Europarlament schválil reformu ochrany autorských práv na internetu

Evropští poslanci schválili reformu ochrany autorských práv na internetu, která posiluje postavení tvůrců. Cílem nové směrnice je přizpůsobit digitální éře evropské autorské právo z roku 2001. Kontroverzní text kritizují nejen technologičtí giganti jako Google či Facebook, ale i zastánci svobodného internetu, kteří se obávají cenzury. Členské státy teď mají dva roky na to, aby směrnici převedly do svého práva.

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT24: Reforma autorského práva rozpoutala bouři

Směrnici připravují evropské instituce od roku 2016, vyjednávání byla však značně komplikovaná a předchozí návrh europoslanci odmítli. Na současné kompromisní podobě se dohodly unijní instituce s členskými státy. Pro hlasovalo v úterý 348 poslanců, proti 274. Europoslanci se odmítli zabývat pozměňovacími návrhy, které počítaly s vypuštěním sporných článků.

Pro internetové giganty končí éra bez poplatků 

Podle Evropské komise mají nová pravidla posílit postavení majitelů autorských práv, hudebníků, herců či mediálních domů vůči internetovým gigantům typu Google či Facebook. Ty teď podle zastánců nové směrnice vydělávají na poskytování a zprostředkování obsahu, za který nemusí platit žádné poplatky.

V rámci debat o nových pravidlech byly od začátku nejvíce sporné dvě části návrhu směrnice, a sice články 11 a 13.

Článek 11 má majitelům práv – včetně médií a umělců – zajistit spravedlivý podíl za použití jimi vlastněného obsahu na internetu. Podle kritiků však může vést například k tomu, že Google nebude při vyhledávání zobrazovat s odkazem úryvky zpravodajských textů, za které by musel platit. I Facebook se podle nich může rozhodnout, že omezí možnost sdílení autorsky chráněného obsahu. 

Článek 11 se tak podle redaktora Živě.cz Jakuba Čížka líbí především internetovým vydavatelům. „Pakliže tady máme třeba Google, který indexuje evropské zpravodajské weby a pak ve svém vyhledavači zobrazuje útržky jejich článků, tak cílem vydavatelů a vlastně i článku 11 je to, aby měli přístup k tržbám z reklamy Googlu v případě, že tyto úryvky zobrazuje,“ vysvětlil Čížek.  Opatření je podle něj jednou z možností, jak příjmy Googlu zdanit. 

Kritici se obávají blokování legálního obsahu 

Článek 13 ukládá internetovým platformám povinnost zabývat se tím, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva. Země, včetně České republiky, žádaly v této věci výjimky pro malé firmy, pro které by postihy, s nimiž směrnice počítá, mohly být likvidační.

Odpůrci článku se obávají, že filtr při načítání obsahu budou muset použít všechny platformy, které budou povinovány zjišťovat, zda fotografie, videa či hudební nahrávky neporušují autorský zákon. To by vedlo k cenzuře, neboť „robot“ by blokoval i legální obsah, jako jsou citáty, parodie či satira.

K reformě zákona o autorských právech vyzvalo v EU 260 nakladatelství, noviny, zpravodajské agentury, rádia, produkční firmy i mediální tvůrci. Požadovaly „spravedlivou účast na obchodu s obsahem, aby se tím zajistil bohatý a rozmanitý internet, v němž budou mít pevné místo informace a kultura“.

Video Studio ČT24
video

Studio ČT24: Jakub Čížek o reformě ochrany autorských práv

Podle Čížka článek 13 představuje poměrně velkou změnu. „Protože doposud – i v rámci těch mezinárodních smluv – tady platilo pravidlo, že platforma je zodpovědná za obsah jenom částečně,“ vysvětlil. 

„Optikou majitele toho obsahu je to správně. On bude lépe chráněn. Ale na druhou stranu tyto služby s tím budou mít nemalé náklady,“ dodal Čížek s tím, že po technické stránce bude tato kontrola totiž velmi technicky složitá. 

„Kritici říkají, že v rámci boje proti nelegálnímu obsahu padnou za oběť i různé zcela legální obsahy, které lidé budou chtít nahrát na internet,“ uvedl šéfredaktor serveru Lupa.cz David Slížek. „Jak to všechno s novou směrnicí dopadne, se ještě ukáže, protože je před námi ještě implementace do národních zákonů a tam se může celá řada věcí změnit, ale nepředpokládám, že k lepšímu,“ podotkl. 

„Temný den pro svobodu internetu“

Nakonec se na základě kompromisu sepsaného rumunským předsednictvím nebudou pravidla článku 13 vztahovat na společnosti mladší tří let s ročním obratem méně než 10 milionů eur (258 milionů korun) a méně než pěti miliony uživatelů měsíčně.

Společnost Google na schválení směrnice reagovala s tím, že reforma podle ní povede k právní nejistotě a poškodí kreativní a digitální ekonomiku EU. „Je to temný den pro svobodu internetu,“ píše na Twitteru německá pirátská europoslankyně Julia Redaová, která byla jednou z hlavních tváří boje proti chystané směrnici.

Proti reformě o uplynulém víkendu v evropských městech protestovaly desítky tisíc převážně mladých lidí. Europoslanci dostávali denně stovky e-mailů od obou táborů. Přes pět milionů lidí podepsalo petici za „záchranu internetu“.

Ke směrnici má výhrady řada europoslanců, včetně českých. „Mrzí mě, že Evropský parlament přijal autorskou směrnici ve svém původním kontroverzním znění. Hlasoval jsem proti. TOP 09 teď bude ve sněmovně hlídat, aby směrnice zbytečně nenabobtnala, aby se co nejméně dotkla uživatelů internetu a zároveň hájila práva autorů. Máme před sebou kus práce,“ uvedl europoslanec a šéf TOP 09 Jiří Pospíšil.

„Směrnice je z většiny rozumná. Kontroverzní je ale článek 13, kvůli kterému jsem se rozhodl podpořit iniciativu za to, abychom mohli hlasovat o kompletním vyjmutí tohoto článku,“ uvedl ještě před hlasováním na Twitteru europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Podle jeho kolegy Jana Zahradila (ODS) jsou důsledná ochrana autorských práv na internetu a boj proti pirátství absolutně nezbytné. „Směrnice je ale v některých částech nedomyšlená, zvláště článek 13, a mohla by napáchat více škody než užitku,“ sdělil ČTK Zahradil.

Naproti tomu český europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL) zdůraznil, že Evropa reformu autorského práva na internetu zcela určitě potřebuje. O cenzuru nejde, míní. Opravdovou cenzurou by podle něj bylo bránit talentovaným tvůrcům v jejich tvorbě. Pokud by nová pravidla neprošla, mohlo by podle Svobody vzniknout prostředí, kdy by se tito autoři „museli živit jako prodavači nebo taxikáři a teprve večer po práci by si mohli psát, co chtějí“.