Orbán se obává temných mračen ekonomiky v nadcházejících letech

Maďarský premiér Viktor Orbán v poselství o stavu země varoval před ekonomickými problémy, hrozícími v letošním roce a následujících letech. Na podporu ekonomiky ohlásil snížení daní a odvodů.

Maďarský premiér Viktor Orbán
Zdroj: REUTERS Autor: Bernadett Szabo

„Vidím před námi nebezpečné roky. Potřebujeme podniknout závažné kroky, abychom uhájili to, čeho jsme dosud dosáhli,“ řekl Orbán. „Čelíme hrozbě klimatické krize, demografického poklesu a nad evropskou ekonomikou se stahují temná mračna,“ dodal.

Maďarská ekonomika loni vzrostla o 4,9 procenta, ale minulý pátek vláda snížila svou předpověď růstu v letošním roce ze čtyř na 3,5 procenta, což by znamenalo největší zpomalení za čtyři roky.

Podle analytického střediska Eurasia Group by pouze ekonomický pokles mohl poškodit solidní základnu Orbánových voličů. Předpovědělo, že z tohoto důvodu bude vláda pokračovat v podpoře ekonomiky, zatímco ústřední banka udrží nízké sazby navzdory rostoucí inflaci.

Referenda na obzoru. Říká se jim „konzultace“ 

Premiér také ohlásil nové „vnitrostátní konzultace“, jakési písemné referendum, které se má týkat údajných excesů v soudnictví, včetně vyplácení odškodného odsouzeným zločincům za špatné poměry ve věznicích. Vinu za to Orbán přičetl také organizacím a právníkům, údajně placených americkým miliardářem Georgem Sorosem. Otázka v referendu se má týkat také toho, zda má stát odškodnit skupinu Romů za to, že museli strávit školní rok ve zvláštní škole. „Nikdo by neměl dostat peníze, které si neodpracoval,“ řekl Orbán.

Orbánova referenda, nazývaná „vnitrostátní konzultace“, sestávají z dotazníků zasílaných všem domácnostem. Otázky jsou formulovány tak, aby odpovědi potvrzovaly cíle Orbánovy politiky. Tyto konzultace nejsou právně závazné a jejich vyhodnocení není transparentní. Až dosud se odehrálo osm takových „referend“, a to i o migraci a azylové politice.

Předseda vlády také prohlásil, že sto let po „rozsudku smrti“, vyneseném nad Maďarskem v podobě mírové smlouvy z Trianonu po skončení první světové války, je Maďarsko stále naživu. A nejen to, dokázalo se podle něj i vymanit ze sevření prstence nepřátelsky naladěných zemí.

Středoevropské společenství stojící na národních zájmech

Především se zemi vyplatilo, že našla společnou řeč se sousedním Slovenskem, Srbskem, Chorvatskem a Slovinskem, stejně jako to, že se zapojila do širší spolupráce a aliancí.

„Dějiny daly středoevropským národům příležitost vybudovat nové spojenectví založené na vlastních národních zájmech, což nám umožňuje bránit se hrozbám jak z východu, tak ze západu,“ řekl Orbán.

Premiér připomněl, že v rámci zmíněné mírové smlouvy, která po rozpadu Rakousko-Uherska vymezila hranice Maďarska a Československa, země přišla o dvě třetiny území a 63 procent obyvatelstva, přičemž každý třetí Maďar se ocitl za hranicemi Maďarska.

„Země, kterou přinutily kleknout na kolena, si zvolila namísto poklonkování sebeúctu a namísto migrantů vlastní, maďarské děti,“ shrnul předseda vlády postoje svého kabinetu a dodal, že v rámci Evropské unie cosi podobného existuje možná jen v Polsku.