Labouristé by mohli podpořit brexitovou dohodu. Ale museli by o ní hlasovat i občané

Britští labouristé by mohli nechat projít v parlamentu brexitovou dohodu, kterou s Bruselem dojednala konzervativní premiérka Theresa Mayová výměnou za to, že o ní budou mít Britové možnost posléze hlasovat v referendu. S odvoláním na několik zdrojů z hlavní opoziční strany o tom píše britský deník The Guardian.

Podle listu má mezi labouristy i některými konzervativci stále větší podporu návrh poslanců Petera Kylea a Phila Wilsona. Podle něj by se labouristé při hlasování o brexitové dohodě zdrželi, pokud by Dolní sněmovna předtím schválila jejich dodatek, že dohoda musí být předložena k posouzení britskému lidu.

Podporu druhému referendu o brexitu oznámil po dlouhém váhání tento týden šéf labouristů Jeremy Corbyn. Zdůraznil ale, že strana má nadále v úmyslu pokusit se prosadit svou představu brexitu nebo předčasné volby.

Parlament má o dohodě hlasovat do 12. března, přesné datum známo není. Média spekulují, že by se tak mělo stát příští týden.

Pokud poslanci dohodu neschválí, budou následně hlasovat o tom, zda má země odejít z EU bez dohody. Pokud ani tento krok nepodpoří, čeká je hlasování o odkladu brexitu, plánovaného na 29. března.

Die Welt: Experti Bundestagu varují před odkladem brexitu

Německý deník Die Welt v pátek přinesl informaci o neveřejné zprávě expertů německého Spolkového sněmu na evropské právo. Ti varují před možným tříměsíčním odkladem odchodu Velké Británie z EU. Brexit uskutečněný nejpozději k 1. červenci by totiž podle nich významně zkomplikoval volby do Evropského parlamentu plánované v termínu 23. až 26. května.

„Neuskutečnění voleb do Evropského parlamentu ve Velké Británii v případě prodloužení vyjednávací lhůty podle článku 50 vyvolává hluboké právní obavy jak s ohledem na aktivní a pasivní volební právo unijních občanů, tak i s ohledem na možné právní důsledky neuskutečnění voleb ve Spojeném království,“ cituje Die Welt ze zprávy.

Pokud se Velká Británie nebude voleb do Evropského parlamentu účastnit, přestože bude koncem května stále členem Unie, „britským státním občanům žijícím ve Velké Británii budou odepřena základní práva, která mají na základě statusu občanů EU,“ varují němečtí právníci.

Evropská komise by následně mohla proti Velké Británii zahájit řízení kvůli porušení práva a s žalobou by se mohli na britské soudy kvůli odepření svých volebních práv obrátit i samotní Britové.

Do věci by musel vstoupit Soudní dvůr EU, který by v rámci předběžného rozhodnutí určil, zda je neúčast Británie v evropských volbách vůbec právně přípustná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 18 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 19 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 23 hhodinami
Načítání...