Ukrajinští námořníci i Sencov zřejmě pojedou domů. Na dohodě s Ruskem se pracuje, uvedl Kyjev

4 minuty
Vězněný Sencov je podle svých kolegů zásadový režisér a humanista
Zdroj: ČT24

Úřad ukrajinského prezidenta sdělil, že probíhá jednání o výměně vězňů mezi Ukrajinou a Ruskem. Ukrajinský prokurátor dříve uvedl, že výměna se týká námořníků zajatých loni v listopadu u Kerčského průlivu za nezákonné překročení ruských hranic a režiséra Oleha Sencova, odsouzeného za údajný terorismus na anektovaném Krymu. Podle ukrajinské tajné služby SBU se výměna v pátek neuskuteční a termín zatím není znám. Interfax napsal, že Sencov zůstává v ruské věznici.

„Proces vzájemného osvobození zadržovaných osob pokračuje. Informace o jeho dokončení neodpovídá pravdě. Není to poprvé, co jsme svědky informačního chaosu vyvolaného odvoláním se na nepotvrzenou informaci a četné ‚zdroje‘. Vyzýváme k pochopení důsledků dezinformací: je to hra s emocemi veřejnosti. Až bude vzájemné osvobození zadržovaných osob dokončeno, úřad ukrajinského prezidenta to oznámí oficiálními kanály,“ napsala mluvčí na Facebooku ukrajinského prezidentského úřadu.

Podle zpravodaje ČT v Rusku Miroslava Karase se hovoří o tom, že se výměna dotkne 35 osob. Podle informací BBC se příbuzní vyměněných Ukrajinců shromáždili na letišti v ukrajinské metropoli.

„Podle posledních zpráv k výměně zatím nedošlo, ale intenzivně se na ní pracuje, což obě strany potvrzují. V Moskvě se údajně připravují potřebné dokumenty. Ukrajinská tajná služba SBU uvedla, že je nutná trpělivost, ale že jde vše správným směrem. Je tedy velmi pravděpodobné, že k výměně dojde. Někteří advokáti tvrdí, že se může uskutečnit hned po víkendu,“ sdělil Karas.

Obhájce některých Rusů zbavených svobody na Ukrajině Valentin Rybin agentuře TASS řekl, že jeho klienti připravovaní k výměně jsou stále ve vazební věznici. „Zatím mi není vůbec nic známo o tom, že by dnes měli být vyměněni,“ uvedl. Podle něj by se výměna měla uskutečnit až v úterý. Už dříve také řekl, že při výměně by mohlo být propuštěno 12 občanů Ruska. Jmenoval Maxima Odincova a Alexandra Baranova, odsouzené za to, že po anexi Krymu v roce 2014, kdy byli ukrajinskými vojáky, přeběhli k Rusům.

Rusko před třemi roky výměnou za dva ruské vojáky propustilo ukrajinskou pilotku Nadiju Savčenkovou. Za údajné zabití dvou novinářů strávila za mřížemi dva roky. Ve vlasti však čelila stíhání kvůli přípravě ozbrojeného převratu a více než rok strávila ve vazbě. Proces dál pokračuje.

3 minuty
Zpravodaj ČT Karas: Výměna se dotkne desítek lidí
Zdroj: ČT24

O možné výměně Sencova se spekulovalo poté, co ruská média ve čtvrtek informovala, že byl z vězení ve městě Labytnangi za polárním kruhem převezen do Moskvy. Deník Vedomosti dal informaci o přemístění Sencova do moskevské věznice do souvislosti se středečním rozhodnutím kyjevského soudu podmínečně propustit z vazby novináře Kyryla Vyšynského.

Šéfredaktor agentury RIA Novosti Ukrajina je obviněn z vlastizrady spáchané v zájmu Ruska a hrozí mu za to až 15 let vězení. Ze soudní síně ale mohl odejít domů.

Sencov a námořníci podle sdělení agentury Reuters umístěného na sociální síti jsou na cestě do vlasti. Agentuře se zatím nepodařilo s mluvčím ukrajinského generálního prokurátora spojit.

O propuštění Sencova, který si v Rusku odpykával dvacetiletý trest, požádal Moskvu už v červenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Navrhoval výměnu filmaře právě za Vyšynského.

Zelenskyj zároveň tehdy v televizním projevu vyzval Rusko, aby bezpodmínečně osvobodilo 24 zadržených námořníků.

Ti byli zadrženi spolu se třemi ukrajinskými loděmi, když se pokoušeli proplout Kerčským průlivem, který spojuje ukrajinské přístavy s Azovským mořem. Mezinárodní soud OSN v květnu nařídil Moskvě propustit námořníky a předat plavidla zpět Ukrajině.

Ruský novinář Vyšynskyj, který používá i ruský přepis svého jména Vyšinskij, byl zatčen loni v květnu v Kyjevě. Obviněn byl z vlastizrady a nezákonného ozbrojování, hrozilo mu až 15 let vězení, nakonec byl však podmínečně propuštěn.

„Myslím si, že takové rozhodnutí by za prezidenta Porošenka bylo stěží možné. Jakmile není vyvíjen politický tlak, mohl soud přijmout takové rozhodnutí, jaké přijal,“ reagoval novinář.

Od filmových ocenění k obvinění z terorismu

Pozornost světa se však upírá zejména na osud filmaře Sencova. Ten nedávno držel ve vězení dlouhé měsíce hladovku za propuštění politických vězňů v Rusku, žádného výsledku ale nedosáhl a nakonec hladovku ukončil.

Nadějný režisér se narodil 13. července 1976 v hlavním městě Krymské oblasti tehdejší Ukrajinské sovětské socialistické republiky. V devadesátých letech studoval na Kyjevské národní ekonomické univerzitě. Poté pokračoval ve studiu v Moskvě, kde navštěvoval kurzy scenáristiky a filmové režie.

První krátkometrážní film s názvem Den jako stvořený pro banánové rybičky natočil Sencov v roce 2008, o rok později vznikl další krátký snímek Roh býka. Jeho prvním celovečerním filmem se stal snímek Gamer (Hráč) z roku 2011, ke kterému Sencov napsal i scénář. Poprvé se film představil na Mezinárodním filmovém festivalu v Rotterdamu v sekci Bright Future zaměřené na objev a podporu nových talentů. Snímek, který se zabývá problematikou chorobné závislosti na počítačových hrách, pak na dalších přehlídkách sesbíral několik ocenění.

V létě 2013 začal otec dvou dětí, šestnáctileté dcery a čtrnáctiletého syna, natáčet film Nosorožec. Na rozpočet filmu, který dosáhl milionu dolarů, přispěla i ukrajinská vláda.

Když na Ukrajině v roce 2013 propukly masové protesty, začal se Sencov aktivně podílet na akcích hnutí Automajdan usilujícího o prozápadní orientaci Ukrajiny. Po ruské anexi Krymu, jež se odehrála na jaře 2014, pozastavily Sencovovu slibnou kariéru ruské úřady. Ty ho v květnu 2014 zadržely a obvinily ho z toho, že založil skupinu, která měla připravovat teroristická spiknutí. 

Podle obžaloby se měl režisér se svým společníkem pokusit podpálit dvě kanceláře v krymské metropoli Simferopolu – kancelář ruské vládní strany Jednotné Rusko a jednoho z ruských spolků.

Tvrdý verdikt z Rostova

Sencov vinu odmítl přiznat a obvinění označil za vykonstruované. Dále také tvrdil, že ho ruská tajná služba mučila ve snaze donutit jej k přiznání. Justici tím ale nepřesvědčil; v Rostově na Donu ho 25. srpna 2015 odsoudili k dvaceti letům vězení. Trest si režisér odpykává na Sibiři.

Proti rozsudku se následně postavily mezinárodní organizace, které Sencova považují za politického vězně. Patří mezi ně Amnesty International, jež Sencovovův proces označila za stalinistický, nebo ruská organizace Memorial. Za propuštění filmaře orodovali také západní státníci a mnoho známých osobností filmového a divadelního světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 1 hhodinou

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
21:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
10:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 2 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 3 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 3 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 4 hhodinami

Slovenský soud pozastavil účinnost zákona rušícího úřad pro ochranu whistleblowerů

Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Rozhodnutí soudu uvítala opozice, která mu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona. Výhrady vůči němu měla také Evropská komise, slovenský generální prokurátor i slovenský prezident Peter Pellegrini. Soud zrušil i nové administrativní povinnosti pro nevládní organizace.
17:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...