V ponorce poškozené ohněm bylo jaderné zařízení, potvrdila Moskva

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu poprvé oficiálně potvrdil, že v hlubinném plavidle, ve kterém v pondělí vypukl požár, byl jaderný reaktor, který ale nebyl poškozen. Podle tiskových agentur prezidentovi Vladimiru Putinovi také sdělil, že hlavní příčinou neštěstí, jež si vyžádalo 14 mrtvých, byl požár. Vypukl v akumulátorové sekci.

„Jaderné energetické zařízení v daném aparátu (ponorce) bylo zcela izolované a opuštěné“ a posádka navíc učinila „všechna nezbytná opatření k jeho ochraně“. „Díky tomu je zařízení plně funkční,“ citovala agentura TASS sdělení ministra.

Šojgu rovněž informoval, že hlavní příčinou události byl požár v akumulátorové sekci, který se pak v určité míře rozšířil. Plavidlo je však podle něj opravitelné. „První posouzení – oprava je možná. V našem případě nejen možná, ale povinná,“ prohlásil.

Ruské úřady o tragickém incidentu na hlubinném podmořském plavidle informovaly až v úterý. Oznámily úmrtí 14 námořníků, neupřesnily ale, kolik lidí se zachránilo ani kolik osob bylo celkem na palubě. Oficiálně potvrzeno není ani to, o jaké plavidlo se jedná. Podle ruských médií šlo o supertajnou jadernou ponorku Lošarik, která provádí výzkum ve velkých hloubkách a je o ní známo jen málo podrobností.

Kommersant: Příčinou mohl být zkrat v rozváděči elektřiny

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov ve středu řekl, že některé informace o tomto incidentu nebudou zveřejněny, protože se považují za státní tajemství. Týká se to i informací o samotném plavidle.

List Kommersant ve čtvrtek s odvoláním na nejmenovaný odborný zdroj napsal, že možnou příčinou úmrtí 14 námořníků mohl být zkrat v jednom z rozváděčů elektřiny. Je velmi pravděpodobné, že se od zkratu vznítila kabeláž nebo transformátorový olej a oheň se pak rozšířil ventilací.

Ponorka
Zdroj: ČT24

Podle zdroje deníku přežila jen jedna směna, protože požár zastihl většinu námořníků odpočívajících po večeři v obytné části plavidla. Hlídkující směna nejspíš mohla pozdě izolovat sekci a ostatní nestačili použít přenosné dýchací přístroje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin navrhl přímé rozhovory s Ukrajinou

Ruský vládce Vladimir Putin navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Šéf Kremlu reagoval na výzvu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří, kterou v sobotu učinil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání plnohodnotné ruské vojenské agresi.
01:59Aktualizovánopřed 19 mminutami

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 2 hhodinami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 11 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 12 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Průlom to není, ale nové je zapojení USA, míní o návrhu příměří z Kyjeva expert

Příměří mezi Ruskem a Ukrajinou vyloučeno není, ale je obtížné ho dosáhnout, a to i pod hrozbou sankcí, převažuje v reakcích expertů na sobotní výsledek jednání v Kyjevě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska z takzvané koalice ochotných se shodli na nabídce třicetidenního příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Chystají se ale i nové sankce proti Rusku, pokud Moskva na klid zbraní nepřistoupí. Podpora dosažené dohodě zazněla i ze Spojených států, což odborníci označují za důkaz zájmu USA o Ukrajinu. Kreml v reakci prohlásil, že se Rusko nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...