Španělská vláda nezískala důvěru parlamentu. Hrozí třetí předčasné volby

3 minuty
Události: Nedůvěra španělské vládě
Zdroj: ČT24

Španělský parlament podruhé nevyslovil důvěru vládě socialisty Pedra Sáncheze. Na podpoře se jeho Španělská socialistická strana práce (PSOE) nedohodla s krajně levicovým uskupením Unidas Podemos (Společně můžeme). Sama většinu nemá a s dalšími parlamentními stranami nejednala. Zemi tak hrozí už třetí předčasné volby, které by se mohly konat zřejmě 10. listopadu.

Sedmačtyřicetiletého Sáncheze v dolní komoře o 350 poslancích podpořilo jen 123 socialistů a jeden zákonodárce malé regionální strany. Proti důvěře vládě hlasovalo 155 poslanců, dalších 67 se zdrželo.

„Chtěl bych být španělským premiérem, ale ne za každou cenu,“ řekl Sánchez poslancům před hlasováním a dodal, že Podemos si klade nepřijatelné požadavky. „Pokud by kvůli postu premiéra musely vzít za své mé zásady a kdybych musel zformovat vládu, jež nebude mé zemi k užitku, tak se teď premiérem nestanu,“ dodal.

Šéf Podemos Pablo Iglesias podle agentury Reuters ještě před hlasováním zákonodárného sboru vyzval Sánchze, aby v jednáních s jeho stranou pokračoval a Španělsko k novým volbám ještě nesměřoval. Nyní je na premiérovi, zda se pokusí důvěru získat při druhém hlasování sněmovny v září, či půjde cestou voleb.

„Začaly běžet dva měsíce, v jejichž průběhu je ještě čas na jednání a zahnání mraku dalších voleb,“ okomentovala situaci spolupracovnice ČT ve Španělsku Ľubica Zlochová.

4 minuty
Komentář Ľubice Zlochové k vývoji ve Španělsku
Zdroj: ČT24

Složité vyjednávání

Iglesias ve svém vystoupení před hlasováním Sánchezovi pro další jednání mimo jiné navrhl, že je ochoten ustoupit požadavku na obsazení ministerstva práce. Podemos tvrdí, že jednání ztroskotala vinou socialistů, kteří odmítali její návrhy na obsazení některých ministerstev zástupci Podemos. Naposledy strana například upustila od požadavku získat ministerstvo financí a místo toho chtěla resort práce. Ale socialisté nepřistoupili ani na tuto nabídku.

Rozhovory mezi socialisty a Podemos ohledně podpory Sánchezova kabinetu trvaly do středečního večera, kdy byly přerušeny. Vyjednávač Podemos Pablo Echenique se nechal slyšet, že jeho strana nemá v plánu vstoupit do vlády „za každou cenu“. Vyjednávačka socialistů Carmen Calvová naopak uvedla, že Podemos s nimi jednat nechtěli a že měli, pokud jde o místa ve vládě, příliš požadavků.

„Zkrachovalo to na tom, že Podemos nebylo spokojené s kompetencemi, které jim byl Sánchez ochotný jako vítěz dubnových voleb dát. Konkrétně jim nabízel tři ministerstva a jedno místopředsednictví ve vládě, oni však chtěli až pět ministerstev,“ řekla Zlochová. Podotkla, že strany se neshodnou také v otázce katalánské krize. Podemos totiž není proti referendu o nezávislosti Katalánska, zatímco socialisté ho odmítají.

V prvním kole hlasování, které se konalo v úterý, Sánchez důvěru nezískal, protože potřeboval absolutní většinu. Ve čtvrtek mu stačila většina prostá, ani na tu ale nedosáhl.

Roztříštěný parlament

Poslední parlamentní volby se v zemi konaly v dubnu 2019. Byly předčasné a vyvolala je hlavně krize kolem katalánského separatismu. Předtím se Španělé volili poslance v letech 2016 a 2015.

Parlament je od dubnových voleb hodně roztříštěný. Vítězní socialisté mají 123 z celkových 350 křesel. Nalevo od nich sedí Podemos se 42 mandáty. Společně by tak mohli vytvořit levicovou vládu.

V parlamentu je ještě 66 poslanců pravicové Lidové strany, 57 zástupců populistických Ciudadanos (Občané), 24 představitelů protiimigrační a tvrdě protiseparatistické strany Vox a 38 poslanců menších regionálních stran často prosazujících silnější autonomii nebo dokonce samostatnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 4 mminutami

Prezident Pavel je na návštěvě Ukrajiny

Prezident Petr Pavel dorazil na návštěvu Ukrajiny. Program zahájil ve Lvově na západě napadené země. Sešel se už s předsedou tamní vojenské správy. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
14:17Aktualizovánopřed 17 mminutami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 29 mminutami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 32 mminutami

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 1 hhodinou

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 2 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...