V Kyjevě zabila uznávaného novináře Šeremeta bomba nastražená v autě

Při výbuchu automobilu zahynul ráno v Kyjevě běloruský novinář s ruským občanstvím Pavlo Šeremet. Informoval o tom na svém webu list Ukrajinska pravda, pro kterou žurnalista pracoval. Podle vyjádření ukrajinského generálního prokurátora šlo o vraždu.

Deník napsal, že auto, jímž Šeremet jel z domova, explodovalo v 07:45 místního času po ujetí několika desítek metrů. Nejmenovaný zdroj z orgánů činných v trestním řízení listu sdělil, že v autě bylo jednoznačně nastraženo výbušné zařízení.

Generální prokurátor Jurij Lucenko na Facebooku napsal, že podle prvních informací vyšetřovatelů z místa činu šlo o vraždu. Auto, v němž Šeremet zahynul, patřilo podle Ukrajinské pravdy vedoucí pracovnici a majitelce deníku Oleně Prytulové, která v něm však nebyla.

Porošenko: Cílem je destabilizace Ukrajiny

Smrt čtyřiačtyřicetiletého novináře, který byl úzce spojován s prozápadním vedením země, vyvolala odsuzující reakce. Prezident Petro Porošenko na svém facebookovém účtu napsal, že je touto strašlivou událostí šokován. Zároveň oznámil, že nařídil neprodlené vyšetření tohoto zločinu.

Na prezidentův pokyn budou do vyšetřování zapojeni nejlepší ukrajinští kriminalisté a tajní agenti a experti amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI).

„Zdá se mi, že to udělali s jediným cílem: destabilizovat situaci na Ukrajině, možná v předvečer dalších událostí,“ prohlásil Porošenko na poradě s vedením bezpečnostních složek. „Nevylučujte žádnou verzi v těchto podmínkách války, agrese. Sám nevylučuji ani výskyt cizích zájmů,“ dodal prezident ve zjevné narážce na Rusko.

Kreml ústy mluvčího Dmitrije Peskova vyjádřil „vážné znepokojení nad vraždou ruského občana a novináře na Ukrajině“.

Pavlo Šeremet
Zdroj: ČTK/AP

Kdo byl Šeremet?

Šeremet proslul jako bojovník proti korupci, býval kritikem běloruského prezidenta a také přítelem zavražděného ruského opozičního politika Borise Němcova, zastřeleného loni v
Moskvě.

Svého času do Ruska uprchl před pronásledováním v Bělorusku a získal ruské občanství. Loni v říjnu zpravodaji agentury Reuters řekl, že se při návštěvách Moskvy, kde přes deset let pracoval, cítí „jako v minovém poli“ a že dostává výhrůžky. Zdůraznil také, že Ukrajina potřebuje silná a nezávislá média, schopná odolat vlivu oligarchů. „Ze svobody slova a objektivní žurnalistiky se opět stává vážný problém,“ řekl.

Ukrajinska pravda v nekrologu připomněla, že Šeremet býval v polovině 90. let hvězdou ruské obrazovky a jako Němcovův velký přítel také vedl poslední rozloučení s tímto ruským opozičním politikem.

Jako Bělorus patřil k hlavním kritikům Alexandra Lukašenka, za což byl podmínečně odsouzen; ve vězení strávil tři měsíce. Napsal knihu o Lukašenkovi jako o posledním evropském diktátorovi. „Ukrajinu miloval, a proto kritizoval ukrajinskou společnost. Podporoval mladé reformátory,“ poznamenal deník a připomněl novinářům názor, že země se stále ještě nalézá na rozcestí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
04:07Aktualizovánopřed 22 mminutami

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 1 hhodinou

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
16:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 3 hhodinami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 7 hhodinami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 8 hhodinami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...