Čtyřkilometrovým lidským řetězem si v Drážďanech připomněli 75 let od spojeneckého bombardování. Do řetězu, který se vinul kolem celého centra města, se zapojilo kolem jedenácti tisíc lidí včetně spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera či saského ministerského předsedy a drážďanského starosty. Steinmeier ve svém projevu řekl, že i dnes je třeba si připomínat bolest a zoufalství, které zničení města a smrt pětadvaceti tisíc obyvatel v únoru 1945 provázelo. Prezident také varoval před ohrožením demokracie.
Lidský řetěz objal centrum Drážďan. Steinmeier mluvil o utrpení Němců i o utrpení Němci způsobeném
Události ČT: V Drážďanech se sešli příznivci AfD i její odpůrci (zdroj: ČT24)
Tisíce lidí se v centru Drážďan sešly navzdory deštivému počasí. Kromě spolkového prezidenta se do řetězu zapojili i drážďanský primátor Dirk Hilbert, saský ministerský předseda Michael Kretschmer, britský princ Edward či hosté z partnerských měst Wrocławi, Columbusu, Coventry, Hamburku a Štrasburku.
Smyslem lidského řetězu, který lidé vytvářejí každý rok, bylo jít příkladem pro usmíření a proti zneužívání historického data krajně pravicovými silami, napsala německá média. Primátor Hilbert označil řetěz za „silný signál“.
„Vzpomínáme dnes na všechny oběti genocidy, války a násilí a vzpomínáme společně s někdejšími protivníky ve válce,“ řekl Steinmeier před jedním ze symbolů Drážďan, barokním kostelem Frauenkirche obnoveném před 15 lety. Jeho kříž vyrobený synem pilota britského bombardéru je podle Steinmeiera symbolem míru a porozumění. „Ty mnohé svíčky dnes ve městě, to jsou světla naděje,“ řekl německý prezident.
Steinmeier: Nezapomínáme na německou vinu
V odpoledním projevu v drážďanském Kulturním domě Steinmeier připomněl, že ve městě bylo během několika hodin zničeno vše, co zde lidé budovali po celá staletí. „Bomby padaly na děti, ženy, uprchlíky, vojáky, válečné zajatce, stejně jako na příslušníky gestapa nebo nuceně nasazené z koncentračních táborů. Kdo tuto ohnivou bouři přežil, často byl tělesně a duševně poznamenán na celý život,“ řekl prezident.
„Jestliže si dnes připomínáme historii bombardování v naší zemi, připomínáme si obojí – utrpení lidí v německých městech i utrpení, které Němci způsobili jiným. A nezapomínáme, že to byli Němci, kteří tuto hrůznou válku započali,“ zdůraznil.
Steinmeier hovořil i o německém útoku na polské město Wieluń, které dnes podle něj mnoho Němců ani nezná. Přitom právě zde spadly první bomby druhé světové války. „Byly prvním zločinem války, kterou rozpoutalo nacistické Německo. Byly to poslové hrůzy, německého povyšování nad rasami a německé vůle ničit, která se později rozšířila po celé Evropě. Byl to začátek hrůzy bez hranic,“ prohlásil prezident.
„Nezapomínáme na německou vinu a stojíme si za zodpovědností, která zůstává,“ ujistil s tím, že i když se dnes o plošném bombardování Drážďan plných lidí často diskutuje, nejde o žádné relativizování německé viny. „Byli to Němci, kteří tuto strašnou válku začali, a byly to konečně miliony Němců, kteří ji vedli – ne všichni, ale mnozí – z přesvědčení,“ zdůraznil Steinmeier. Do sjednocené Evropy pak podle něj Německo přivedla cesta usmíření.
Projev německého prezidenta k výročí bombardování Drážďan (zdroj: ČT24)
„Veřejný život začínají opět otravovat antisemitismus a xenofobie“
Právě těžce poničené Drážďany se v uplynulých desetiletích staly symbolem smíření. Steinmeier vystoupení využil k apelu na obranu demokracie.
Bombardování Drážďan podle něj připomíná zničení právního státu a demokracie v německé Výmarské republice (1919–1933), nacionalistické povyšování, pohrdání lidskými právy, antisemitismus i rasismus. „A obávám se, že tato nebezpečí dodnes nebyla zažehnána,“ prohlásil v drážďanském Kulturním domě.
V některých zemích sílí touha po izolaci a fascinace autoritářskou politikou, zdůraznil Steinmeier. Uprostřed Evropy je omezována svoboda tisku, umění a vědy, řekl prezident, aniž jmenoval konkrétní země. „Jsme svědky toho, jak i v naší zemi začínají veřejný život opět otravovat antisemitismus a xenofobie, jak se opovržlivě hovoří o právním státu a demokratických institucích a jak jsou uráženi a napadáni jejich reprezentanti.“
„My všichni musíme nenávist a poštvávání odmítnout, urážkám odporovat a proti předsudkům zakročit,“ nabádal německý prezident.
GALERIE
Drážďany si pietní akcí připomínají 75 let od spojeneckého bombardování
Demonstraci svolala AfD i její odpůrci
Akce spojené s připomínkou výročí bombardování provázela v Drážďanech přísná bezpečnostní opatření. Do centra města na náměstí Altmarkt byly svolány hned dvě demonstrace.
„Jednu pořádá Alternativa pro Německo, druhou svolalo několik organizací, které chtějí bojovat proti fašismu a které vyčítají Alternativě pro Německo, že zneužívá památky drážďanské katastrofy k tomu, aby prosazovala své politické cíle,“ uvedl zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš.
Právě jeden ze dvou předsedů AfD, Tino Chrupalla, krátce před výročím prohlásil, že nevěří oficiálnímu údaji o počtu obětí bombardování. „Vycházím z toho, že mrtvých bylo zhruba sto tisíc,“ uvedl podle týdeníku Der Spiegel.
Komise historiků přitom po několika letech zkoumání dospěla k pětadvaceti tisícům mrtvých, což odpovídá i údajům nacistických úřadů z doby krátce po náletu. Tedy ještě předtím, než se katastrofy chopila propaganda, která počet obětí následně „upravila“ na desetinásobek.
Výročí často ke svým akcím využívají pravicoví extremisté, kteří tvrdí, že počet mrtvých byl několikanásobně vyšší, než uvádějí historici, nálety označují za válečný zločin a snaží se relativizovat vinu Německa na druhé světové válce. V sobotu chce centrem města právě s podobným odůvodněním pochodovat víc než tisícovka neonacistů.
Spory o nutnost bombardování se vedou dodnes
Bombardování Drážďan patří k nejkontroverznějším akcím Spojenců v Evropě. Série náletů, které začaly v noci ze 13. na 14. února 1945, znamenala kromě desetitisíců obětí i zničení centra města, jemuž se kvůli četným památkám přezdívalo Florencie na Labi.
Historik Eduard Stehlík v Horizontu ČT24: Drážďany byly legitimním cílem spojenců (zdroj: ČT24)
Spory o to, zda plošné bombardování hustě osídlených oblastí bylo eticky ospravedlnitelnou taktikou, neustávají ani po třičtvrtě století.