Evropský parlament odsouhlasil složení nové Evropské komise. Jednou z místopředsedkyň je i Věra Jourová. Kvůli potížím se schvalováním kandidátů střídá Komise Ursuly von der Leyenové předchozí tým Jeana-Clauda Junckera o měsíc později, než se původně předpokládalo. Nová šéfka Komise označila za priority boj s klimatickými změnami či modernizaci evropského víceletého rozpočtu EU pro roky 2021 až 2027.
Pro novou Komisi hlasovalo 461 europoslanců, proti bylo 157 a 89 se jich zdrželo. Předseda europarlamentu David Sassoli popřál novému týmu vše nejlepší v práci a předal nové předsedkyni von der Leyenové dopis potvrzující schválení.
Nyní musí složení Komise ještě formálně odsouhlasit šéfové států a vlád unijního bloku. Sbor 27 komisařů začne pracovat od 1. prosince, kdy nahradí Junckerův tým.
„Přesně před 30 lety, 27. listopadu, udeřila dvanáctá hodina. Rozezněly se zvony a sirény, dělníci odložili nástroje. Továrny, doly a obchody se vyprázdnily, ulice zaplnily tanec a naděje. Při historické dvouhodinové generální stávce uprostřed sametové revoluce se lidé od Prahy po Bratislavu zapojili do krásné mírové vlny svobody, odvahy a jednoty,“ řekla na úvod dopoledního projevu von der Leyenová.
„Pro mne tyto dvě hodiny znázorňují, co EU vždy znamenala. Není jen o politice, o partajích, pravidlech a nařízeních, trzích a měnách. Je především o lidech a jejich cílech, o lidech, kteří spolu hájí svobodu, své hodnoty či prostě lepší budoucnost,“ zdůraznila. Někdy se podle ní zapomíná na to, že největší úspěchy v Evropě přichází, když mají lidé odvahu.
Von der Leyenová také na plénu europarlamentu zdůraznila, že v nadcházejících letech projde EU změnami, které bude nutné prosazovat, protože jsou správné, nikoli snadné. Citovala prvního československého porevolučního prezidenta a někdejšího disidenta Václava Havla a jeho slova o tom, že o věci je třeba usilovat, protože jsou dobré, nikoliv jen proto, že mají šanci na úspěch. Označila ho za jednoho z hrdinů sametové revoluce. Hovořila také o společné měně, solidaritě a poděkovala také předchozí Komisi.
Uvedla, že jako nová šéfka EK bude svým kolegům a parlamentu naslouchat a uplatňovat demokratické principy. Mezi členy nové Komise budou podle ní představitelé různých profesí od učitelů a lékařů až po diplomaty a techniky.
Von der Leyenová dodala, že k plné genderové vyváženosti Komise jí chybí jedna žena, a slíbila, že zajistí, aby každý člen jejího kolegia měl genderově vyvážený kabinet. „Společně budeme fungovat jako tým, který pracuje pro společný evropský zájem. Jsme připraveni, Evropa je připravena, chci říct jednoduše: Dejme se do práce!“ řekla.
Ursulu von der Leyenovou vybrali do čela unijní exekutivy lídři členských zemí bez větších sporů, Evropský parlament ji ale do funkce schválil jen velmi těsným rozdílem. Z týmu, který si následně von der Leyenová vybrala a začátkem září oficiálně představila europoslancům, kvůli nesouhlasným stanoviskům jednotlivých výborů Evropského parlamentu vypadli hned tři kandidáti. Nové uchazeče o post eurokomisaře tak musely dodat Francie, Maďarsko a Rumunsko.
Česká kandidátka Věra Jourová, která bude z pozice místopředsedkyně Komise dohlížet na hodnoty EU, prošla obávaným „grilováním“ bez problémů. „Máme velké plány, musíme především udržet jednotu, solidaritu a soudržnost, protože je mnoho výzev zvenčí,“ upozornila.
Opožděný nástup nové Komise není v Bruselu novinkou. Zhruba o měsíc později nastupovala do úřadu i sestava pod vedením Josého Manuela Barrosa v roce 2004, když europoslanci odmítli schválit italského kandidáta kvůli jeho kontroverzním názorům na homosexualitu. Nepřijali ani kandidátku z Lotyšska, která doplatila na problematické financování své strany.
Zpoždění nakonec nabral také nástup druhé Barrosovy Komise, tentokrát kvůli zamítnuté kandidátce z Bulharska.
Britská absence může fungování Komise ohrozit
Nová Evropská komise navíc bude zasedat pouze v 27 lidech. Velká Británie totiž svého zástupce odmítla dodat s ohledem na chystané předčasné parlamentní volby a na očekávaný odchod z EU.
I když dřívější právní analýzy neviděly ve fungování neúplné Komise problém, podle právního experta EK mohou být některá její rozhodnutí později napadena u soudu. Zatímco návrhy nových norem vzešlé z Komise napadnutelné nebudou, u přímých rozhodnutí týkajících se například fúzí či státní pomoci firmám to není tak jisté.
„Dovedu si představit, že právník pracující pro nějakou společnost může rozhodnutí neúplného orgánu napadnout,“ řekl novinářům zdroj obeznámený s právními detaily fungování EU. Legislativní návrhy, kterých hodlá Komise Ursuly von der Leyenové již v prvních měsících svého mandátu předložit celou řadu, podle něj budou vůči žalobám imunní. Problémy ale mohou přijít ve chvíli, kdy se z návrhů stanou po schválení parlamentem a členskými státy právní akty.
Lídři států EU se v roce 2013 usnesli, že počet eurokomisařů musí odpovídat počtu členských států a Brusel na základě tohoto rozhodnutí zahájil s britskou vládou řízení kvůli porušení povinností vyplývajících z unijního práva.
Vláda Borise Johnsona ovšem tvrdí, že nemůže komisaře navrhnout kvůli britskému pravidlu, které kabinetu zakazuje podnikat podobně zásadní kroky v době předvolební kampaně. Brusel to jako legitimní důvod nevidí.
Ekologie na prvním místě
Za hlavní cíl svého týmu von der Leyenová stanovila snížení emisí skleníkových plynů. Širokou strategii nazvanou Evropský zelený úděl (European Green Deal), která kromě investic zahrnuje například i daně nebo standardy v potravinářství, bude prosazovat Nizozemec Frans Timmermans. Jeho šéfka jej už v dopise vyzvala k „prověření výroby energie, odblokování soukromých investic a podpoře nové čisté technologie“.
Von der Leyenová se také se svými komisaři hodlá „zamyslet nad dopravou, jídlem, které konzumujeme, a obaly, které vyhazujeme“ a pomoct rychlejšímu dosažení uhlíkové neutrality. Dosud stanovený termín v roce 2050, se kterým ovšem některé země včetně Česka či Polska nesouhlasí, chce ještě uspíšit.
Sociální jistoty a revidovaná pravidla pro azyl
„Lidé mají své obavy a své naděje, sny a aspirace. Evropa jim může nabídnout práci, perspektivy, stabilitu a bezpečnost,“ poznamenala von der Leyenová v červenci v europarlamentu. V každé zemi Unie tak má podle ní platit, že pokud někdo pracuje na plný úvazek, musí mu tato práce stačit k živobytí. „Proto budu bojovat za minimální mzdu v každé zemi,“ oznámila.
Hodlá také nově definovat pravidla udělování azylu: „Potřebujeme systém, který nám umožní udržet uvnitř Schengenu hranice otevřené. Proto musí být vnější hranice pevná a bezpečná.“
Počítá také s mnohem větším posílením společné evropské pobřežní a pohraniční stráže (Frontex). Dosud se počítá s tím, že v roce 2027 přibude 10 tisíc jejích příslušníků. Podle von der Leyenové se to ovšem musí stát „výrazně dřív“, aby bylo možné vědět, kdo přesně na území EU vstupuje a kdo jej opouští.
Velkým tématem s – prozatím – otevřeným koncem zůstává brexit. Ať se bude politické dění ve Velké Británii ubírat kamkoliv, brexit zásadně ovlivní podobu nadcházejících pěti let, pro které má nová Evropská komise mandát.
Zatímco odcházející šéf EK Jean-Claude Juncker brexit považuje za chybu a promarněný čas, von der Leyenová v odchodu Velké Británie vidí i příležitost pro začátek nových vztahů.
