Británie chce brexit s dohodou, nemůže ale přijmout tu současnou, zdůraznil v Berlíně před jednáním s kancléřkou Angelou Merkelovou britský premiér Boris Johnson. Je podle něj třeba zrušit takzvanou irskou pojistku. Merkelová je ale přesvědčena, že takový krok bude možné učinit až v okamžiku, kdy se vyjasní podoba dalších vztahů mezi Bruselem a Londýnem.
„Irská pojistka musí být odstraněna, musí být škrtnuta. Pokud to bude možné, jsem si jistý, že můžeme společně dosáhnout pokroku,“ nechal se slyšet Johnson, podle něhož je toto opatření pro suverénní a demokratickou zemi jako je Británie nepřijatelné, protože jí neumožňuje vlastní rozhodování.
Šéfka německé vlády ale odmítá, aby se irská pojistka rušila do doby, než bude vyjednaná podoba budoucích vztahů sedmadvacítky a Británie. „Říkali jsme, že řešení pravděpodobně najdeme v příštích dvou letech, ale možná ho půjde nalézt už v příštích třiceti dnech. Proč ne?“ prohlásila Merkelová, podle níž je větší rychlosti třeba, pokud se má předejít brexitu bez dohody 31. října.
Už v úterý Merkelová řekla, že EU bude přemýšlet o praktickém řešení ohledně hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou po brexitu. Není však podle ní kvůli tomu třeba měnit vyjednanou dohodu o brexitu.
Merkelová chce od Britů jasné návrhy
„Británie by nám teď měla říci, jaké má představy,“ poznamenala také kancléřka, pro niž je důležité zachovat integritu vnitřního trhu EU a také jednotu sedmadvacítky při vyjednávání s Londýnem.
Johnson žádné konkrétní návrhy s výjimkou možnosti „elektronických kontrol“ nezmínil, zopakoval ale, že Británie nikdy nezavede celní nebo podobné kontroly na hranici mezi Severním Irskem a Irskem. Konkrétnější chce být až později.
Merkelová zároveň zopakovala, že spolková republika upřednostňuje brexit s dohodou, bude ale připravena i na možnost, že se takového řešení dosáhnout nepodaří. Johnson zase zdůraznil, že se jeho vláda cítí plně vázána ochranou práv 3,2 milionu občanů ostatních unijních zemí žijících v Británii.
Irská pojistka je kontroverzním bodem brexitové dohody, kterou se sedmadvacítkou dojednala Johnsonova předchůdkyně Theresa Mayová. Má zajistit průchodnost hranice mezi Irskem a Severním Irskem i po brexitu.
Podle kritiků z řad zastánců nekompromisní odluky Británie od EU ale představuje riziko, že země zůstane natrvalo připoutána k unijním strukturám a že bude narušena územní celistvost Spojeného království. Británie by totiž zůstala v celní unii s Evropskou unií a pro Severní Irsko by platila část pravidel jednotného trhu. Právě kvůli irské pojistce brexitovou dohodu třikrát odmítl britský parlament a Mayová nakonec rezignovala.
Pro Johnsona jde o první návštěvu Německa ve funkci britského premiéra. Merkelová ho přivítala s vojenskými poctami, během ceremoniálu se před berlínským kancléřstvím uskutečnila demonstrace proti brexitu.
Francie považuje tvrdý brexit za pravděpodobný
Francie považuje brexit bez dohody na konci října za velmi pravděpodobný scénář. Evropská unie je sice ochotna s Británií o mnoha bodech jednat, ale trvá na záruce, že nevznikne tvrdá hranice mezi Irskem a Severním Irskem, uvedl Elysejský palác. „Ústředním brexitovým scénářem je nyní ten bez dohody,“ podotkl prezidentský úřad s tím, že na evropské úrovni existuje odhodlání trvat na principech vyjednané brexitové dohody.
Johnson se zavázal, že vyvede Británii z EU k 31. říjnu – s dohodou, nebo bez ní. Do Francie, kde se setká s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, zamíří ve čtvrtek.
