví, že by si kvůli nim nedokázal na svoji stranu získat většinu voličů,“ řekl.
Právě získat si Poláky z menších měst a venkova, kteří tvoří většinu polské populace, s níž se ztotožňuje stávající prezident Duda, bude pro Trzaskowského, jenž podle analytiků reprezentuje především městskou vzdělanou střední třídu, největší výzvou.
Trzaskowski do kampaně vnesl především kritický hlas na adresu vlády. „Na to, že nedostatečně informuje Poláky o tom, jak probíhá epidemie koronaviru v Polsku, že se blíží velká hospodářská krize, že už teď je podle něj v Polsku milion nezaměstnaných a že vláda o tom málo mluví. Zároveň podle něj vláda neudělala dost především pro malé a střední podniky,“ popsal zpravodaj ČT Mathé.
Trzaskowski prohlašuje, že úkolem prezidenta je především společnost spojovat a ne dělit. „Chtěl bych být prezidentem všech rodin, nejen těch PiSovských, ale také všech lidí žijících bez partnera, seniorů, opuštěných,“ uvedl nedávno. Hluboce rozdělená země podle něj potřebuje v čele člověka, který se bude snažit o to, aby spolu lidé zase byli schopni mluvit. „Jedině to nám umožní změnit Polsko,“ tvrdí opoziční kandidát.
Varšavský primátor je oblíbený i kritizovaný
Mezi obyvateli Varšavy se primátor těší nemalé podpoře, a to i přesto, že jeho působení ve vedení hlavního města sklízí i kritiku. Kritici mu vyčítají, že zatím nesplnil drtivou většinu svých předvolebních slibů nebo že se postavil na stranu údajných podvodníků ve velkých restitučních skandálech ve Varšavě.
Loni se musel mimo jiné omlouvat za postup při havárii v čistírně odpadních vod, z níž velké množství odpadu z varšavské kanalizace uniklo do řeky Visly. Trzaskowski přitom nejprve celou situaci zlehčoval a odmítal i pomoc ze strany vlády.
Primátor se netají podporou registrovaného partnerství stejnopohlavních párů, ačkoliv od podpory manželských svazků mezi homosexuály se distancoval. Stoupenci PiS proto varovali, že pod jeho vedením „zemi zaplaví devianti“. Konzervativce také loni v březnu pobouřilo, když Varšava pod Trzaskowského vedením přijala takzvanou Chartu LGBT, jejímž cílem je kromě jiného usnadnit život lidem s menšinovou sexuální orientací nebo zavést ve školách sexuální výchovu podle standardů Světové zdravotnické organizace (WHO).
Jakožto prezident by se Trzaskowski podle médií mohl zasadit o liberalizaci polských potratových zákonů, které patří k nejpřísnějším v Evropě.
Druhé kolo bude zřejmě vyrovnané
Kromě Dudy a Trzaskowského se o prezidentský post uchází dalších devět kandidátů, šanci na postup jim ale průzkumy nedávají. Podle aktuálních čísel je na třetím místě televizní moderátor, spisovatel a publicista Szymon Holownia, kterému by dalo hlas kolem deseti procent voličů. Další kandidáti – krajně pravicový Krzysztof Bosak, lidovec Wladyslaw Kosiniak-Kamysz a levicový liberál Robert Biedroń – zřejmě získají osm procent a méně.
Pravděpodobné druhé kolo nyní vypadá vyrovnaně. Podle průzkumu agentury Kantar by Dudovi dalo hlas 47 procent voličů, zatímco Trzaskowskému 45 procent. Šetření agentury IPSOS uvádí, že by 47 procent podpořilo Trzaskowského a 43 procent Dudu. Pro oba tak bude velmi důležité, jak budou ve druhém kole hlasovat voliči vypadnuvších kandidátů.
„Předpokládá se, že většina elektorátu Szymona Holownii půjde na stranu Trzaskowského. Robert Biedroń nechce vyjádřit Trzakowskému podporu, i když se zdá, že většina jeho voličů by právě za Trzakowským šla. Velmi důležité bude, jak se zachovají voliči Krzysztofa Bosaka. Obecně se soudí, že většina z nich zůstane doma, a pokud někdo z nich k volbám vyrazí, tak budou hlasovat spíš pro Dudu,“ vysvětluje zpravodaj ČT Mathé.
Pro vládnoucí PiS je důležité, aby Duda post obhájil a strana, která je od moci od roku 2015, mohla dále prosazovat svůj konzervativní program. Jde jak o štědré sociální programy na podporu rodin či seniorů, tak třeba o kontroverzní reformy justice. Ty kvůli porušení zásad demokratického právního státu kritizuje domácí opozice, mezinárodní organizace i Evropská komise, která kvůli nim Varšavu pohnala před unijní soud.
Porážka Dudy by pro vládnoucí stranu znamenala významné oslabení jejích mocenských pozic. Polský prezident má právo vracet zákony Sejmu, dolní komoře parlamentu. Jeho veto mohou poslanci přehlasovat třípětinovou většinou, kterou však PiS v současnosti nemá.
