Paříž, Berlín, Madrid a Londýn tlačí na Madura: Pokud nebudou volby, uznáme Guaidóa

Nahrávám video
Paříž, Berlín, Madrid a Londýn tlačí na Madura
Zdroj: ČT24

Španělsko, Francie a Německo jsou připraveny uznat lídra venezuelské opozice a předsedu parlamentu Juana Guaidóa prezidentem, pokud vláda autoritářské dosavadní hlavy státu Nicoláse Madura do osmi dnů neohlásí nové prezidentské volby. Oznámili to španělský premiér Pedro Sánchez, francouzský prezident Emmanuel Macron, mluvčí německé vlády i šéf britské diplomacie. Guaidóa už tento týden uznaly prezidentem Venezuely některé americké země včetně USA.

„Venezuelský lid si zaslouží svobodně rozhodnout o své budoucnosti. Bez voleb oznámených do osmi dnů bychom mohli uznat Juana Guaidóa úřadujícím prezidentem Venezuely, aby nastartoval tento politický proces. Spolupracujeme s našimi evropskými spojenci,“ napsal na Twitteru Macron. Podobně se vyjádřila také mluvčí německé vlády Martina Fietzová.

Španělský premiér Sánchez vyzval Madura k uspořádání nových voleb už v pátek. Maduro odpověděl, že nejdříve by měl uspořádat volby Sánchez. Ten se dostal do úřadu loni, když parlament vyslovil nedůvěru předchozímu kabinetu. V sobotu Sánchez uvedl, že Guaidóa uzná prezidentem, pokud Maduro neoznámí nové volby do neděle 3. února.

Stejnou lhůtu uvedl na Twitteru britský ministr zahraničí Jeremy Hunt, který označil Guaidóa za „toho pravého člověka, který posune Venezuelu vpřed“. „Pokud nebudou nové a spravedlivé volby oznámeny do osmi dní, Británie ho (Guaidóa) uzná jako dočasného prezidenta,“ oznámil Hunt.

Guaidó předsedá opozicí ovládanému parlamentu

Předseda venezuelského parlamentu složil přísahu jako úřadující prezident ve středu při protivládních demonstracích s tím, že hodlá uspořádat nové volby. Učinil tak poté, co parlament minulý týden označil nový Madurův prezidentský mandát za nelegitimní. Ten začal 10. ledna, ale opozice, EU a na dvě desítky amerických zemí ho neuznávají, protože vzešel z loňských nedemokratických voleb.

Guaidóa uznaly už ve středu za prezidenta jako první USA, k nimž se připojila více než desítka amerických zemí, včetně Kanady, Argentiny, Chile nebo Brazílie.

Naopak Madura dále uznává například Kuba, Mexiko, Bolívie, Čína, Rusko či Turecko.

EU tento týden pouze podpořila venezuelskou opozici a vyzvala bez konkrétních podmínek Madura k novým volbám, Guaidóa ale zatím prezidentem výslovně neuznala.

Zasedání Rady bezpečnosti OSN k situaci ve Venezuele
Zdroj: Carlo Allegri/Reuters

Ultimátum? Dětinské, reaguje na tlak evropských zemí venezuelský ministr

Situací ve Venezuele se na žádost Spojených států v sobotu zabývala i Rada bezpečnosti OSN. Podle amerického ministra zahraničí Mikea Pompea by si nyní každá země měla vybrat svoji stranu. Buď zůstane na straně svobody, nebo se připojí k Madurovi a jeho chaosu. „Vyzýváme všechny členy Rady bezpečnosti, aby podpořili venezuelský přechod k demokracii a úlohu dočasného prezidenta Guaidóa,“ uvedl.

Venezuelský ministr zahraničí Jorge Arreaza prohlásil, že Madurova vláda stále doufá v zahájení dialogu s vládou Donalda Trumpa a dodal, že tato nabídka stále platí. Kritizoval však také reakci Británie, Německa, Francie, Španělska a Belgie, které oznámily, že uznají Guaidóa za prozatímního prezidenta, pokud Maduro do osmi dnů nevyhlásí nové volby. Toto ultimátum je podle Arreazy dětinské.

Za absurdní označil osmidenní ultimátum i ruský vyslanec při OSN Vasilij Něbenzja. Moskva se podle něj staví proti snahám Washingtonu, který podpořil pokus o převrat. Venezuela se tak stala „srdcem“ rostoucího geopolitického duelu, prohlásil ruský představitel.

„Silně odsuzujeme ty, kteří tlačí venezuelskou společnost na okraj krveprolití. USA vykreslují obraz konfliktu mezi Madurovým režimem a venezuelskými občany. Tento obraz je daleko od reality,“ prohlásil Něbenzja.

Bank of England nevydala Madurovi zlato

Podle agentury Bloomberg odmítla centrální banka Velké Británie vydat Madurovi zlato jeho země v hodnotě 1,2 miliardy dolarů (zhruba 27 miliard korun). Zdroje agentury uvedly, že tak jednala na žádost Spojených států, které se snaží autoritářskou venezuelskou vládu odříznout od aktiv v zahraničí.

Podle Bloombergu se Madurova vláda snažila zlato z britské centrální banky dostat několik týdnů. Hodnota tohoto zlata je velkou částí zahraničních rezerv venezuelské centrální banky, které podle agentury činí asi osm miliard dolarů. Další zlato má zřejmě Venezuela uložené v Turecku, které je ale Madurovým spojencem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 8 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 47 mminutami

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 2 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 3 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 4 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 5 hhodinami
Načítání...