Čínský bezpečnostní zákon by mohl v Hongkongu platit už od července

Zákon o národní bezpečnosti pro Hongkong, který připravila Čína, by mohl ve velkoměstě začít platit už od 1. července. Tedy ode dne, kdy si Hongkong připomene 23 let od návratu pod čínskou správu. Podle zpravodajky ČT Barbory Šámalové by ho Peking mohl využít mimo jiné pro potlačení pochodu za svobodné volby, který se u příležitosti výročí tradičně koná, a pro znemožnění kandidatury demokratických uchazečů v zářijových volbách.

Hongkongský protest z 12. června
Zdroj: Reuters Autor: Laurel Chor

„Zákon rozhodně začne platit velmi brzy, příprava je ve finální fázi. Má ho na stole stálý výbor čínského parlamentu, který o něm jednal na konci minulého týdne, jednání skončilo v sobotu. Očekává se, že ten zákon dokončí a schválí na další schůzi na konci června, schůze má začít 28. června a zákon by mohl začít platit od 1. července,“ vysvětlila Šámalová.

Peking podle ní se schválením zákona spěchá, protože na 1. července připadá výročí návratu Hongkongu pod čínskou správu. Letos tomu bude 23 let.

„Hongkong si každý rok výročí připomíná a organizuje pochod za svobodné volby. Pokud by ten zákon začal platit, což je v podstatě už jisté, tak to znamená, že policie bude moci zakročit daleko větší silou proti všem, kteří ho budou svolávat, a proti účastníkům, bude mít daleko tvrdší trestající nástroj,“ upozornila zpravodajka ČT.

Video Studio 6
video

Zpravodajka ČT Šámalová: Peking si nepřeje příliš brzké zveřejnění detailů o zákonu, protože opozice by mohla přijmout nějakou strategii

„Bezpečnostní úřad bude de facto tajná služba“

Peking celý návrh zákona stále nezveřejnil. Není tak jasné, jaké budou tresty za porušení či zda bude uplatňován zpětně. V sobotu Čína zveřejnila jen některé podrobnosti. Ve finančním velkoměstě mimo jiné plánuje zřídit úřad dohlížející na národní bezpečnost.

„Bude to de facto tajná služba, která bude vyšetřovat a zatýkat ve spolupráci s hongkongskou policií. Bude mít nasazené vlastní lidi třeba na sledování významných postav opozice jak v parlamentu, tak mimo,“ dodala Šámalová.

Už od oznámení záměru zákona se podle ní v Hongkongu dějí zvláštní věci. „Někteří aktivisté a poslanci si všímají, že je na ulici sledují a natáčejí muži, kteří podle přízvuku pocházejí z pevninské Číny. Lze předpokládat, že s platností toho zákona se něco podobného stane normou nebo to nebude výjimečné,“ doplnila zpravodajka ČT.

Zákon také umožní správci Hongkongu jmenovat soudce a počítá s tím, že jeho ustanovení budou mít přednost před veškerými hongkongskými zákony, se kterými by byl v rozporu. Hongkongské policii a soudům by zůstaly nynější pravomoci, čínské úřady by však mohly převzít „malé množství trestních případů … za určitých okolností,“ napsala agentura Nová Čína. Neupřesnila však, o jaké okolnosti by se jednalo, připomíná agentura AP.

„Protesty jsou už teď pro lidi extrémně nebezpečné. Dávají v sázku svou existenci, za účast riskují mnoho let vězení.“

Barbora Šámalová

zpravodajka ČT ve východní Asii

„Čína využívá národní bezpečnost pro vyřizování účtů“

Hlavním terčem kritiky je samotná existence zákona. „Hongkongu byla na 50 let slíbena demokracie včetně svobody slova, svobody shromažďování a svobodných voleb. Je to zakotveno v britsko-čínské deklaraci, jejímž garantem je OSN, a Čína tuto smlouvu porušuje. Navíc Hongkong má vlastní miniústavu, má vlastní parlament, který by měl ten zákon schválit, a Peking ho tímto způsobem úplně obešel,“ vysvětlila Šámalová.

Načasování zákona podle ní není náhodné. V září se budou v Hongkongu konat volby, v nichž mají demokratičtí kandidáti velmi dobré vyhlídky na posílení, čímž by mohli legislativu diktovanou Pekingem blokovat. „Teď je dost pravděpodobné, že Čína využije národně-bezpečnostní zákon, aby stíhala demokratické kandidáty a znemožnila jim kandidaturu, takže ty volby mohou dopadnout úplně jinak,“ míní zpravodajka ČT.

„Největším nebezpečím zákona o národní bezpečnosti a důvodem, proč vyvolává takové obavy, je to, že Čína nikdy přesně nedefinuje národně-bezpečnostní zájem a schovává pod něj vyřizování účtů s disidenty, s kritiky režimu, s lidmi, kteří jsou nepohodlní,“ uzavřela Šámalová.

Hongkonžané proti omezování svobod protestují

Hongkong předala v roce 1997 Británie Číně pod podmínkou, že bude po dobu 50 let spravován podle principu „jedna země, dva systémy“. Ten Hongkongu zaručuje oproti pevninské Číně určité svobody, mimo jiné svobodný tisk a nezávislé soudnictví. Nový zákon by tyto svobody omezoval, uvádějí kritici, a umožnil by Pekingu politické pronásledování občanů Hongkongu.

Velkoměsto minulý rok zachvátily masivní protesty, které rozpoutal jiný návrh zákona. Ten měl umožnit vydávání lidí podezřelých z trestných činů do pevninské Číny. Hongkongská vláda nakonec návrh zákona pod tlakem stáhla, protesty ale pokračovaly s požadavkem širších demokratických reforem.

Po několikaměsíční pauze způsobené koronavirovou krizí návrh bezpečnostního zákona rozpoutal novou vlnu prodemokratických protestů.