Správkyně Hongkongu trvá na vydávání osob do Číny. Protestující jsou jen pěšáci, tvrdí pekingská média

Správkyně Hongkongu Carrie Lamová, po jejíž demisi volají statisíce demonstrantů, nechce ustoupit od sporného návrhu zákona, který by umožnil osoby podezřelé ze spáchání trestného činu vydávat do pevninské Číny. Čínská vláda v pondělí Lamovou podpořila. Nedělní protesty v Hongkongu přerostly místy v násilnosti a podle organizátorů byly největší od roku 1997, kdy se někdejší britská kolonie vrátila pod čínskou správu. Oficiální čínský list China Daily napsal, že byly ale řízeny cizími silami s cílem vyvolat ve městě chaos a oslabit Čínu.

„K tomuto zákonu jsem nedostala žádné instrukce a ani mandát z Pekingu,“ řekla Lamová. „Dělali jsme to a stále to děláme na základě mravního přesvědčení a závazků vůči Hongkongu,“ dodala.

Hongkongská vláda by se měla vrátit k projednávání zákona ve středu, uvedl britský deník The Guardian.

Za hongkongskou správu se postavil Peking. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Keng Šuang na tiskové konferenci řekl, že Čína nehledě na demonstrace bude nadále podporovat vedení Hongkongu v jeho úsilí zákon přijmout.

Deník China Daily sporný zákon v úvodníku označuje za velmi potřebný. „Kterýkoli spravedlivý člověk by novelizaci zákona považoval za oprávněnou, za rozumný zákon, který v Hongkongu posílí právní řád a zjedná spravedlnost,“ stojí v úvodníku. „Některé obyvatele Hongkongu ale ošálil opoziční tábor a jeho zahraniční spojenci, takže podporovali kampaň proti vydávání (osob podezřelých ze spáchání trestného činu do pevninské Číny),“ napsal dále list.

Čínská média: Za protesty jsou zahraniční síly

Opozice demonstranty podle čínského deníku využila „jako pěšáky“ k poškození místního parlamentu, zatímco „zahraniční síly“ využily příležitosti k oslabení Číny tím, že se pokusí vyvolat v Hongkongu chaos. O které zahraniční síly se jedná, list China Daily ale nenapsal.

Sporný návrh extradičního zákona předložený hongkongskou vládou podle prodemokratických kritiků narušuje právní nezávislost poloautonomního regionu. Lidé vydaní do Číny by tam mohli čelit vágním obviněním z ohrožení národní bezpečnosti a nespravedlivým procesům, tvrdí demonstranti.

Hongkong zaručuje zákonem svým obyvatelům nezávislou justici a rozsáhlé osobní svobody včetně svobody projevu. Mnozí však tvrdí, že Peking postupně tyto svobody omezuje, proto připravovaný zákon vyvolal masové protesty. Jejich organizátoři tvrdí, že do ulic v neděli vyrazilo přes milion lidí, což by znamenalo, že to byla největší protestní akce od roku 1997, kdy se někdejší britská kolonie vrátila pod čínskou správu. Policejní odhady jsou ale výrazně nižší, udávají okolo 240 tisíc lidí. 

Lamová uvedla, že masová demonstrace podle ní naopak potvrzuje, že práva hongkongských občanů, novinářů a dalších zůstávají nedotčená. „Toto jasně demonstruje, že svobody i práva jsou zde pevnější, než kdy dřív,“ řekla správkyně.

Kritici se obávají legalizace odstraňování nepohodlných osob

V současné době hongkongské zákony vydávání podezřelých z trestných činů do pevninské Číny neumožňují. Skupiny hájící lidská práva opakovaně upozorňují, že v Číně dochází ke svévolnému zatýkání a mučení, že zadržení mohou být k přiznání donuceni a že právního zástupce se domohou jen s potížemi. Chystaná úprava, kterou Hongkong zdůvodňuje jako ochranu před tím, aby se ve městě mohli před čínskou spravedlností ukrývat zločinci, by ale takové vydávání umožnila.

Vydávání by nebylo automatické, každý případ by Hongkong řešil zvlášť, zároveň by ale extradiční řízení kvůli zjednodušení obcházelo vybrané vládní i zákonodárné kontrolní systémy, poznamenal The Guardian. Podle aktivistů by tento postup umožnil Pekingu legalizovat odstraňování nepohodlných osob, které v Hongkongu bojují za dodržování lidských práv.

Znepokojení návrh zákona vyvolal i u zahraničních vlád. Některé z nich varovaly, že zákon by mohl neblaze ovlivnit reputaci Hongkongu jako důležitého finančního centra.

Lamová ovšem zdůraznila, že návrh není v rozporu s mezinárodními závazky. Právní pojistky schválené v květnu podle ní zajistí, že zákon bude chránit lidská práva.

V pevninské Číně se o protestech neinformovalo. Vyhledávání na sociální síti Weibo, čínské obdobě Twitteru, uživatele odkázalo na hongkongské noviny, které straní Pekingu. Zprávy BBC a CNN o protestech nebyly v Číně přístupné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při střelbě ve škole na Filipínách zemřel student i útočník, uvedly úřady

Při střelbě ve škole na jihu Filipín v úterý zemřeli jeden student a samotný útočník, který podle médií rovněž školu navštěvoval. Píší o tom agentury s odkazem na prohlášení starosty města Zamboanga, kde se střelba odehrála. Útočník zřejmě spáchal po svém činu sebevraždu. Při útoku byli zraněni také dva další lidé. Policie uvedla, že situace je nyní pod kontrolou. Jde o druhý podobný incident v zemi za méně než dva měsíce.
před 1 hhodinou

Nové „muslimské NATO“ čelí výzvám. Do války se nehrne

Nová vojenská dohoda mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem má sloužit ke vzájemné obraně, podle analytiků se ale žádná ze zemí s rozdílnými prioritami nechce nechat zatáhnout do dalšího konfliktu. Cestou tak může být rozmach vojenských dodávek či společné mise a výcvik. Pakt z Mekky slouží jako protiváha vůči prohlubujícím se vazbám mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty (SAE). Vznik aliance je také reakcí na slábnoucí roli USA v regionu, míní experti.
před 1 hhodinou

AFP: V USA sílí hněv kvůli rozsáhlé síti kamer pro snímání poznávacích značek

Americký technologický start-up Flock během několika let rozmístil po Spojených státech více než sto tisíc kamer snímajících poznávací značky. Rozsáhlá síť vyvolává odpor části veřejnosti, která se obává narušování soukromí. Někteří odpůrci kamery dokonce systematicky poškozují, píše agentura AFP.
před 2 hhodinami

Zemětřesení v Kolumbii způsobilo škody za 30 miliard pesos, řekl prezident

Předběžné ekonomické ztráty způsobené ničivým zemětřesením, které minulý týden zasáhlo západ Kolumbie, dosahují 30 bilionů pesos (zhruba 200 miliard korun). Oznámil to kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella, podle něhož si katastrofa vyžádala 289 mrtvých. Kolumbijský ústav soudního lékařství však eviduje těla 304 obětí.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 9 hhodinami

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 11 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.