Mluvčí radikálního hnutí Taliban ohlásil, že islamisté podepíší 29. února klíčovou mírovou dohodu se Spojenými státy. Informují o tom světové agentury. Zprávu uvítalo NATO i Rusko. USA svrhly vládu Talibanu po intervenci v roce 2001. Washington zaútočil na islamisty v reakci na teroristické útoky z 11. září. Od té doby v Afghánistánu probíhá vleklá krvavá válka a Talibanu se stále daří kontrolovat rozlehlé části území.
Krvavá válka v Afghánistánu možná končí. Taliban podepíše dohodu s USA, oznámil mluvčí
2 minuty
Události: USA a Taliban míří k podpisu mírové dohody
Taliban podepíše mírovou dohodu s USA 29. února před mezinárodními pozorovateli v katarské metropoli Dauhá. Informaci světových agentur už potvrdil šéf americké diplomacie Mike Pompeo. „Připravujeme se na podpis, který se má konat 29. února,“ uvedl podle Reuters.
Po podpisu smlouvy by měly následovat vnitroafghánské rozhovory o nastolení trvalého klidu zbraní, sdělil dále americký ministr zahraničí.
„Obě strany nyní vytvoří vhodnou bezpečnostní situaci před podepsáním dohody,“ uvedl mluvčí Talibanu Zabiulláh Mudžáhid. Období „sníženého násilí“ má podle něj začít platit od páteční půlnoci. Zprávy o týdenním klidu zbraní se objevily již dříve.
Dosažení dohody s Talibanem je i jedním z cílů znovuzvoleného prezidenta Ašrafa Ghaního. Ten v minulosti hovořil o členech hnutí jako o „teroristech a povstalcích“, i když usiloval o mírová jednání s částí Talibanu, která stojí o mír.
V únoru 2018 nabídl tomuto extremistickému hnutí uznání za legitimní politickou skupinu jako součást navrhovaného politického procesu, který by mohl ukončit vleklé boje v Afghánistánu. Později oznámil vytvoření dvanáctičlenného vyjednávacího týmu, který bude usilovat o uzavření mírové dohody.
Taliban ale odmítl s Kábulem mluvit s tím, že jde pouze o loutkovou vládu Spojených států, a tak rozhovory probíhaly v poslední době hlavně s Američany.
- Organizace vznikla v jihoafghánské provincii Kandahár v červenci 1994 z popudu převážně afghánských uprchlíků, kteří původně studovali Korán v Pákistánu. O dva roky později padlo hlavní město Kábul do rukou hnutí, jehož vůdce mulla Muhammad Umar vyhlásil zemi za „plně islámský stát“ řídící se islámským právem šaría. Taliban oznámil, že popravil bývalého prezidenta Muhammada Nadžíbulláha. Hnutí postupně ovládlo zhruba 90 procent území.
- Zvrat přišel po teroristických útocích na New York na podzim roku 2001, kdy vojska USA a Británie zahájila v rámci operace Trvalá svoboda útok na Afghánistán. Právě zde měla sídlo organizace al-Káida, zodpovědná za útoky. Už v prosinci 2001 byla vláda Talibanu svržena. Radikální hnutí ale i přes veškerou snahu mezinárodního společenství dál ovládá rozsáhlé oblasti v zemi.
Generální tajemník NATO Stoltenberg uvítal ohlášení podpisu dohody jako začátek cesty k „trvalému míru“.
„Raduji se z dnešní zprávy, že byla uzavřena dohoda o významném zmírnění násilí v Afghánistánu. Jde o zásadní zkoušku odhodlání a schopnosti Talibanu omezit násilnosti a přispět k míru. Mohlo by to otevřít cestu k jednání mezi Afghánci, k trvalému míru a k záruce, že země se už nikdy nestane útočištěm teroristů,“ uvedl Stoltenberg.
Zvláštní zmocněnec ruského prezidenta pro Afghánistán Zamir Kabulov řekl, že podpis dohody bude „významný krok v mírovém procesu v Afghánistánu“.
Kabulov doufá, že afghánská politická krize způsobená zpochybňováním volebního vítězství prezidenta Ghaního podpis dohody neohrozí. „Skutečná práce začne potom,“ citovala Kabulova agentura RIA Novosti. Na otázku, zda bude přítomen podpisu, řekl, že ano, pokud Rusko dostane oficiální pozvánku.
Odchod cizích vojsk
USA mají v současnosti v Afghánistánu asi 13 tisíc vojáků, kteří by se měli ze země v případě funkční dohody s Talibanem postupně stahovat.
NATO má v Afghánistánu kolem 16 tisíc vojáků, kteří se podílejí na výcviku tamních sil. „Neopouštíme Afghánistán, ale jsme připraveni přizpůsobit počet našich jednotek, když Taliban projeví ochotu omezit násilí a učinit skutečné kompromisy,“ uvedl nedávno šéf organizace Stoltenberg.
