USA uvalují nové sankce proti Sýrii. Mají postihnout firmy obchodující s Asadovým režimem

Spojené státy zavádějí dosud nejtvrdší sankce proti Sýrii, které mají za cíl postihnout podniky, jež obchodují s režimem syrského prezidenta Bašára Asada. Podle izraelského tisku se vůbec poprvé mohou týkat také ruských a íránských společností aktivních v Sýrii. Na tamní vládu a podnikatele, kteří ji podporují, se už delší dobu vztahují i jiné americké nebo evropské sankce.

Video Studio ČT24: Nové sankce proti syrské vládě
video

Studio ČT24: Nové sankce proti syrské vládě

Zdroj: ČT24

„Uvalené sankce cílí na všechny subjekty ze všech částí světa, které by chtěly obchodovat se syrskou vládou. Je mezi nimi i několik amerických firem z oblasti energetiky,“ popisuje zpravodaj ČT Václav Černohorský. Podle něho byly sankce na blízkovýchodní zemi uvaleny v době, kdy tamní hospodářství čelí několika krizím.

Sýrie totiž v současné době prožívá ekonomickou krizi a propad měny. Situaci pro tamní hospodářství zkomplikovaly i dopady pandemie koronaviru. „USA si slibují, že sankce zvýší tlak na syrskou vládu a přimějí ji k ústupkům,“ tvrdí Černohorský.

Sankce okomentoval také americký ministr zahraničí Mike Pompeo: „Očekáváme mnoho dalších sankcí a nepřestaneme, dokud Asad a jeho režim neukončí zbytečnou a brutální válku proti syrskému lidu.“

Spojené státy už v úterý Asadovi vzkázaly, že nikdy úplně nezvítězí a musí přistoupit na politický kompromis. Americká velvyslankyně při OSN Kelly Craftová syrského prezidenta vyzvala, aby se řídil rezolucí Rady bezpečnosti.

Ta přitom předpokládá, že se za prostřednictví organizace podaří dohodnout na příměří, přípravě příštích voleb a politickém předání moci. „Asadův režim má na vybranou – řídit se politickou cestou ukotvenou v rezoluci číslo 2254, nebo Spojeným státům nedat jinou možnost než vypovědět finance na rekonstrukci a uvalit sankce na režim a ty, kdo ho podporují,“ řekla Craftová.

Humanitární organizace si stěžují

Podle Černohorského si na sankce stěžují humanitární organizace, které v zemi fungují. Podle nich budou mít negativní dopad také na civilisty. Organizace jim kvůli vzniklým omezením například nebudou schopny efektivně poskytnout humanitární pomoc.

Nově uvalené sankce okomentoval také vůdce libanonského šíitského Hizballáhu Hasan Nasralláh, jehož hnutí patří vedle Íránu a Ruska ke spojencům Damašku. Podle něho mají za úkol vyhladovět Sýrii a sousední Libanon.

„Sýrie válku vyhrála vojensky a z bezpečnostního i politického hlediska. Účelem sankcí je vyhladovět Libanon a Sýrii,“ prohlásil podle agentur Nasralláh. Syrská ekonomika je po devítileté válce v troskách a v poslední době se potýká s inflací a pádem domácí měny, což vyvolává hlavně na jihu nové protivládní protesty.

Nasralláh ve svém úterním projevu Spojené státy obvinil také z toho, že se postaraly o znehodnocení syrské libry, a slíbil, že dosavadní Asadovi spojenci budou stát při syrské vládě i nadále. „Spojenci, kteří za ní stáli ve válce, teď Sýrii neopustí v ekonomické bitvě a nedopustí její pád, i když sami procházejí obtížným obdobím,“ uvedl Nasralláh s odkazem na situaci v Libanonu, který rovněž řeší vážné hospodářské potíže a jehož vláda čelí protestům.

Syrský konflikt nepřežilo na 380 tisíc lidí, miliony dalších uprchly do zahraničí a Asad dosud nemá celou zemi plně pod kontrolou – severozápad Sýrie je v rukou jeho odpůrců a islámských radikálů.

USA uvalují sankce na základě zákona přijatého loni s podporou demokratů i republikánů. Americká pomoc Sýrii při normalizaci je v něm vázaná na otázky odpovědnosti za porušení lidských práv. Podle zákona mohou být sankcemi postiženy podniky spolupracující se syrskou vládou a Washington může zablokovat pomoc určenou k obnově země. 

Sýrie se ve středu prostřednictvím ministerstva zahraničí proti sankcím ohradila. Ministerstvo uvedlo, že nově zavedené sankce jsou v rozporu s mezinárodním právem a země jim bude vzdorovat.

Název zákona, Caesar Syria Civilian Protection Act, na jehož základě jsou sankce uvaleny, odkazuje na fotografa syrské vojenské policie, známého pouze pod přezdívkou Caesar. Ten měl po vypuknutí bojů v Sýrii v roce 2011 za úkol fotografovat mrtvé v syrských věznicích. Z několika desítek tisíc snímků, které se mu posléze podařilo vyvézt ze země, vyplývá, že vězni Asadova režimu byli krutým způsobem mučeni.