Na jihu Polska v pondělí stávkovali horníci za zvýšení platů a jasnou budoucnost svého odvětví. Nad ním totiž visí otazník. Země má v rámci Evropy jedno z nejznečištěnějších ovzduší, což je především důsledkem spalování tohoto zdroje. Je také kvůli silnému zastoupení uhlí v energetickém mixu významným producentem skleníkových plynů.
Polští horníci stávkují za vyšší platy. Hraje se o budoucnost těžby uhlí
Ve všech osmi dolech největší polské těžařské společnosti Polska Grupa Górnicza (PGG) se odehrála dvouhodinová výstražná stávka v pondělí ráno. Horníci protestovali kvůli tomu, že se nedohodli s vedením firmy na zvýšení platů. Chtěli ale také upozornit na to, že útlum těžby uhlí a zavírání dolů může v některých regionech zvýšit nezaměstnanost a vyvolat sociální problémy.
„Bylo to pouze varování. Chceme dát vedení společnosti na vědomí, že jednání nelze protahovat donekonečna. Horníci očekávají konkrétní rozhodnutí a kroky,“ prohlásil v rozhlasové stanici RMF FM šéf hornických odborů Solidarita Boguslaw Hutek.
Protesty tak podle organizátorů výstražnou stávkou nekončí. Odbory chystají na 25. února v dolech referendum o stávce a o tři dny později má následovat demonstrace ve Varšavě.
V pátek sice horníci dostali slibované 14. platy, což byly prémie za loňský rok, vedení PGG ale podle nich nesplnilo další požadavky. Odboráři požadují zvýšení mezd o 12 procent. Vedení společnosti tvrdí, že o zvýšení platů bude možné jednat až po oznámení výsledků za první pololetí, napsal server Money.pl.
„Protestuji, abych si zlepšil výdělek. Platy v PGG nejsou takové, že bych si z nich sedl na zadek. Pracuji pod zemí jako zámečník a po osmi letech práce dostávám tři tisíce zlotých (asi 17 500 korun) čistého,“ postěžoval si listu Gazeta Wyborcza Michal Skrzypczyk, jeden z tisíce horníků, kteří stávkují na dole Halemba.
Zaměstnanci si v televizi TVN stěžovali, že podobné výdělky jsou v PGG spíše pravidlem než výjimkou.
Šéf PGG Tomasz Rogala podle listu Dziennik odhadl, že dvouhodinová stávka velké škody nenapáchá, odbory ale zdůrazňují, že akce měla vládě předvést odhodlání horníků, kteří z těžařských společností vydělávají v PGG nejméně.
- PGG ročně vytěží skoro 30 milionů tun černého uhlí, což z ní dělá největšího těžaře této suroviny v Evropské unii. Zaměstnává téměř 42 tisíc lidí.
- Zdroj: ČTK
„V pozadí stávky je celá řada jiných věcí,“ poznamenal zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé. Podle něj odboráři především nesouhlasí s dovozem levného černého uhlí z Ruska.
Také se například obávají, aby PGG ještě letos nezavřela důl Pokój, i když vedení firmy ujišťuje, že o práci nikdo nepřijde a že definitivní rozhodnutí ještě nepadlo.
Budoucnost černouhelných dolů v Polsku
„Rovněž se hraje o budoucnost pokračování těžby černého uhlí v Polsku,“ dodal Mathé. „Stát je samozřejmě ve velmi komplikované situaci, protože je tady požadavek z Evropské unie, že by měla být dosažena klimatická neutralita, a to do roku 2050,“ poznamenal zpravodaj.
Polsko má sice v tuto chvíli ještě výjimku, která bude trvat do léta. Pak se má rozhodnout, jak k těžbě přistoupí.
„Vláda si samozřejmě uvědomuje i to, že v hornictví pracuje celá řada lidí. Je to velmi citlivá věc, nechce dělat radikální řešení a zavírat doly,“ uvedl Mathé. Proti rozšiřování těžby se staví část Poláků, kteří poukazují na její negativní dopady na životní prostředí.