Evropský parlament uznal Guaidóa prezidentem Venezuely

Poslanci Evropského parlamentu (EP) se usnesli, že až do vypsání svobodných a demokratických voleb uznávají Juana Guaidóa legitimním prezidentem Venezuely. Europoslanci vyzvali ke stejnému kroku členské země Unie i její instituce. Současně odsoudili zadržení několika zahraničních novinářů ve Venezuele.

Video Události
video

Události: Europarlament uznal Guaidóa vůdcem Venezuely

Pro právně nezávaznou rezoluci na plénu hlasovalo 439 poslanců, 104 bylo proti a 88 se zdrželo. Šéfku unijní diplomacie Federiku Mogheriniovou zároveň vyzvali k práci na zřízení kontaktní skupiny, jejíž práce by ve Venezuele směřovala právě k zorganizování svobodných a věrohodných prezidentských voleb.

Šéf venezuelského parlamentu ovládaného opozicí Guaidó se tento měsíc prohlásil úřadující hlavou státu a podporu mu vyjádřila řada zemí regionu i Spojené státy. Pětatřicetiletý politik se pomocí demonstrací snaží přimět dosavadního prezidenta Nicoláse Madura, aby umožnil obyvatelům vybrat novou hlavu státu. Podle opozice byly totiž loňské volby neregulérní a Maduro se svého druhého mandátu ujal začátkem ledna protiprávně.

„Jsem v denním kontaktu s představiteli opozice venezuelského režimu, vím, jak podstatné pro ně je, aby zbytek světa k dění v jejich zemi jen mlčky nepřihlížel. Opakovaně žádám o přitvrzení v postoji EU vůči venezuelské vládě, měli bychom se inspirovat postojem Spojených států,“ sdělila česká europoslankyně Dita Charanzová (za ANO).

Europarlament také jednoznačně odsoudil násilí a zabíjení při protestech v zemi. Venezuelské úřady by se podle europoslanců měly zdržet porušování lidských práv a naopak pohnat k zodpovědnosti ty, kdo jsou za podobné činy zodpovědní.

Zadržení novináři byli propuštěni

Europoslanci současně podpořili výzvu OSN a jejího generálního tajemníka k nezávislému vyšetření vražd a úmrtí souvisejících s protesty ve Venezuele, odsoudili aktuální zadržování novinářů, včetně pracovníků španělské agentury EFE, a vyzvali k jejich okamžitému propuštění.

Agentury EFE a AFP později informovaly, že všichni novináři už byli propuštěni a opouštějí Venezuelu. „Tři reportéři agentury EFE (Španěl Gonzalo Domínguez a Kolumbijci Maurén Barrigaová a Leonardo Muňoz), jsou právě vyhošťováni,“ uvedla odpoledne EFE. Zatím není jasný osud jejich řidiče, který je Venezuelan a zatčen byl ve středu s nimi.

Také dva Francouzi, kteří byli zadrženi v úterý při natáčení před prezidentským palácem v Caracasu, jsou už na svobodě. „Jsem šťasten, že mohu oznámit, že Baptiste des Monstiers a Pierre Caille byli propuštěni a brzy budou zpět v Paříži,“ uvádí se na Twitteru francouzského televizního kanálu TMC, pro který novináři připravují pořad Le Quotidien.

Dva Chilany, kteří pracují pro státní televizi TVN, zatkli v úterý v noci také poblíž prezidentského paláce. Drželi je 14 hodin a následně vyhostili ze země, informoval chilský ministr zahraničí Roberto Ampuero. Důvodem jejich zadržení prý bylo, že pracovali v „bezpečnostní zóně“, uvedl ministr. „Tak se chová diktatura. Snaží se zadupat veškerou svobodu tisku,“ napsal Ampuero na Twitteru.

Opozice tajně jedná se zástupci armády a policie 

Venezuelská opozice se mezitím tajně setkává s příslušníky venezuelské armády a bezpečnostních složek, které chce přesvědčit, aby přešly na její stranu. „Aby se změnil režim, je zapotřebí připravit (prezidenta Nicoláse) Madura o podporu armády,“ napsal pětatřicetiletý Guaidó v článku pro středeční vydání listu The New York Times. „Přechodné období bude vyžadovat podporu klíčových armádních kontingentů. Pořádáme tajné schůzky se členy ozbrojených sil a bezpečnostních složek,“ dodal

Za Madurovy vlády bylo podle něj při protestních demonstracích zabito 240 lidí a v zemi je 600 politických vězňů. „Když se represivní taktika ukázala jako neúčinná, Maduro se svými pomahači pokrytecky navrhl ‚dialog‘. Vůči takovým manipulacím jsme už imunní,“ uvedl opoziční vůdce.

Armádu by podle něj ke spolupráci mohla přesvědčit amnestie, kterou vojákům i samotnému Madurovi Guaidó nabízí. Důležitou roli bude ale podle něj hrát i rostoucí nespokojenost v armádě, která se už v polovině ledna projevila vzpourou 27 příslušníků bezpečnostních složek. „Jsem si jist, že v jednu chvíli… vyjádří ozbrojené síly absolutní nespokojenost a rozhodnou se přidat na stranu ústavy,“ řekl Guaidó v rozhovoru ve čtvrtečním vydání španělského deníku El País.

Aby země skoncovala s Madurovým režimem s minimem krveprolití, potřebuje podle něj i podporu prodemokratických států, institucí a jednotlivců z celého světa. Guaidó bude žádat od evropských států, aby před Madurovým režimem chránily venezuelská aktiva podobně, jako to prostřednictvím sankcí vůči státní ropné společnosti PDVSA učinily Spojené státy. Zahraniční partneři uznávající jeho vládu by rovněž měli poskytnout humanitární pomoc a finance na projekty, které pomohou zemi na cestě k demokracii, řekl Guaidó.

„Změny režimu se nevyhlašují, dospěje se k nim politickou silou nutnou k porážce diktatury a přechodu k demokracii,“ odpověděl na dotaz, zda již ve Venezuele začala cesta k demokracii. Za příklad z minulosti, který by chtěla venezuelská opozice následovat, označil přechod od komunistické totality v Polsku či konec diktátora Augusta Pinocheta v Chile. „Pokud například zítra skončí samozvaný režim a začne proces přechodu k demokracii, můžeme za šest, devět, nejvýše dvanáct měsíců jít ke svobodným volbám,“ odhadl Guaidó.