Španělská vláda nezískala důvěru parlamentu. Hrozí třetí předčasné volby

Nahrávám video

Španělský parlament podruhé nevyslovil důvěru vládě socialisty Pedra Sáncheze. Na podpoře se jeho Španělská socialistická strana práce (PSOE) nedohodla s krajně levicovým uskupením Unidas Podemos (Společně můžeme). Sama většinu nemá a s dalšími parlamentními stranami nejednala. Zemi tak hrozí už třetí předčasné volby, které by se mohly konat zřejmě 10. listopadu.

Sedmačtyřicetiletého Sáncheze v dolní komoře o 350 poslancích podpořilo jen 123 socialistů a jeden zákonodárce malé regionální strany. Proti důvěře vládě hlasovalo 155 poslanců, dalších 67 se zdrželo.

„Chtěl bych být španělským premiérem, ale ne za každou cenu,“ řekl Sánchez poslancům před hlasováním a dodal, že Podemos si klade nepřijatelné požadavky. „Pokud by kvůli postu premiéra musely vzít za své mé zásady a kdybych musel zformovat vládu, jež nebude mé zemi k užitku, tak se teď premiérem nestanu,“ dodal.

Šéf Podemos Pablo Iglesias podle agentury Reuters ještě před hlasováním zákonodárného sboru vyzval Sánchze, aby v jednáních s jeho stranou pokračoval a Španělsko k novým volbám ještě nesměřoval. Nyní je na premiérovi, zda se pokusí důvěru získat při druhém hlasování sněmovny v září, či půjde cestou voleb.

„Začaly běžet dva měsíce, v jejichž průběhu je ještě čas na jednání a zahnání mraku dalších voleb,“ okomentovala situaci spolupracovnice ČT ve Španělsku Ľubica Zlochová.

Nahrávám video

Složité vyjednávání

Iglesias ve svém vystoupení před hlasováním Sánchezovi pro další jednání mimo jiné navrhl, že je ochoten ustoupit požadavku na obsazení ministerstva práce. Podemos tvrdí, že jednání ztroskotala vinou socialistů, kteří odmítali její návrhy na obsazení některých ministerstev zástupci Podemos. Naposledy strana například upustila od požadavku získat ministerstvo financí a místo toho chtěla resort práce. Ale socialisté nepřistoupili ani na tuto nabídku.

Rozhovory mezi socialisty a Podemos ohledně podpory Sánchezova kabinetu trvaly do středečního večera, kdy byly přerušeny. Vyjednávač Podemos Pablo Echenique se nechal slyšet, že jeho strana nemá v plánu vstoupit do vlády „za každou cenu“. Vyjednávačka socialistů Carmen Calvová naopak uvedla, že Podemos s nimi jednat nechtěli a že měli, pokud jde o místa ve vládě, příliš požadavků.

„Zkrachovalo to na tom, že Podemos nebylo spokojené s kompetencemi, které jim byl Sánchez ochotný jako vítěz dubnových voleb dát. Konkrétně jim nabízel tři ministerstva a jedno místopředsednictví ve vládě, oni však chtěli až pět ministerstev,“ řekla Zlochová. Podotkla, že strany se neshodnou také v otázce katalánské krize. Podemos totiž není proti referendu o nezávislosti Katalánska, zatímco socialisté ho odmítají.

V prvním kole hlasování, které se konalo v úterý, Sánchez důvěru nezískal, protože potřeboval absolutní většinu. Ve čtvrtek mu stačila většina prostá, ani na tu ale nedosáhl.

Roztříštěný parlament

Poslední parlamentní volby se v zemi konaly v dubnu 2019. Byly předčasné a vyvolala je hlavně krize kolem katalánského separatismu. Předtím se Španělé volili poslance v letech 2016 a 2015.

Parlament je od dubnových voleb hodně roztříštěný. Vítězní socialisté mají 123 z celkových 350 křesel. Nalevo od nich sedí Podemos se 42 mandáty. Společně by tak mohli vytvořit levicovou vládu.

V parlamentu je ještě 66 poslanců pravicové Lidové strany, 57 zástupců populistických Ciudadanos (Občané), 24 představitelů protiimigrační a tvrdě protiseparatistické strany Vox a 38 poslanců menších regionálních stran často prosazujících silnější autonomii nebo dokonce samostatnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protestující v Madridu kritizovali vládu kvůli Ceutě

V Madridu protestovaly tisíce lidí proti vládnímu řešení červencového hromadného příchodu běženců do španělské exklávy Ceuta na severu Afriky. Levicový kabinet také demonstrující obviňovali z toho, že nechrání hranice, a požadovali předčasné parlamentní volby, napsala agentura AFP. Podle zástupce vlády přišlo asi dvacet tisíc osob, organizátoři odhadují účast na 180 tisíc. Jiná sobotní demonstrace ve španělské metropoli pak mířila na lepší ochranu nájemníků v době rostoucích nákladů na bydlení.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina zaútočila na ilskou rafinerii, Rusové zasáhli datové centrum v Kyjevě

Rusko a Ukrajina pokračovaly ve vzájemných dronových útocích. Ukrajinské síly zaútočily v noci z pátku na sobotu na ropnou rafinerii v Ilsku v ruském Krasnodarském kraji. Podle generálního štábu ukrajinských sil na místě vypukl požár. Rafinerie byla cílem útoků Ukrajinců již dříve. Ruské údery hlásí i Ukrajina, kde podle úřadů zemřelo nejméně šest lidí. Zasaženo bylo také datové centrum v Kyjevě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Papeže Lva XIV. vítaly v Paříži statisíce lidí

Stovky tisíc lidí zaplnily slavnou pařížskou třídu Champs-Élysées, aby se zúčastnily velké mše pod širým nebem, kterou sloužil papež Lev XIV. Podle Vatikánu se mše zúčastnilo na 700 tisíc lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
před 9 hhodinami

Strůjci žhářského útoku v Mnichově operovali ze Slovenska, píše FAZ

Dva Bulhaři zadržení v souvislosti se žhářským útokem na firmu v Mnichově z počátku září byli členy skupiny napojené na ruskou vojenskou rozvědku GRU, píše německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) s tím, že skupina operovala ze Slovenska. Němečtí vyšetřovatelé nově spojují žhářský útok v Mnichově, připravovaný útok na výrobce dronů Skyeton u slovenského Prešova i pokus o útok drony s výbušninou na letišti Lipsko/Halle s GRU.
před 10 hhodinami

Italská vláda zavádí nová pravidla ve školách kvůli cizincům, zakazuje i zahalování tváře

Itálie zakázala ve školách zakrývání tváře šátky a omezila počet žáků ve třídě, kteří nemluví dostatečně italsky. Podle konzervativní vlády premiérky Giorgie Meloniové to posílí integraci dětí cizinců, podle části odborníků to bude právě naopak. Dekret vstoupil v platnost okamžitě. Parlament, ve kterém má kabinet většinu, ho musí do šedesáti dnů ratifikovat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Bílý dům nevpustí CNN na palubu Air Force One

Bílý dům nevpustí zpravodajskou televizi CNN na palubu prezidentského letounu Air Force One během sobotní cesty amerického prezidenta Donalda Trumpa, uvedla agentura AP. Bílý dům podle ní oznámením z noci na sobotu naznačil další restrikce vůči části médií po zrušení některých akreditací do sídla prezidenta minulý pátek.
před 12 hhodinami

Netanjahu tajil varování před 7. říjnem kvůli smíru se Saúdy, píše NYT

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl před útokem ze 7. října 2023 udeřit na vůdce Hamásu, přestože ho o hrozbě informovaly Spojené arabské emiráty (SAE), píše list The New York Times (NYT). Netanjahu sice svolal schůzku se šéfy bezpečnostních složek, vzkaz ale nezmínil, a naopak zdůraznil nutnost zachování klidu v Gaze kvůli rozhovorům o normalizaci vztahů s Rijádem, dodal list. Netanjahu telefonát s Abú Dhabí popírá.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.