Zemřel exprezident Husní Mubarak. Egyptu vládl tři desetiletí

Zemřel bývalý egyptský prezident Husní Mubarak. Bylo mu 91 let a v čele Egypta stál jako jeho čtvrtý prezident tři desetiletí až do revolučního roku 2011. Ve funkci zažil studenou válku, řadu ozbrojených konfliktů i četná mírová jednání na Blízkém východě. O jeho úmrtí informovala egyptská státní televize. Mubarak se podle ní nedávno podrobil chirurgickému zákroku, po kterém následovaly komplikace. Egyptské úřady kvůli státníkově umrtí vyhlásily třídenní smutek.

Nynější egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí vyjádřil upřímnou soustrast a ocenil Mubarakovu vojenskou službu za války v roce 1973. Svého předchůdce označil za „válečného hrdinu“. Tématu Mubarakova působení v prezidentské funkci se však vyhnul, poznamenala agentura AP.

„Hluboký zármutek“ nad Mubarakovým skonem vyjádřil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Prezident Mubarak, můj osobní přítel, své lidi dovedl k míru a bezpečí, k míru s Izraelem,“ uvedl Netanjahu.

Mubarak „zasvětil svůj život službě své domovině a problematice spravedlnosti ve světě“, domnívá se předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás, podle kterého se egyptský exprezident zajímal o záležitosti palestinského lidu.

Mubarak vládl Egyptu autokratickým stylem od října 1981 do února 2011. Jeho kritici mu vytýkali absenci svobody slova a politické plurality. Stížnostem Mubarak čelil například i po přijetí kontroverzních změn ústavy, které omezily dohled nad volbami a poskytly větší pravomoci prezidentovi. Obyvatele sužovaly rostoucí ceny potravin, nedostatek pracovních míst či chronická korupce. Přes čtyřicet procent Egypťanů živořilo pod hranicí chudoby.

Na druhé straně si Mubarak v arabském i západním světě stále udržoval jistou prestiž. Egypt byl dlouhodobě jedním z nejbližších blízkovýchodních spojenců USA. Podařilo se mu také vylepšit infrastrukturu země, zvýšil úroveň zdravotnictví a vzdělání. V Egyptě se potýkal zejména s islamisty z Muslimského bratrstva a jiných uskupení, zemi totiž zasáhla vlna teroristických útoků proti cizincům.

Reformy i zákaz radikálních islamistických skupin

Mubarak, který byl někdy pro svou dlouholetou vládu nazýván Sfingou, nastoupil do čela státu po zavraždění svého předchůdce Anvara Sadata v říjnu 1981. Ihned rázně skoncoval s politickým a ekonomickým chaosem, který v zemi po vládě prezidentů Gamála Abdan Násira a Sadata panoval. Dal propustit politické vězně, povolil činnost politických stran a zahájil ekonomické reformy. V roce 2005 se v zemi konaly první pluralitní prezidentské volby – do té doby byl prezident volen v referendu.

Za tři desítky let se Mubarakovi do jisté míry podařilo eliminovat násilnosti ze strany radikálních islamistů, proti kterým neváhal tvrdě zakročit (paradoxem je, že sám byl v mládí členem Muslimského bratrstva).

Mubarak zakázal radikální islamistické skupiny jako Nový džihád, který spáchal atentát na Sadata, či Islámské seskupení (Gamá al-Islamíja). Mnoho členů formací skončilo ve vězení, Mubarak islamisty soudil před vojenskými soudy. Od roku 1992 do konce 1999 zahynulo při násilných akcích islamistů v Egyptě přes 1350 lidí, vojenské soudy zase rozdaly přes stovku trestů smrti. Nový džihád i Islámské seskupení poté splynuly s teroristickou sítí al-Káida Usámy bin Ládina.

Snažil se také bojovat proti korupci: v červenci 2002 bylo v největším protikorupčním procesu v zemi odsouzeno přes 30 osob, včetně několika bankéřů, podnikatelů a čtyř poslanců Mubarakovy vládnoucí Národní demokratické strany (NDP).

Mubarak také vyvedl zemi z mezinárodní izolace. V roce 1989 bylo Egyptu obnoveno členství v Lize arabských států, které mu o deset let dříve pozastavili po podpisu mírové smlouvy s Izraelem.

Normalizoval styky s Ruskem a zároveň zachoval dobré vztahy k USA. V době irácké agrese v roce 1991 stál Egypt na straně zemí, jež bránily Kuvajt proti útočníkům, Mubarak ale nesouhlasil s americkým vpádem do Iráku v roce 2003. Časem se stal důležitým prostředníkem v izraelsko-palestinském konfliktu.

Soud kvůli smrti demonstrantů

Po odstoupení z úřadu prezidenta v únoru 2011 byl obviněn z vraždy stovek demonstrantů, zneužití moci, plýtvání veřejnými prostředky a z nezákonného obohacování a v červnu 2012 odsouzen k doživotnímu vězení za podíl na smrti demonstrantů.

V srpnu 2013 byl propuštěn z vazby do domácího vězení do vojenské nemocnice jižně od Káhiry a v listopadu 2014 byl v opakovaném procesu zproštěn viny.

Po dalším odvolání byl loni v březnu definitivně pravomocně zproštěn obvinění z podílu na vraždách stovek demonstrantů během povstání v roce 2011 a 24. března 2017 byl propuštěn na svobodu. V jiném případu byl ale v květnu 2015 odsouzen na tři roky vězení za korupci.

Z letectva do nejvyšší funkce

Muhammad Husní Saíd Mubarak se narodil 4. května 1928 ve vesnici Kafr al-Misilhá na severu země v rodině soudního úředníka. Absolvoval Vojenskou leteckou akademii, kterou ukončil s vyznamenáním jako poručík letectva, poté na škole vyučoval. V roce 1965 absolvoval Vojenskou akademii M. V. Frunzeho v SSSR.

Poté se stal jedním z prvních egyptských pilotů nadzvukových stíhaček. Na začátku 70. let, kdy byl vrchním velitelem letectva, se stal egyptským hrdinou během jomkipurské války v říjnu 1973 s Izraelem, kdy řídil ofenzivu leteckých sil.

Již v dubnu 1975 si jej ale Sadat vybral za viceprezidenta, kterým byl až do Sadatovy smrti po atentátu v říjnu 1981. Mubarak, který byl zvolen prezidentem i v letech 1987, 1993, 1999 a 2005, přežil nejméně šest pokusů o atentát – naposledy v červnu 1995 na summitu Organizace africké jednoty v etiopské Addis Abebě. V červenci 1994 byl na oficiální návštěvě v Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael souhlasí s americkým návrhem na dočasné příměří v Pásmu Gazy, píší média

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že Jeruzalém přijal nový návrh na dočasné příměří, který předložil zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff, informovala izraelská média. Teroristické hnutí Hamás už dříve uvedlo, že nový návrh obdrželo a vyhodnocuje jej. Civilní obrana v Pásmu Gazy ovládaná Hamásem také uvedla, že čtvrteční izraelské údery v enklávě zabily nejméně 44 Palestinců, píše AFP. Tuto informaci nelze ověřit.
13:09Aktualizovánopřed 7 mminutami

Novináři se dostali k plánům nukleárních základen, kde je Putinova „absolutní zbraň“

Německý magazín Der Spiegel společně s dánským investigativním střediskem Danwatch podrobně zmapovaly rekonstrukci, modernizaci a výstavbu řady jaderných zařízení ruské armády. Novináři se díky databázím zakázek a výběrových řízení dostali mimo jiné k plánům nukleárních základen u města Jasnyj, kde jsou umístěny hypersonické střely Avangard. Ty ruský vůdce Vladimir Putin v roce 2020 označil za absolutní zbraň, proti které je protivzdušná obrana naprosto neúčinná.
12:08Aktualizovánopřed 20 mminutami

Americký soud pozastavil platnost Trumpových cel

Americký federální obchodní soud pozastavil platnost cel, která prezident Donald Trump začátkem dubna uvalil na řadu zemí světa včetně Evropské unie. Podle soudu je zavádění cel pravomocí Kongresu. Bílý dům se proti rozhodnutí odvolal a jeho mluvčí zpochybnil autoritu soudu. Sídlo prezidenta má nyní deset dní na dokončení procesu zastavení tarifů. Cla budou do rozhodnutí odvolacího soudu vybírána dál, upřesnil amerikanista Jiří Pondělíček.
02:26Aktualizovánopřed 23 mminutami

Švýcarskou vesnici pohřbila masa ledu a skal, předpověď zachránila životy

Vědci správně předpověděli kolaps ledovce a pak i svahu nad obcí Blatten. Vesnici se díky tomu podařilo evakuovat dříve, než ji pohřbila masa ledu a skal. Nezvěstný zůstává podle úřadů jeden člověk.
11:52Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zbrojař Strnad je podle Bloombergu nejbohatším Čechem

Majitel zbrojařské Czechoslovak Group (CSG) Michal Strnad předstihl s majetkem 17,1 miliardy dolarů (zhruba 379 miliard korun) v žebříčku agentury Bloomberg dědičku impéria PPF Renátu Kellnerovou. V denně aktualizovaném pořadí 500 nejbohatších lidí na světě Bloomberg ve čtvrtek zařadil Strnada na 135. místo, Kellnerovou s majetkem 16,8 miliardy dolarů (372 miliard korun) o dvě příčky níž.
před 6 hhodinami

USA začnou odebírat víza čínským studentům, řekl Rubio

Spojené státy začnou odebírat víza čínským studentům, oznámil ve středu ministr zahraničí Marco Rubio. Podle něj půjde například o studenty s vazbou na Komunistickou stranu Číny či studující kritické obory. Rubio plán zveřejnil v době, kdy se prezident Donald Trump snaží snížit počet zahraničních studentů na amerických univerzitách, které mají z jejich školného značné příjmy. Čína se proti oznámenému postupu již ohradila.
07:43Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf slovenské národní banky dostal pokutu za podplácení

Soud první instance na Slovensku nepravomocně uznal guvernéra Národní banky Slovenska (NBS) Petera Kažimíra vinným v případu, ve kterém čelil obžalobě, že před lety jako ministr financí podplatil šéfa slovenské finanční správy. Za to Kažimíra potrestal pokutou 200 tisíc eur (asi pět milionů korun). Šéf banky vinu od začátku popírá a na vyhlášení verdiktu nepřišel. Obhajoba oznámila, že svému klientovi doporučí odvolat se.
10:05Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Čínská sonda míří k asteroidu a kometě, má odebrat vzorky

V Číně v noci na čtvrtek odstartovala raketa Dlouhý pochod 3B se sondou Tchien-wen 2. Jejím úkolem je získat vzorky hned ze dvou vesmírných těles. Pokud se to podaří, bude Čína po Japonsku a USA třetí zemí, která bude vlastnit horniny z asteroidů a komet. Vědci si od mise slibují posun v chápání vzniku Sluneční soustavy.
před 7 hhodinami
Načítání...