Sociální demokracie v Dánsku zčásti přijala politiku nacionalistů a slaví triumf, protiimigrační strana propadla

Dánské parlamentní volby vyhráli opoziční sociální demokraté předsedkyně Mette Frederiksenové. Jednačtyřicetiletá politička by se mohla stát nejmladší předsedkyní vlády v historii státu. Současný premiér Lars Lökke Rasmussen už podal rezignaci. Velké volební ztráty zaznamenala protiimigrační Dánská lidová strana. Dánsko je po Švédsku a Finsku za poslední rok už třetí severskou zemí, kde se voliči přiklonili k levici.

Sociální demokraté dostali 25,9 procenta hlasů, Rasmussenova středopravicová liberální strana Venstre skončila druhá (23,4 procenta). Premiér již uznal prohru. „Měli jsme fantastické volby, vláda se ale změní,“ řekl svým příznivcům. Liberálové v Dánsku dominovali 14 z posledních 18 let, připomíná BBC.

Dánská lidová strana zřejmě doplatila na podporu vlády

Velké volební ztráty zaznamenala protiimigrační Dánská lidová strana, která Rasmussenovu menšinovou vládu podporovala. Po slabém výsledku v nedávných volbách do Evropského parlamentu jí nyní svůj hlas odevzdalo pouze 8,7 procenta voličů, což je obrovský pokles oproti volbám v roce 2015, v nichž strana získala přes 21 procent.

Jde o nejhorší výsledek strany od roku 1998. „Neopustím loď uprostřed bouře, beru na sebe odpovědnost, abych posunul stranu znovu vpřed,“ prohlásil lídr Kristian Thulesen Dahl.

Dánskou lidovou stranu oslabil mimo jiné zákon o konfiskaci majetku migrantů na financování jejich pobytu, který podpořila většina velkých stran, a to navzdory kritikům, kteří připomínali okrádání Židů nacisty za druhé světové války.

Sociální demokraté budou mít s dalšími čtyřmi levostředovými politickými uskupeními těsnou většinu 91 křesel ve 179členném parlamentu. Premiérův liberálně-pravicový blok získal mandátů 75. Volební účast byla vysoká (84,5 procenta).

„Je to historicky velké vítězství,“ prohlásila po zveřejnění výsledků pravděpodobná příští premiérka Frederiksenová. Podle agentury DPA se nejspíše nyní pokusí vytvořit menšinovou vládu, jež se bude opírat o podporu levicových stran, s nimiž se sociální demokraté shodují na většině témat. V otázce migrace, kde jednačtyřicetiletá Frederiksenová zastává přísnější postoje, bude vláda pravděpodobně hledat podporu i na pravici.

Levice chce omezit přistěhovalectví

Předvolební kampani dominovala témata migrace, sociálního zabezpečení a klimatických změn. Podle únorového Gallupova ústavu si 57 procent Dánů, myslí, že prioritou nového kabinetu by měl být boj s globálním oteplováním. Přesvědčeno je o tom 69 procent mladých mezi 18 a 35 lety. „Myslím si, že klima je to nejdůležitější, takže pro to jsem volila,“ uvedla devětadvacetiletá Amalie Falcková-Schmidtová.

Dánové volili v době, kdy je ekonomika na vzestupu a nezaměstnanost naopak na minimu. Sociální demokraté si přízeň lidí získali sliby zvýšit sociální výdaje a omezit přistěhovalectví s cílem ochránit sociální systém a integrovat ty migranty, kteří do Dánska přišli v minulých letech.

Sociální demokraté minulý rok pod vedením Frederiksenové dokonce navrhli posílat žadatele o azyl do zvláštních táborů na severu Afriky, a to do doby, než by úřady vyřídily jejich žádost.

Dánsko v roce 2015 patřilo s 21 tisíci žadateli o azyl k zemím, kam přišlo nejvíce uprchlíků v přepočtu na obyvatele. V důsledku zpřísnění dánských přistěhovaleckých zákonů počet žadatelů o azyl v zemi od té doby výrazně klesl a v roce 2017 dosáhl pouhých 3500.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Dánské strany zřejmě našly lék na vzestup nacionalistických hnutí
Zdroj: ČT24

Předchozí vlády v reakci na stárnutí populace prosadily nepopulární opatření v podobě postupného zvýšení důchodového věku ze stávajících 65 na celosvětově rekordních 73 let a zkrátily dobu vyplácení podpory v nezaměstnanosti ze čtyř na dva roky.

Sociálnědemokratická strana slibuje, že tento trend zastaví. Lidem, kteří pracovali více než 40 let, chce například umožnit dřívější odchod do důchodu.

Končící premiér Rasmussen považuje vize Frederiksenové za nerealistické. „Vláda sociálních demokratů absolutně závislá na podpoře dánských levicových stran bude mít za následek úplně jinou ekonomickou politiku. Nepovede k prosperitě a růstu, Dánsko se stane chudším, a ne bohatším,“ varoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Oběti po íránském útoku hlásí Tel Aviv a Abú Dhabí. Zranění jsou i v Dubaji

V Izraeli a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly v neděli ráno i v sobotu večer SEČ hlasité exploze poté, co Írán spustil další protiútok v odvetě za izraelsko-americké údery. Nejméně jeden přímý zásah hlásí Tel Aviv. Na místě je podle Reuters jedna oběť a kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Incident hlásí mezinárodní letiště v Abú Dhabí. Podle místních úřadů je na místě jeden mrtvý a sedm zraněných. Zasažené země jsou také Jordánsko, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie nebo Sýrie.
00:01Aktualizovánopřed 7 mminutami

Íránský prezident a další dva lidé dočasně převzali povinnosti po zabitém vůdci

Tři lidé – íránský prezident Masúd Pezeškján, předseda soudní moci Gholám Hosejn Mohsení Edžeheí a jeden z právníků Rady strážců – dočasně převzali vedení státu po zabití nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího při americko-izraelském útoku. Informoval o tom zpravodajský server britské BBC.
před 1 hhodinou

Afghánistán střílí na pákistánské stíhačky, zatímco konflikt se stupňuje

Afghánistán uvedl, že střílel na pákistánské stíhačky v Kábulu poté, co v neděli otřásly hlavním městem výbuchy a střelba, informuje Reuters. To ještě více prohloubilo nestabilitu v regionu, který je rozbouřený americko-izraelskými útoky na Írán a odvetnými útoky na americké cíle v zemích Perského zálivu. Stát ovládaný Tálibánem byl v uplynulém týdnu terčem pákistánských útoků na vládní zařízení poté, co byl obviněn z toho, že poskytuje útočiště militantům, což však dle Reuters popírá.
před 1 hhodinou

Izrael zahájil novou vlnu útoků na Írán, v Teheránu hlásí exploze

Izraelská armáda oznámila zahájení další vlny útoku na Írán. V Teheránu se ozývají exploze, uvedla agentura Reuters s odvoláním na íránská státní média. Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli.
02:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí je po smrti, potvrdil Trump a íránská státní média

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý. Chameneího smrt následně na síti Truth Social potvrdil prezident USA Donald Trump. Smrt nejvyššího vůdce Íránu v neděli potvrdila také íránská státní média.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Írán v odvetných salvách cílil na Izrael

Nejméně jeden přímý zásah hlásí v sobotu večer po další odvetné salvě Íránu Tel Aviv. Na místě je podle Reuters kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Írán v reakci na útoky na své území během soboty opakovaně vypálil na Izrael balistické rakety, salvy předcházely sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávali do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Íránské drony dopadly na Dubaj či letiště v Kuvajtu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu či hotel v Dubaji útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Izrael a USA letecky útočily na Írán, ten pak ostřeloval základny USA v regionu

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...