Budeme bojovat o každé křeslo, pokud nestáhnete dohodu, vzkázal Farage Johnsonovi

Nahrávám video

Strana pro brexit europoslance Nigela Farage postaví v nadcházejících předčasných volbách kandidáty po celé Velké Británii vyjma Severního Irska, bude-li premiér Boris Johnson prosazovat svou dohodu o brexitu. Farage, jehož uskupení požaduje odchod z Unie bez dohody, to oznámil při zahájení předvolební kampaně. Dosud se spekulovalo, že by obě strany prosazující brexit mohly ve volbách spolupracovat. Vládní konzervativci ale jakýkoli předvolební pakt odmítají a Johnson v reakci uvedl, že vyjednal „fantastickou dohodu“.

Podle Farage ve skutečnosti Johnsonem vyjednaná dohoda o odchodu EU žádný brexit neznamená. Premiér jí prý dosáhl tím, že obětoval Severní Irsko, kde by na základě nového uspořádání i po brexitu platila pravidla unijního jednotného trhu týkající se cel a výrobků.

Dlouholetý europoslanec naznačil, že Johnson se možná ani se všemi podrobnostmi dohody neseznámil, než se ji rychle pokusil prosadit v parlamentu.

Britská média delší dobu spekulovala o tom, že Strana pro brexit by mohla ve volbách s konzervativci spolupracovat, aby se ve volebních obvodech neštěpila podpora pro kandidáty prosazující odchod z EU. To se ale teď podle komentátorů zdá být vyloučené.

V opačném táboře se přitom takové spojenectví zvažuje. Trojice menších stran – Liberální demokraté, zelení a velšská strana Plaid Cymru – chce v některých obvodech spolupracovat, aby se do parlamentu dostalo co nejvíce odpůrců brexitu.

Farage chce „skutečnou“ dohodu o volném obchodu s EU

Lídr Strany pro brexit požaduje, aby Johnson opustil svou brexitovou dohodu a usiloval pouze o „skutečnou“ dohodu o volném obchodu s EU, s níž by se Británie mohla odklonit od unijních regulací pro zboží a služby. V opačném případě „budeme bojovat o každé křeslo v Anglii, Skotsku a Walesu,“ avizoval Farage. „Nepochybujte o tom, že jsme připraveni,“ dodal.

Předsedovi vlády dal Farage na rozhodnutí čas do 14. listopadu. „Jsem přesvědčen, že jediným způsobem, jak tuto věc vyřešit, je vybudovat po celé zemi alianci za odchod,“ prohlásil.

Jeho strana by podle něj v 650členné Dolní sněmovně mohla získat 150 tradičně labouristických obvodů, v nichž „Konzervativní strana nikdy nevyhrála a z kulturních důvodů ani nikdy nevyhraje“.

Vláda nemá o spolupráci s Faragem zájem

Johnson i jeho kolegové z vlády ovšem jakoukoli volební spolupráci vylučují. „Dosáhli jsme fantastické brexitové dohody, i když si nikdo nemyslel, že to dokážeme,“ oponoval Farageovi Johnson v rozhovoru s televizní stanicí ITV. „Tu dohodu je možné schválit,“ dodal.

Také předseda Konzervativní strany James Cleverly „pakt“ se Stranou pro brexit odmítl. „Nezajistilo by to brexit a vytvořilo by to jen další pat v nefunkčním parlamentu,“ uvedl. Rovněž ministr pro bydlení a místní samosprávu Robert Jenrick řekl, že konzervativci nemají zájem „o vstupování do jakýchkoli paktů se Stranou pro brexit nebo s kýmkoli jiným“.

Ačkoli z Konzervativní strany zaznívají hlasy, podle nichž Strana pro brexit představuje větší hrozbu pro opoziční labouristy, média se přiklání spíše k opačnému závěru. „Kdyby bojovala o malý počet obvodů, pomohlo by to konzervativcům, kteří s Faragem soupeří o hlasy voličů podporujících brexit,“ píše agentura AP.

„Johnsona čeká pořádné překvapení“

Nigel Farage je prominentní postavou britské politiky už řadu let a v brexitovém procesu hraje jednu z hlavních rolí od samého počátku. Stranu pro brexit ale spustil teprve na počátku letošního roku, načež s ní suverénně v Británii opanoval květnové volby do Evropského parlamentu. Následně ale její preference poklesly a nyní se její podpora v průzkumech pohybuje lehce nad deseti procenty. 

O novém složení parlamentu budou Britové rozhodovat 12. prosince. Strana pro brexit prý do té doby učiní vše pro to, aby se „v každém domě v této zemi“ vědělo o tom, co obsahuje vládní brexitová dohoda. „Jestli si Boris Johnson myslí, že dokáže přežít šest týdnů s tím, co v těch dokumentech stojí, pak ho čeká pořádné překvapení,“ řekl Farage.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...