Tisíce Iráčanů opět v ulicích. Nejméně čtyřicet lidí zemřelo, na jihu země vzplála vládní budova

Nejméně 40 lidí zahynulo při protivládních protestech v Iráku. S odvoláním na tamní bezpečnostní zdroje o tom informovala agentura AP. Osm mrtvých bylo hlášeno v Bagdádu, ostatní demonstranti přišli o život na jihu země. Irácká komise pro lidská práva uvedla, že zraněno bylo zhruba dva tisíce demonstrantů a příslušníků bezpečnostních složek. Demonstrace vypukly kvůli přetrvávajícím ekonomickým a sociálním problémům a korupci ve vládě.

Iráčané vyšli do ulic znovu po třech týdnech. Na začátku října si demonstrace proti korupci, nezaměstnanosti a špatně fungujícím službám v několika iráckých městech vyžádaly životy více než 150 lidí. 

Páteční protestní akce v Bagdádu byla plánovaná, organizátoři ji svolali u příležitosti prvního výročí sestavení nové vlády v Iráku. Úřady v očekávání protestu rozmístily v ulicích Bagdádu množství příslušníků bezpečnostních sil, kteří proti demonstrantům použili slzný plyn, gumové projektily, zábleskové granáty i ostrou střelbu.

Z osmi mrtvých, o kterých informovala komise pro lidská práva, nejméně pět byli demonstranti, které zasáhly kanystry se slzným plynem, uvedla agentura Reuters.

Demonstrace podle agentury AP začala na centrálním náměstí Tahrír, kde se shromáždilo množství převážně mladých nezaměstnaných mužů. Nesli irácké vlajky, skandovali protivládní hesla a požadovali pracovní místa a spolehlivé dodávky vody a elektřiny. Dav se následně vydal směrem k takzvané Zelené zóně, kde je zastavili příslušníci bezpečnostních sil.

Na jihu země zapálili vládní budovu

Kromě Bagdádu se protestuje i v dalších iráckých městech. Demonstranti přišli o život v provinciích Basra, Zikár, Majsán a Musanna na jihu země.

V Násiríji podle zdrojů Reuters zemřelo nejméně šest demonstrantů, když na ně začali střílet příslušníci šíitských milicí Liga spravedlivých (Asáib Ahl al-Hak) poté, co se demonstranti snažili podpálit místní kancelář milice. Policie uvedla, že nejméně tři tisíce protestujících v Násiríji vniklo do budovy provinční vlády a podpálilo ji.

Podle policejního zdroje, na který se odvolává AFP, demonstranti i jinde na jihu země zapalovali stranická sídla.

Ke krveprolití došlo například v jihoirácké Amáře, když ostraha chránící úřadovnu šíitských milicí Liga spravedlivých začala střílet; zemřelo osm lidí včetně šesti demonstrantů. Další demonstrant zahynul v Samávě. Podle ministerstva vnitra bylo také zraněno nejméně 68 příslušníků bezpečnostních složek.

Vláda slíbila zamezení násilnostem a reformy

Bezpečnostní složky a irácká vláda před nynějšími protesty slíbily, že se vyhnou dalším násilnostem. Vyšetřovací komise irácké vlády tento týden oznámila, že vinu za smrt 157 lidí při nedávných protivládních demonstracích nesou bezpečnostní jednotky, které proti demonstrantům použily nepřiměřenou sílu, včetně ostré střelby.

Podle oficiální zprávy je mezi mrtvými z počátku října 149 civilistů a osm policistů. Přes tři tisíce civilistů utrpělo zranění.

Irácký premiér Ádil Abdal Mahdí v pátek ráno v projevu k národu slíbil, že příští týden provede změny ve vládě a přijme reformy. Uvedl také, že lidé mají právo demonstrovat, násilí ale nebude tolerováno. Rezignaci vlády, kterou demonstranti požadují, odmítl. „Demise současné vlády by uvrhla zemi do chaotické situace,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. V noci na sobotu o tom podle Reuters rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 49 mminutami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 7 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 10 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 10 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...