Muž ve stínu Putina. Medvěděv pomáhal budovat poměry v Kremlu po celé dekády

V čele ruské vlády nečekaně skončil Dmitrij Medvěděv, dlouholetý spojenec prezidenta Vladimira Putina. Dvojice si dokonce před lety vyměnila nejvyšší státní funkce, aby Putin mohl zůstat u moci. Medvěděv ale vždy zůstával ve stínu současného šéfa Kremlu. A právě na jeho hlavu mnohdy mířila kritika Rusů kvůli špatné ekonomické situaci a nepopulárním reformám.

Medvěděv se narodil v roce 1965 v dnešním Petrohradu, kde vystudoval práva a na místní univerzitě působil jako asistent a docent. Později se stal právníkem výboru pro zahraniční styky petrohradské radnice. Jeho šéfem byl Putin, absolvent práv na stejné univerzitě jako Medvěděv.

Na začátku nového tisíciletí vedl Putinovu kampaň a působil jako zástupce šéfa prezidentského úřadu. V listopadu 2003 vedení mocné instituce převzal. Dále byl  místopředsedou vlády a věnoval se citlivé sociální oblasti.

Střídání rolí

V roce 2008 si Putin vybral Medvěděva jako nástupce v křesle hlavy státu. Sám totiž podle ústavy nemohl být zvolen potřetí v řadě. Medvěděv s více než 70 procenty hlasů volby vyhrál a Putin se stal premiérem.  

V prezidentské roli musel Medvěděv řešit třeba rusko-gruzínskou válku o Jižní Osetii. Ve funkci také podepsal v roce 2010 v Praze se svým americkým protějškem Barackem Obamou smlouvu o omezení počtu strategických útočných zbraní, označovanou jako nový START.

V květnu 2012 si Medvěděv s Putinem funkce opět vyměnili: Putin byl zvolen prezidentem a Medvěděv se ocitl v čele vlády. Od roku 2012 je také Medvěděv předsedou vládní strany Jednotné Rusko a jako její šéf jednoznačně podporuje Putina, s nímž se rád ukáže na veřejnosti, třeba na lyžích nebo v posilovně, a vždy rád zopakuje, že jsou dobrými přáteli.

„Během všech těch let tu byl jen jeden nesporný vůdce. Vůdce, který spojuje nejrůznější lidi. Spojuje Rusko. Ten, kterému důvěřuje a kterého podporuje absolutní většina občanů naší země – Vladimir Vladimirovič Putin,“ prohlásil například.

10 minut
Horizont ČT24: Nečekaná demise ruské vlády
Zdroj: ČT24

Medvěděvovi uškodila penzijní reforma

Již od vstupu do Kremlu je neustále srovnáván s Putinem. Ať se snažil sebevíce, většina Rusů ale za skutečného vůdce země vždy považovala Putina, v jehož stínu Medvěděv zůstával. Podle politologů byl občas dobrým „hromosvodem“ pro Rusy, kteří projevovali nespokojenost s životní úrovní, chudobou a ekonomickou situací.

Podle loňské zprávy ruského statistického úřadu musí vyjít s příjmy nižšími než životní minimum skoro 21 milionů z bezmála 147 milionů Rusů, tedy 14,3 procenta obyvatel. Pokles popularity přinesla Medvěděvovi i Putinovi také nepopulární důchodová reforma, která zvyšuje věk odchodu do důchodu.

V roce 2017 opozice Medvěděva obvinila ze zneužití úřadu a z obohacování na úkor státu. Film opozičního lídra Alexeje Navalného o premiérových vilách a jachtách, zamaskovaných pod dobročinnými fondy, na internetu viděly miliony diváků a bezmála stovku ruských měst pak zasáhla vlna protivládních protestů.

Zahraničí Medvěděva zpočátku vnímalo jako mírného liberála, který se na rozdíl od Putina nikdy nepohyboval v tajných službách. Oba politici ale podle kritiků zakonzervovali poměry v Kremlu na dlouhou dobu.

Naposledy Putin navrhl svého dlouholetého spolupracovníka do čela kabinetu v květnu 2018, když byl počtvrté inaugurován prezidentem. 

Medvěděv nyní oznámil demisi své vlády v souvislosti s Putinovým návrhem ústavních změn, které by Státní dumě, dolní komoře parlamentu, daly právo nejen schvalovat jmenování premiéra a členů vlády, ale i potvrzovat jejich nominaci. Změny v ústavě by Rusové podle prezidenta měli schválit v referendu. 

Putin Medvěděvovi nabídl novou funkci místopředsedy bezpečnostní rady státu, ve které se má věnovat bezpečnosti a obranyschopnosti země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 20 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 51 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...