Severokorejští diplomaté se z Česka snažili pašovat zbraně pro KLDR

Česká kontrarozvědka potvrdila, že v minulých letech překazila několik pokusů Severní Koreje pašovat ve velkém zbrojní materiál z České republiky. Nelegální obchody údajně plánovali diplomaté ze severokorejské ambasády v Praze. Do KLDR diplomaté tajně dovážejí nejen zbraně, ale také luxusní zboží. Pro pořad Reportéři ČT natáčel Hanuš Hanslík.

Video Reportéři ČT
video

Reportéři ČT: Zbraně pro Kima

„Nemůžu být podrobný, nemůžu sdělovat nějaké konkrétní údaje. Na druhou stranu můžu potvrdit, že jsme skutečně několikrát zasadili těžkou ránu severokorejským zpravodajským službám, a je to klasická ukázka toho, že tady nepracujeme pouze proti zpravodajským službám Ruské federace a Číny, ale jsou tady další nebezpečné nebo problematické zpravodajské služby, kam patří například Severní Korea nebo Írán,“ uvedl mluvčí Bezpečnostní informační služby Ladislav Šticha.  

Velké nelegální obchody, jejichž cílem bylo dostat do KLDR zbraně, se podle českých úřadů plánovaly na severokorejské ambasádě v Praze. Ta sídlí ve vilce na okraji sídliště Petřiny a je nápadná velkými anténami pro komunikaci s domovským Pchjongjangem.

Severní Korea podléhá už desítky let tvrdým mezinárodním sankcím, kvůli kterým nesmí zbraně nebo třeba luxusní zboží vůbec dovážet. Aktuální sankce vyhlásila OSN v roce 2006 a později je několikrát zpřísnila. Hlavním důvodem byly jaderné testy ze strany KLDR. Severokorejský diktátor Kim Čong-un přitom opakovaně hrozil útokem Spojeným státům. Obavy z jeho zbrojení má třeba i Japonsko a samozřejmě Jižní Korea.

Náhradní díly do sovětských tanků

Severokorejská armáda má zastaralé vybavení převážně ze zemí bývalého východního bloku. Její zbrojní program tak stojí mimo jiné na pokusech o pašování náhradních dílů i nových zařízení ze zemí východní Evropy. Na Českou republiku se severokorejští obchodníci zaměřují nejen proto, že tu mají z dob totalitního režimu stále kontakty, ale také jsou zde dostupné jimi požadované zbrojní díly. Česká armáda se totiž už roky zbavuje starých sovětských, ale i československých zařízení, která v KLDR dosud používají. 

O tom, že česká kontrarozvědka překazila rozsáhlou akci, při které chtěl severokorejský diplomat vyvézt zbrojní materiál za stovky milionů korun, jako první informoval Deník N. „Severokorejský diplomat se ve spolupráci se svým kolegou z Německa snažili nakupovat náhradní díly do tanků sovětské výroby ze začátku 40. a 50. let i náhradní díly do letadel, které se přes Sovětský svaz tehdy dostaly do Severní Koreje. Snažili se v Česku nakupovat i drony, bezpilotní malé letouny,“ popisuje redaktor Deníku N Lukáš Prchal.

Diplomat pro severokorejskou diktaturu sháněl konkrétně třeba díly pro sovětské tanky T-55 vyráběné od 40. let minulého století. A sháněl také díly na letouny L-39 Albatros vyráběné od přelomu 60. a 70. let v Československu.

„Měli svého společníka v Africe, také Severokorejce, který vytvořil sítě různých firem, fiktivních firem, přes které se měly ty materiály přeprodávat a kudy se přesně měly dostat do Číny a do Severní Koreje. Bylo to plánované tak, že z Evropy by zásilka dojela do Etiopie, z Etiopie by se to přeprodalo do sousední země a ještě by se to dvakrát přeprodalo a pak by se to znovu naložilo na loď a odjelo to do Asie,“ nastínil Prchal.

O severokorejských pokusech o nákupy zbraní v České republice nebo prostřednictvím českých firem informuje Bezpečnostní informační služba už dvacet let ve svých veřejných výročních zprávách. Poprvé zmínila KLDR ve zprávě z roku 2000 velmi stručně. Tehdy přitom šlo o jeden z největších severokorejských nelegálních zbrojních obchodů vůbec. Na skutečný rozsah obchodu tehdy jako první upozornila Česká televize, kterou citovala velká světová média.

KLDR tehdy nakoupila celkem 40 sovětských stíhaček MiG-21. Nelegální obchod organizovala firma z Liberce. Stíhačky pocházely z Kazachstánu a přes Česko měly být dopraveny do KLDR. Na obchod se přišlo, když jednu z dodávek – mělo jít už o čtvrtou zásilku obsahující šest plně vyzbrojených MiGů – zadržely úřady na letišti v ázerbájdžánském Baku. 

Policie tehdy obvinila dva šéfy české firmy Agroplast Zbyňka Švejnohu a Petra Perničku, kteří podle ní o skutečném cíli obchodu věděli. Roky se skrývali v zahraničí. Beztrestnost jim pak v roce 2013 zajistila amnestie prezidenta Václava Klause. Jeden z obžalovaných ale i přes amnestii trval na soudním projednání věci. Soud nakonec konstatoval, že se skutek stal a je trestným činem, ale neexistují přímé důkazy, že se ho dopustili právě obžalovaní.

Krycí firmy

A jak to dopadlo s pašovanými MiGy? Na ruský nátlak nakonec Ázerbájdžán nelegální zásilku uvolnil. Všech 40 stíhaček se před očima celého světa dostalo do KLDR.

Severokorejští diplomaté a obchodníci se z problematického obchodu poučili. Do nelegálních obchodů nyní zapojují místní firmy tak, aby jejich představitelé o podstatě obchodu nic nevěděli, a sami Severokorejci zakládají krycí firmy. Takto jejich snahy česká tajná služba popisuje ve své výroční zprávě za rok 2014.

„K poptávce po zneužitelném zboží byly využívány internetové adresy, u kterých nebylo jednoznačné, kdo je jejich skutečným provozovatelem. Pro získání zboží s potřebnými technickými parametry připravovaly složité obchodní cesty přes třetí země. Do exportu zboží zapojovaly krycí firmy nebo subjekty, jimž nebyl skutečný účel obchodu a rozsah zapojení dalších firem známý. Složitým obchodním cestám byly uzpůsobeny i platby za dodávky zboží, jejichž cílem bylo znemožnit identifikaci obchodních tras a zapojených firem,“ stojí ve zprávě BIS.

Severokorejcům zdaleka nejde jen o zbraně. Pro svého vůdce shání také luxusní zboží. Celý svět v minulých letech obletěly záběry limuzín převážně německého původu, ve kterých vůdce totalitní diktatury jezdí, a celý svět si lámal hlavu, jak se limuzíny do KLDR dostaly. Legálně to totiž být nemohlo.

Dárky pro Kima, alkohol i limuzíny

„Především je důležité, že ekonomická situace Severní Koreje se neustále zhoršuje. Oni už dnes nemají finanční prostředky na to, aby budovali nějaké větší zpravodajské aktivity. De facto skutečně veškeré jejich snahy směřují k tomu sehnat zahraniční zboží, které oni přes to embargo k sobě dostat nemohou. Jedná se dokonce i o takové věci jako dárky pro vůdce, jedná se o kvalitní potraviny, vína, tvrdý alkohol, ale třeba i automobily nebo Wi-Fi techniku,“ vysvětluje mluvčí Bezpečnostní informační služby.

„Severokorejští zpravodajci mají úplně jiné úkoly než třeba ty velké zpravodajské služby, jako mají třeba v Číně nebo v Ruské federaci. Zatímco Rusové a Číňané se snaží ovlivňovat některé děje, snaží se získat vliv například na politiky, získávat informace z vědeckého prostředí a nějakým způsobem poškozovat zájmy České republiky, tak severokorejští zpravodajci mají v podstatě jediný úkol: sežeňte, co můžete,“ říká Šticha.

Pašování zboží do KLDR, včetně luxusních limuzín, se podařilo zmapovat americkému Centru pro pokročilá obranná studia. Ukázalo, jak KLDR na své území propašovala luxusní zboží za stovky milionů dolarů. Kromě aut také třeba jachty, hodinky, šperky, koberce nebo umělecká díla.

Pašování mělo vždy stejné schéma. Konkrétně limuzíny se přes řadu firem a světových přístavů dostaly z Evropy až do jihokorejského přístavu. Tam je úřady zaznamenaly na nákladní lodi, která měla oficiálně namířeno do ruského přístavu Nachodka. Jenže když loď zamířila z Jižní Koreje na sever do oblasti u severokorejského pobřeží, vypla její posádka satelitní odpovídač – zařízení, které slouží k identifikaci plavidla a sledování jeho polohy. Loď, tak pro úřady zmizela ze světa. Znovu se objevila až za měsíc. To už ale na její palubě luxusní limuzíny nebyly.

Jsou dvě možnosti, jak se zboží dostalo do KLDR. Buď loď skutečně dorazila do ruské Nachodky a z Ruska byla auta letecky dopravena do KLDR, nebo byla v mezinárodních vodách tajně přeložena na severokorejskou loď. Podobných podezřelých plaveb v blízkosti severokorejských vod zaznamenal americký obranný institut v posledních letech desítky. Loď, která vezla limuzíny, poté zabavily jihokorejské úřady. Dodnes stojí v tamním přístavu a lze ji najít i na veřejně dostupných satelitních snímcích.