Ukrajinská policie obvinila několik lidí z vraždy novináře Šeremeta. Zabila ho bomba v autě

Ukrajinská policie zadržela a obvinila podezřelé z vraždy novináře Pavla Šeremeta. Toho před třemi lety v centru Kyjeva zabil výbuch bomby nastražené v autě. Zadržení podezřelých oznámil ministr vnitra Arsen Avakov. Šeremet v minulosti pracoval jako novinář také v Bělorusku a v Rusku.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil naději, že se brzy podaří i odhalit objednavatele vraždy. „Možní vrazi byli zadrženi. Bohudík jsme získali velmi mnoho odpovědí. Ale je ještě jedna otázka: kdo je objednavatel. Věřím, že odpověď na tuto otázku už příště budeme znát,“ řekl ve čtvrtek na tiskové konferenci podle listu Ukrajinska pravda prezident Zelenskyj.

„Policie právě zadržela a se souhlasem generální prokuratury obvinila podezřelé z účasti na vraždě Pavla Šeremeta. Je to výsledek velmi složité a úporné práce skutečných profesionálů a důležitý krok k úplnému objasnění případu,“ napsal Avakov na Twitteru a poděkoval kriminalistům. Očekává, že soud na podezřelé uvalí vazbu. O podrobnostech případu slíbil informovat později spolu s náčelníkem kriminální policie.

Mezi zadrženými je podle médií i hudebník a bývalý účastník bojů s proruskými separatisty na východě země Andrij Antonenko. „Právě mě obviňují ze Šeremetovy vraždy, přímo teď a na mém dvoře,“ napsal na sociální síti.

Náčelník kriminální policie Jevhen Koval upřesnil, že vyšetřovatelé ze spáchání zločinu podezřívají kromě Antonenka nejméně další čtyři lidi. Patří k nim zdravotní sestra jednoho výsadkového praporu Jana Dugarová, lékařka Julija Kuzmenková, jež působila mezi dobrovolníky bojujícími s proruskými separatisty na východě země, dále hudebník a rovněž dobrovolníci na východě Ukrajiny Vladyslav a Iryna Hryščenkovi. 

Avakov výsledky vyšetřování označil za „senzační a šokující“. „Veřejnost by měla pochopit rozdíl mezi vlastenectvím a zradou,“ dodal ministr v souvislosti s tím, že mezi podezřelými ze spáchání zločinu jsou i dobře známí veteráni pět let trvající války se separatisty v Donbasu, podporovaní Ruskem. 

Vyšetřovatelé podle policejního náčelníka Kovalova dospěli k závěru, že cílem jednání zločinné skupiny bylo destabilizovat situaci v zemi prostřednictvím vraždy známého člověka.

Šeremet proslul jako bojovník proti korupci

Smrt čtyřiačtyřicetiletého novináře, který proslul jako bojovník proti korupci a byl úzce spojován s prozápadním vedením Ukrajiny, se i přes přísliby politiků dlouho nedařilo objasnit.

Vozidlo, kterým jel Šeremet 20. července 2016 ráno z domova do práce, explodovalo po ujetí několika desítek metrů. Vůz patřil podle listu Ukrajinska pravda, pro který Šeremet psal, vedoucí pracovnici a majitelce deníku Oleně Prytulové, která v něm však nebyla.

Vyšetřovatelé jsou přesvědčeni, že bombu nastražila Kuzmenková, které pomáhal Antonenko, uvedl dnes Koval. K tomuto závěru dospěli po analýze videozáznamů provedené soudními experty z výzkumného ústavu při ministerstvu spravedlnosti.

Seděl v běloruském vězení, byl přítelem Němcova

Původem Bělorus Šeremet patřil v 90. letech ve své vlasti k hlavním kritikům vůdce tamního režimu Alexandra Lukašenka, za což byl odsouzen; ve vězení strávil tři měsíce. Napsal také knihu o Lukašenkovi jako o posledním evropském diktátorovi.

V roce 2002 mu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) udělila cenu za psaní o porušování lidských práv v Bělorusku, včetně zmizení opozičních politiků a novinářů.

Před pronásledováním uprchl z Běloruska do Ruska, kde se stal hvězdou televizních obrazovek a získal také ruské občanství. Byl velkým přítelem ruského opozičního politika Borise Němcova. Poté, co byl Němcov v roce 2015 v Moskvě zastřelen, vedl Šeremet poslední rozloučení s tímto politikem.

Posledních pět let před svou smrtí pracoval na Ukrajině, kde podporoval reformy a tepal do korupce či oligarchů. „Ukrajinu miloval, a proto kritizoval ukrajinskou společnost. Podporoval mladé reformátory,“ napsal v den vraždy deník Ukrajinska pravda, pro který Šeremet psal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Trump potvrdil vojenský zásah USA proti Íránu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že americká armáda zahájila „velkou bojovou operaci v Íránu“. USA podle něj zajistí, aby Teherán nezískal jadernou zbraň. Ještě předtím údery oznámil izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. V Teheránu bylo slyšet několik výbuchů, z míst v centru města stoupá dým. Íránské ministerstvo zahraničí podle Reuters informovalo, že údery zasáhly vojenské cíle i civilní infrastrukturu. Írán v odvetě vypálil rakety na Izrael.
07:35AktualizovánoPrávě teď

Pokud útok na Írán povede k pádu tamního režimu, bude to dobře, řekl Kupka

Politici opozičních stran považují úder v Íránu k zastavení tamního jaderného programu za správný či pochopitelný. Pokud přispěje k pádu íránského režimu, bude to dobře pro obyvatele i mezinárodní společenství, sdělil šéf opoziční ODS Martin Kupka. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib míní, že je nešťastné, že USA postupují v rozporu s mezinárodním právem. Poslanec KDU-ČSL Jan Bartošek doufá, že se podaří vojenské cíle rychle zneškodnit.
před 6 mminutami

V arabských zemích se ozvaly exploze

V Kuvajtu, Kataru a Spojených arabských emirátech se ozvaly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery, informuje web The Times of Israel (ToI). Bahrajn uvedl, že terčem útoku se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království, píše agentura AP. Podle agentury Reuters katarské ministerstvo obrany uvedlo, že sestřelilo všechny rakety mířící na Katar.
před 11 mminutami

Írán zahájil odvetný útok na Izrael, v zemi platí varování

Írán v reakci na útoky na své území vypálil na Izrael balistické rakety, oznámila izraelská armáda. Po celé zemi se rozezněly sirény. Obyvatelé v židovském státě dostali varování do mobilních telefonů s instrukcí, aby se uchýlili do krytů, píší izraelská média. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
09:40Aktualizovánopřed 38 mminutami

VideoDěláme to pro budoucnost, řekl Trump k úderu na Írán

„Toto prohlášení nečiním lehkomyslně. Íránský režim se snaží zabíjet,“ uvedl americký prezident Donald Trump poté, co USA společně s Izraelem zaútočily na Írán. „Po 47 let íránský režim skandoval ,Smrt Americe‘ a vedl nekonečnou kampaň krveprolití a vraždění, cílící na USA, americké vojáky a nevinné osoby v mnoha zemích,“ řekl Trump. Dodal, že Írán je státním sponzorem terorismu číslo jedna. „Možná přijdeme o životy statečných amerických hrdinů a možná budeme mít oběti, jak se to ve válce často stává, ale neděláme to pro současnost. Děláme to pro naši budoucnost, je to vznešená mise,“ dodal ve vystoupení americký prezident. Trump dále vyzval členy Islámské revoluční gardy, íránských ozbrojených sil, aby složili zbraně za což jim slíbil udělení imunity. Druhou možností je jistá smrt, řekl.
před 1 hhodinou

V afghánském Dželálábádu zněly exploze po průletu letadla, píše AFP

Dvě silné exploze byly v sobotu slyšet v Dželálábádu na východě Afghánistánu, napsala ráno agentura AFP s odvoláním na svého reportéra na místě. Stalo se tak den poté, co pákistánská letadla bombardovala několik afghánských měst. Agentura Reuters píše, že přestřelky přes afghánsko-pákistánskou hranici pokračovaly i přes noc, zatímco mezinárodní společenství vyjádřilo rostoucí znepokojení a vyzvalo strany k naléhavým jednáním.
před 1 hhodinou

Pád letadla s penězi v Bolívii nepřežilo nejméně dvacet lidí

Nejméně dvacet lidí zemřelo po pádu vojenského nákladního letadla, zřítilo se na silnici u bolivijské metropole La Paza. Dalších 28 osob utrpělo zranění. Letoun, který převážel peníze, poničil asi desítku aut, uvedla místní policie. Podle agentury AFP byl stroj těžce poškozen a do okolí z něj létaly bankovky. Příčina nehody zatím není známa. Policisté podle webu El Deber museli použít slzný plyn proti lidem, kteří si chtěli z místa nehody odnášet peníze.
02:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Německo chce posílit pravomoci zpravodajských služeb

Tři dny po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyhlásil tehdejší německý kancléř Olaf Scholz novou éru obranné a bezpečnostní politiky své země. Pojem Zeitenwende se vžil i mimo Německo. Největší stát Evropy začal zbrojit a zvětšovat armádu. Vláda současného kancléře Friedricha Merze v reformách pokračuje. Na řadě jsou zpravodajské služby.
před 5 hhodinami
Načítání...