Impeachment se může táhnout dlouho. Sesadit prezidenta USA se dosud nepodařilo

91 minut
90’ ČT24: Pokus o sesazení prezidenta Trumpa
Zdroj: ČT24

Americká Sněmovna reprezentantů v úterý oznámila, že zahájí proces přípravy ústavní žaloby na šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Do podobné situace se dostali dosud jen tři prezidenti Spojených států, žádný ale nebyl sesazen. Celý proces může trvat řadu měsíců. Pravděpodobnost jeho úspěchu je nízká. Konečné slovo má totiž Senát, kde ho musí podpořit dvoutřetinová většina. Nyní v něm mají převahu Trumpovi republikáni.

Co je impeachment a kdy vznikl?

Ve veřejném právu se takto označuje zvláštní státní žaloba podaná na poslance a vysoké státní úředníky zákonodárným shromážděním. Užívá se zejména v angloamerickém ústavním právu.

Impeachment vznikl již ve 14. století, kdy se stal v Anglii prostředkem zahájení soudního řízení proti politickým osobnostem, a to zejména proti královským ministrům. Jeho úloha jako politického nástroje začala opadat koncem 17. století.

Odvolání hlavy státu v demokratických zemích upravují příslušné ústavy. Kroky k odvolání se pak mohou v jednotlivých zemích lišit. V USA je impeachment praktikován zřídka, jeho nejčastějším terčem byli v minulosti federální soudci. Americká televize CNN upozornila, že dolní komora dosud obžalovala jen dvě desítky lidí, z toho většinu soudců. Senát z nich odsoudil jen necelou polovinu. Problémoví zástupci státu často funkci sami opustí a znovu už nejsou zvoleni či jmenováni.

V americkém právním systému je velmi důležitý výklad ústavy a práva. Takovým zločinem může být cokoli, co Kongres v daném historickém momentu shledá za závažné. U nás právníci či soudci právo nalézají, zatímco v USA a v Británii ho vytvářejí.
Michal Tomášek
profesor evropského práva

Kdy lze k impeachmentu přistoupit?

V případech, kdy jsou prezident, viceprezident nebo vyšší úředníci důvodně podezřelí ze zrady, úplatků nebo jiných těžkých zločinů a trestných činů, nebo když zneužili moci a hrubě se provinili proti veřejnému blahu (politické provinění).

Jaký je postup v USA?

Proces impeachmentu obvykle začíná v právním výboru Sněmovny reprezentantů, ale může jej zahájit také zvláštní výbor. Seznam bodů obžaloby musí následně schválit prostou většinou sněmovna (218 hlasů ze 435). Poté se žalobou zabývá Senát (horní komora amerického Kongresu, 100 členů), který v tomto případě plní funkci soudu. Řízení v Senátu vede předseda nejvyššího amerického soudu a pro odsouzení se musí vyslovit dvě třetiny přítomných senátorů.

Impeachment je procedura politická, nikoli justiční. Soudní instituce nemají ústavní právo ho jakkoli ovlivnit.

Byl již v USA prezident sesazen?

Ne. Dva prezidenti, Andrew Johnson a Bill Clinton byli souzeni v Senátu, který je osvobodil. Richard Nixon raději odstoupil sám po projednání ve sněmovním výboru.

Koho se impeachment týkal?

Poprvé čelil ústavní žalobě v roce 1868 Andrew Johnson, který se dostal do sporu mezi radikály z Jihu a Severu a byl obviněn z porušování zákonů. V roce 1998 byl Bill Clinton obviněn z křivé přísahy a maření spravedlnosti v sexuální aféře s bývalou stážistkou v Bílém domě Monikou Lewinskou. Demokraté Johnson i Clinton impeachment nakonec „přežili“, Johnson jen o jeden hlas.

V případě republikána Richarda Nixona schválil právní výbor Sněmovny reprezentantů v roce 1974 ústavní žalobu kvůli skandálu Watergate. Nixon byl obviněn z protiústavního jednání v souvislosti s násilným proniknutím do volebního štábu demokratů v hotelu Watergate a z nelegálního odposlechu jednání Demokratické strany během prezidentské volební kampaně. Čelil obvinění z vážného porušení amerických zákonů a z překročení prezidentských pravomocí. Nixon ze své prezidentské funkce odstoupil dříve, než byl proces obžaloby zahájen. Jeho vyhlídky na osvobození v Senátu byly totiž mizivé.

O co jde v současné kauze s Trumpem?

Podle médií měl Trump v červencovém telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na politika naléhat, aby Kyjev vyšetřoval Huntera Bidena (syna někdejšího viceprezidenta Joea Bidena, favorita na demokratickou kandidaturu v prezidentských volbách 2020) kvůli podezření z korupce při jeho podnikání na Ukrajině.

Odvolání Trumpa ale není příliš pravděpodobné vzhledem k převaze jeho republikánů v Senátu. Impeachment už demokraté dříve zvažovali v souvislosti s ruskými zásahy do amerických prezidentských voleb v roce 2016.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...