Správkyně Hongkongu trvá na vydávání osob do Číny. Protestující jsou jen pěšáci, tvrdí pekingská média

Správkyně Hongkongu Carrie Lamová, po jejíž demisi volají statisíce demonstrantů, nechce ustoupit od sporného návrhu zákona, který by umožnil osoby podezřelé ze spáchání trestného činu vydávat do pevninské Číny. Čínská vláda v pondělí Lamovou podpořila. Nedělní protesty v Hongkongu přerostly místy v násilnosti a podle organizátorů byly největší od roku 1997, kdy se někdejší britská kolonie vrátila pod čínskou správu. Oficiální čínský list China Daily napsal, že byly ale řízeny cizími silami s cílem vyvolat ve městě chaos a oslabit Čínu.

„K tomuto zákonu jsem nedostala žádné instrukce a ani mandát z Pekingu,“ řekla Lamová. „Dělali jsme to a stále to děláme na základě mravního přesvědčení a závazků vůči Hongkongu,“ dodala.

Hongkongská vláda by se měla vrátit k projednávání zákona ve středu, uvedl britský deník The Guardian.

Za hongkongskou správu se postavil Peking. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Keng Šuang na tiskové konferenci řekl, že Čína nehledě na demonstrace bude nadále podporovat vedení Hongkongu v jeho úsilí zákon přijmout.

Deník China Daily sporný zákon v úvodníku označuje za velmi potřebný. „Kterýkoli spravedlivý člověk by novelizaci zákona považoval za oprávněnou, za rozumný zákon, který v Hongkongu posílí právní řád a zjedná spravedlnost,“ stojí v úvodníku. „Některé obyvatele Hongkongu ale ošálil opoziční tábor a jeho zahraniční spojenci, takže podporovali kampaň proti vydávání (osob podezřelých ze spáchání trestného činu do pevninské Číny),“ napsal dále list.

Čínská média: Za protesty jsou zahraniční síly

Opozice demonstranty podle čínského deníku využila „jako pěšáky“ k poškození místního parlamentu, zatímco „zahraniční síly“ využily příležitosti k oslabení Číny tím, že se pokusí vyvolat v Hongkongu chaos. O které zahraniční síly se jedná, list China Daily ale nenapsal.

Sporný návrh extradičního zákona předložený hongkongskou vládou podle prodemokratických kritiků narušuje právní nezávislost poloautonomního regionu. Lidé vydaní do Číny by tam mohli čelit vágním obviněním z ohrožení národní bezpečnosti a nespravedlivým procesům, tvrdí demonstranti.

Hongkong zaručuje zákonem svým obyvatelům nezávislou justici a rozsáhlé osobní svobody včetně svobody projevu. Mnozí však tvrdí, že Peking postupně tyto svobody omezuje, proto připravovaný zákon vyvolal masové protesty. Jejich organizátoři tvrdí, že do ulic v neděli vyrazilo přes milion lidí, což by znamenalo, že to byla největší protestní akce od roku 1997, kdy se někdejší britská kolonie vrátila pod čínskou správu. Policejní odhady jsou ale výrazně nižší, udávají okolo 240 tisíc lidí. 

Lamová uvedla, že masová demonstrace podle ní naopak potvrzuje, že práva hongkongských občanů, novinářů a dalších zůstávají nedotčená. „Toto jasně demonstruje, že svobody i práva jsou zde pevnější, než kdy dřív,“ řekla správkyně.

Kritici se obávají legalizace odstraňování nepohodlných osob

V současné době hongkongské zákony vydávání podezřelých z trestných činů do pevninské Číny neumožňují. Skupiny hájící lidská práva opakovaně upozorňují, že v Číně dochází ke svévolnému zatýkání a mučení, že zadržení mohou být k přiznání donuceni a že právního zástupce se domohou jen s potížemi. Chystaná úprava, kterou Hongkong zdůvodňuje jako ochranu před tím, aby se ve městě mohli před čínskou spravedlností ukrývat zločinci, by ale takové vydávání umožnila.

Vydávání by nebylo automatické, každý případ by Hongkong řešil zvlášť, zároveň by ale extradiční řízení kvůli zjednodušení obcházelo vybrané vládní i zákonodárné kontrolní systémy, poznamenal The Guardian. Podle aktivistů by tento postup umožnil Pekingu legalizovat odstraňování nepohodlných osob, které v Hongkongu bojují za dodržování lidských práv.

Znepokojení návrh zákona vyvolal i u zahraničních vlád. Některé z nich varovaly, že zákon by mohl neblaze ovlivnit reputaci Hongkongu jako důležitého finančního centra.

Lamová ovšem zdůraznila, že návrh není v rozporu s mezinárodními závazky. Právní pojistky schválené v květnu podle ní zajistí, že zákon bude chránit lidská práva.

V pevninské Číně se o protestech neinformovalo. Vyhledávání na sociální síti Weibo, čínské obdobě Twitteru, uživatele odkázalo na hongkongské noviny, které straní Pekingu. Zprávy BBC a CNN o protestech nebyly v Číně přístupné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael pokračoval v bombardování Libanonu, útočil i Hizballáh

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu. Ten dříve v souvislosti se svými nočními útoky na Izrael prohlásil, že má jít o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok hnutí proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 7 mminutami

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 14 mminutami

Litevští politici chtějí navzdory protestům prosadit reformu veřejnoprávní LRT

Předseda litevského parlamentu Juozas Olekas ve čtvrtek uvedl, že vládní koalice neustoupí od plánů na reformu veřejnoprávního vysílatele, a to navzdory pokračujícím protestům proti politizaci LRT.
před 23 mminutami

Ceny ropy se vrátily k růstu

Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený. Podle agentury Bloomberg lze hovořit o tom, že průliv zůstává prakticky uzavřen. Paliva v Česku dál zdražují. Průměrně jsou ale pod cenovým stropem, který pro čtvrtek stanovila vláda.
10:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Námořní doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená

Námořní doprava v Hormuzském průlivu stále není plně odblokovaná. Média informovala o tom, že některé tankery se kvůli uzavření úžiny musely vrátit. Námořnictvo íránských revolučních gard podle tamních médií zveřejnilo mapu s alternativními trasami pro plavbu touto oblastí. Její úplné znovuotevření byla hlavní podmínka amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ohlášení stávajícího příměří mezi Washingtonem a Teheránem. Británie a Francie naléhají na úplné otevření průlivu.
před 1 hhodinou

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 6 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 7 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...