Správkyně Hongkongu trvá na vydávání osob do Číny. Protestující jsou jen pěšáci, tvrdí pekingská média

Správkyně Hongkongu Carrie Lamová, po jejíž demisi volají statisíce demonstrantů, nechce ustoupit od sporného návrhu zákona, který by umožnil osoby podezřelé ze spáchání trestného činu vydávat do pevninské Číny. Čínská vláda v pondělí Lamovou podpořila. Nedělní protesty v Hongkongu přerostly místy v násilnosti a podle organizátorů byly největší od roku 1997, kdy se někdejší britská kolonie vrátila pod čínskou správu. Oficiální čínský list China Daily napsal, že byly ale řízeny cizími silami s cílem vyvolat ve městě chaos a oslabit Čínu.

„K tomuto zákonu jsem nedostala žádné instrukce a ani mandát z Pekingu,“ řekla Lamová. „Dělali jsme to a stále to děláme na základě mravního přesvědčení a závazků vůči Hongkongu,“ dodala.

Hongkongská vláda by se měla vrátit k projednávání zákona ve středu, uvedl britský deník The Guardian.

Za hongkongskou správu se postavil Peking. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Keng Šuang na tiskové konferenci řekl, že Čína nehledě na demonstrace bude nadále podporovat vedení Hongkongu v jeho úsilí zákon přijmout.

Deník China Daily sporný zákon v úvodníku označuje za velmi potřebný. „Kterýkoli spravedlivý člověk by novelizaci zákona považoval za oprávněnou, za rozumný zákon, který v Hongkongu posílí právní řád a zjedná spravedlnost,“ stojí v úvodníku. „Některé obyvatele Hongkongu ale ošálil opoziční tábor a jeho zahraniční spojenci, takže podporovali kampaň proti vydávání (osob podezřelých ze spáchání trestného činu do pevninské Číny),“ napsal dále list.

Čínská média: Za protesty jsou zahraniční síly

Opozice demonstranty podle čínského deníku využila „jako pěšáky“ k poškození místního parlamentu, zatímco „zahraniční síly“ využily příležitosti k oslabení Číny tím, že se pokusí vyvolat v Hongkongu chaos. O které zahraniční síly se jedná, list China Daily ale nenapsal.

Sporný návrh extradičního zákona předložený hongkongskou vládou podle prodemokratických kritiků narušuje právní nezávislost poloautonomního regionu. Lidé vydaní do Číny by tam mohli čelit vágním obviněním z ohrožení národní bezpečnosti a nespravedlivým procesům, tvrdí demonstranti.

Hongkong zaručuje zákonem svým obyvatelům nezávislou justici a rozsáhlé osobní svobody včetně svobody projevu. Mnozí však tvrdí, že Peking postupně tyto svobody omezuje, proto připravovaný zákon vyvolal masové protesty. Jejich organizátoři tvrdí, že do ulic v neděli vyrazilo přes milion lidí, což by znamenalo, že to byla největší protestní akce od roku 1997, kdy se někdejší britská kolonie vrátila pod čínskou správu. Policejní odhady jsou ale výrazně nižší, udávají okolo 240 tisíc lidí. 

Lamová uvedla, že masová demonstrace podle ní naopak potvrzuje, že práva hongkongských občanů, novinářů a dalších zůstávají nedotčená. „Toto jasně demonstruje, že svobody i práva jsou zde pevnější, než kdy dřív,“ řekla správkyně.

Kritici se obávají legalizace odstraňování nepohodlných osob

V současné době hongkongské zákony vydávání podezřelých z trestných činů do pevninské Číny neumožňují. Skupiny hájící lidská práva opakovaně upozorňují, že v Číně dochází ke svévolnému zatýkání a mučení, že zadržení mohou být k přiznání donuceni a že právního zástupce se domohou jen s potížemi. Chystaná úprava, kterou Hongkong zdůvodňuje jako ochranu před tím, aby se ve městě mohli před čínskou spravedlností ukrývat zločinci, by ale takové vydávání umožnila.

Vydávání by nebylo automatické, každý případ by Hongkong řešil zvlášť, zároveň by ale extradiční řízení kvůli zjednodušení obcházelo vybrané vládní i zákonodárné kontrolní systémy, poznamenal The Guardian. Podle aktivistů by tento postup umožnil Pekingu legalizovat odstraňování nepohodlných osob, které v Hongkongu bojují za dodržování lidských práv.

Znepokojení návrh zákona vyvolal i u zahraničních vlád. Některé z nich varovaly, že zákon by mohl neblaze ovlivnit reputaci Hongkongu jako důležitého finančního centra.

Lamová ovšem zdůraznila, že návrh není v rozporu s mezinárodními závazky. Právní pojistky schválené v květnu podle ní zajistí, že zákon bude chránit lidská práva.

V pevninské Číně se o protestech neinformovalo. Vyhledávání na sociální síti Weibo, čínské obdobě Twitteru, uživatele odkázalo na hongkongské noviny, které straní Pekingu. Zprávy BBC a CNN o protestech nebyly v Číně přístupné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Orbánův Fidesz čelí policejní razii, tvrdí strana

Maďarská opoziční strana Fidesz expremiéra Viktora Orbána tvrdí, že čelí policejní razii. Podle strany chtějí vyšetřovatelé zabavit komunikační systém a databázi. Informaci uvedla na svém facebooku.
před 7 mminutami

Rusko udeřilo na Sumy a plynárenská zařízení na Ukrajině

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Dva mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 19 mminutami

Ve válce s Íránem tento měsíc utrpělo zranění na sto amerických vojáků, tvrdí Pentagon

Ve válce s Íránem tento měsíc utrpělo zranění bezmála sto amerických vojáků, oznámil v pondělí mluvčí Pentagonu Sean Parnell na sociální síti X. Popřel zprávu listu The New York Times, že neinformoval o desítkách zraněných po íránských úderech na americké cíle v Jordánsku. Do služby se podle Parnella už vrátilo 96 procent z nich. Údaj přesto znázorňuje dopad íránských úderů na americké vojenské základny v regionu od začátku nejnovější eskalace 7. července, píše deník The Washington Post.
před 20 mminutami

Spojené státy uvalí padesátiprocentní cla na některé kanadské produkty

Spojené státy uvalí dodatečná padesátiprocentní cla na širokou škálu kanadských produktů. V pondělí o tom rozhodl prezident USA Donald Trump podpisem tří dokumentů, v nichž tvrdí, že Ottawa při obchodování znevýhodňuje americké automobily, alkoholické nápoje a mléčné výrobky. Cla, která vstoupí v platnost 19. srpna, jsou podle Bílého domu odpovědí na diskriminační praktiky, píše agentura Reuters. Kanadský premiér Mark Carney v reakci řekl, že chce o věci jednat.
07:52Aktualizovánopřed 29 mminutami

Netanjahu schválil a utajil zásah proti osadnickému násilí, píší izraelská média

Izraelská vláda v březnu schválila plán na boj proti násilí radikálních židovských osadníků vůči Palestincům na okupovaném Západním břehu. Píše to server Times of Israel (ToI) s odkazem na zprávu stanice Channel 13. Premiér Benjamin Netanjahu podle ní označil osadnické násilí za „metastázující rakovinu“. Nakonec ale plán i zmiňovanou kritiku z politických důvodů nařídil utajit, píší izraelská média.
před 30 mminutami

V Chile platí stav katastrofy. Záplavy si vyžádaly již minimálně deset obětí

Chilská vláda vyhlásila v regionech Coquimbo a Huasco stav katastrofy poté, co zemi po silných deštích zasáhly záplavy a sesuvy půdy. Frontální systém posílený jevem El Niño zasáhl deset z šestnácti chilských regionů a zdejší meteorologické úřady uvedly, že v některých oblastech Coquimba byly zaznamenány historické srážky – téměř 20 milimetrů srážek, množství, které zde obvykle spadne za měsíc. Deště mají navíc ještě pokračovat. V zemi byla vážně zasažena infrastruktura – došlo k narušení dodávek pitné vody, výpadkům proudu a byla poškozena řada silnic. Kromě deseti obětí na životech a pohřešovaných uvěznily záplavy v obcích a městech více než 99 tisíc lidí a přes tisíc dalších bylo evakuováno.
před 31 mminutami

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy tvrdí, že v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu, píše agentura Reuters. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruská válečná loď cvičila ostrou střelbu kus od břehů Anglie

Ruská válečná fregata Něustrašimyj (Nebojácný) v pondělí podnikla v mezinárodních vodách asi 75 kilometrů jižně od anglického přístavního města Plymouth střelecké cvičení s ostrou municí. V úterý o tom informoval portál stanice BBC s tím, že ruskou fregatu sledovalo plavidlo britského námořnictva a také letoun francouzské armády. Britské ministerstvo obrany sdělilo, že aktivity ruské lodi nadále monitoruje.
před 1 hhodinou

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.