Jordánský král Abdalláh II. slaví dvacet let na trůnu. Ačkoliv jeho království nepatří mezi ekonomické a vojenské velmoci, vládcům z hášimovské dynastie se daří proplouvat skrz mezinárodní a regionální krize. Z Jordánska se tak stal opěrný bod stability v jinak nepříliš stabilním koutě světa.
Ukočíroval statisíce uprchlíků i arabské jaro. Král Abdalláh II. udělal z Jordánska ostrov stability
Jordánský král se někdy objevuje v obleku západního střihu, jindy zase s tradiční arabskou pokrývkou hlavy. Jako jeden z mála arabských státníků Abdalláh II. mluví bezchybnou angličtinou. „Jordánsko se vždy bude po boku svých partnerů snažit o dosažení stability a míru v regionu,“ sliboval při svém nástupu na trůn před dvaceti lety.
Absolvent britských a amerických vojenských škol se stal králem v pouhých 37 letech. Panovník musel ustát hned několik krizí. V roce 2011 do ulic Ammánu dorazily protesty v rámci takzvaného arabského jara.
„Je na čase zahájit reformy o přechodné vládě a novém volebním zákonu, který by umožnil vznik parlamentu, reprezentujícího vůli národa,“ uvedl tehdy tajemník Fronty islámské akce Hamza Mansúr.
Král vyměnil předsedu vlády a schválil ekonomické a politické změny. V následujících letech pak Jordánsko čelilo další krizi, kdy se na jeho území uchýlila masa uprchlíků ze Sýrie. „Uprchlická vlna směřovala do Jordánska zejména z jižní Sýrie, takže jsou to chudí lidé, pastevci, farmáři,“ podotkl bývalý velvyslanec ČR v Jordánsku Petr Hladík.
Když exodus vrcholil, hostilo chudé království v obřích uprchlických táborech skoro tři čtvrtě milionu registrovaných Syřanů. Král zapojil do pomoci běžencům zahraniční vlády včetně té české. Ekonomický nápor země zatím zvládla.
Schopnost politického přežití je tradičním rysem vládců hášimovské dynastie. Abdalláhův otec Husajn dokázal za studené války manévrovat mezi oběma supervelmocemi i regionálními mocnostmi.
Ztráta Západního břehu Jordánce zabolela
Minimálně v jednom případě ale Jordáncům jejich politické manévrování nevyšlo, a to v roce 1967, kdy spojili své síly s egyptským prezidentem Násirem, prohráli válku s Izraelem a přišli o Západní břeh Jordánu včetně východního Jeruzaléma.
S židovským státem ale země uzavřela mír. Královská rodina musí opatrně vyvažovat nálady veřejnosti, jelikož většinu obyvatel Jordánska tvoří Arabové palestinského původu. V regionu, kde se hroutí vlády, režimy i státy, ovšem království zůstává pozoruhodně stabilním útvarem.