Paříž, Berlín, Madrid a Londýn tlačí na Madura: Pokud nebudou volby, uznáme Guaidóa

2 minuty
Paříž, Berlín, Madrid a Londýn tlačí na Madura
Zdroj: ČT24

Španělsko, Francie a Německo jsou připraveny uznat lídra venezuelské opozice a předsedu parlamentu Juana Guaidóa prezidentem, pokud vláda autoritářské dosavadní hlavy státu Nicoláse Madura do osmi dnů neohlásí nové prezidentské volby. Oznámili to španělský premiér Pedro Sánchez, francouzský prezident Emmanuel Macron, mluvčí německé vlády i šéf britské diplomacie. Guaidóa už tento týden uznaly prezidentem Venezuely některé americké země včetně USA.

„Venezuelský lid si zaslouží svobodně rozhodnout o své budoucnosti. Bez voleb oznámených do osmi dnů bychom mohli uznat Juana Guaidóa úřadujícím prezidentem Venezuely, aby nastartoval tento politický proces. Spolupracujeme s našimi evropskými spojenci,“ napsal na Twitteru Macron. Podobně se vyjádřila také mluvčí německé vlády Martina Fietzová.

Španělský premiér Sánchez vyzval Madura k uspořádání nových voleb už v pátek. Maduro odpověděl, že nejdříve by měl uspořádat volby Sánchez. Ten se dostal do úřadu loni, když parlament vyslovil nedůvěru předchozímu kabinetu. V sobotu Sánchez uvedl, že Guaidóa uzná prezidentem, pokud Maduro neoznámí nové volby do neděle 3. února.

Stejnou lhůtu uvedl na Twitteru britský ministr zahraničí Jeremy Hunt, který označil Guaidóa za „toho pravého člověka, který posune Venezuelu vpřed“. „Pokud nebudou nové a spravedlivé volby oznámeny do osmi dní, Británie ho (Guaidóa) uzná jako dočasného prezidenta,“ oznámil Hunt.

Guaidó předsedá opozicí ovládanému parlamentu

Předseda venezuelského parlamentu složil přísahu jako úřadující prezident ve středu při protivládních demonstracích s tím, že hodlá uspořádat nové volby. Učinil tak poté, co parlament minulý týden označil nový Madurův prezidentský mandát za nelegitimní. Ten začal 10. ledna, ale opozice, EU a na dvě desítky amerických zemí ho neuznávají, protože vzešel z loňských nedemokratických voleb.

Guaidóa uznaly už ve středu za prezidenta jako první USA, k nimž se připojila více než desítka amerických zemí, včetně Kanady, Argentiny, Chile nebo Brazílie.

Naopak Madura dále uznává například Kuba, Mexiko, Bolívie, Čína, Rusko či Turecko.

EU tento týden pouze podpořila venezuelskou opozici a vyzvala bez konkrétních podmínek Madura k novým volbám, Guaidóa ale zatím prezidentem výslovně neuznala.

Zasedání Rady bezpečnosti OSN k situaci ve Venezuele
Zdroj: Carlo Allegri/Reuters

Ultimátum? Dětinské, reaguje na tlak evropských zemí venezuelský ministr

Situací ve Venezuele se na žádost Spojených států v sobotu zabývala i Rada bezpečnosti OSN. Podle amerického ministra zahraničí Mikea Pompea by si nyní každá země měla vybrat svoji stranu. Buď zůstane na straně svobody, nebo se připojí k Madurovi a jeho chaosu. „Vyzýváme všechny členy Rady bezpečnosti, aby podpořili venezuelský přechod k demokracii a úlohu dočasného prezidenta Guaidóa,“ uvedl.

Venezuelský ministr zahraničí Jorge Arreaza prohlásil, že Madurova vláda stále doufá v zahájení dialogu s vládou Donalda Trumpa a dodal, že tato nabídka stále platí. Kritizoval však také reakci Británie, Německa, Francie, Španělska a Belgie, které oznámily, že uznají Guaidóa za prozatímního prezidenta, pokud Maduro do osmi dnů nevyhlásí nové volby. Toto ultimátum je podle Arreazy dětinské.

Za absurdní označil osmidenní ultimátum i ruský vyslanec při OSN Vasilij Něbenzja. Moskva se podle něj staví proti snahám Washingtonu, který podpořil pokus o převrat. Venezuela se tak stala „srdcem“ rostoucího geopolitického duelu, prohlásil ruský představitel.

„Silně odsuzujeme ty, kteří tlačí venezuelskou společnost na okraj krveprolití. USA vykreslují obraz konfliktu mezi Madurovým režimem a venezuelskými občany. Tento obraz je daleko od reality,“ prohlásil Něbenzja.

Bank of England nevydala Madurovi zlato

Podle agentury Bloomberg odmítla centrální banka Velké Británie vydat Madurovi zlato jeho země v hodnotě 1,2 miliardy dolarů (zhruba 27 miliard korun). Zdroje agentury uvedly, že tak jednala na žádost Spojených států, které se snaží autoritářskou venezuelskou vládu odříznout od aktiv v zahraničí.

Podle Bloombergu se Madurova vláda snažila zlato z britské centrální banky dostat několik týdnů. Hodnota tohoto zlata je velkou částí zahraničních rezerv venezuelské centrální banky, které podle agentury činí asi osm miliard dolarů. Další zlato má zřejmě Venezuela uložené v Turecku, které je ale Madurovým spojencem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Začínají jednání Ukrajiny, USA a Turecka v Istanbulu

V Istanbulu startují první rusko-ukrajinská vyjednávání za tři roky války. K jednacímu stolu nejprve zasedli zástupci Ukrajiny, Spojených států a Turecka, rozhovory podle informací tureckého ministerstva zahraničí začaly v 9:45 SELČ. Následovat už budou trojstranná jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Tureckem. Setkání byla původně plánovaná na čtvrtek, podle ruských agentur však byla odložena z logistických důvodů. Ukrajinskou delegaci vede ministr obrany Rustem Umerov, ruskou poradce Kremlu Vladimir Medinskij.
09:54Aktualizovánopřed 6 mminutami

Sankce, které srazí Putina na kolena, jsou v nedohlednu, říká historik

Je složité si představit scénář, který by umožnil Ukrajincům vyhnat Rusy ze všech či většiny okupovaných území, míní britský historik, spisovatel a profesor na University College London Mark Galeotti. Podle něj se zároveň nebude jednat o evropské vojáky, kteří v případě příměří Ukrajinu zabezpečí. Na přednášce na Ústavu mezinárodních vztahů v Praze hovořil i o tom, že sankce proti Rusku nedokáží srazit tamní ekonomiku v rámci několika měsíců a je potřeba je obnovovat.
před 8 mminutami

Silná bezpečnost vyžaduje i silnou ekonomiku, řekl Fiala před summitem EPC

Premiér Petr Fiala (ODS) se v pátek účastní summitu Evropského politického společenství (EPC), který hostí Tirana. Před odletem se vyjádřil, že s lídry evropských zemí bude jednat především o ekonomických tématech. Od setkání si slibuje otevřenou diskusi. Rovněž se v albánském hlavním městě sejde s šéfkou Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou, s níž chce řešit situaci ohledně dostavby Jaderné elektrárny Dukovany.
07:41Aktualizovánopřed 12 mminutami

Ukrajina ztratila další stíhačku F-16

Ukrajina v noci na pátek přišla o víceúčelovou stíhačku F-16, přičemž pilot se před zřícením stroje úspěšně katapultoval. Příčinou incidentu byla blíže nespecifikovaná výjimečná situace na palubě letounu, který byl nasazen k odražení ruského útoku, uvedlo na platformě Telegram ukrajinské letectvo.
před 1 hhodinou

Britská policie obvinila muže ze založení požárů spojených se Starmerem

Britská policie obvinila ze žhářství muže, který podle policistů v minulých dnech založil požár v domě premiéra Keira Starmera. Zapálil i auto spjaté s předsedou vlády a jednu další budovu, informovaly ve čtvrtek tiskové agentury. Podle nich je obviněným jednadvacetiletý Ukrajinec Roman Lavrynovyč.
05:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Extrémně vyrovnané rumunské volby může vyhrát krajně pravicový Simion

Rumuni v neděli rozhodnou o nové hlavě státu. Ve druhém kole budou vybírat mezi krajně pravicovým Georgem Simionem a centristou Nicušorem Danem. Analytici píší o nejdůležitějších rumunských volbách od pádu komunismu a varují, že Simionovo vítězství může přivést Bukurešť do izolace, ohrozit demokracii a soukromé investice v zemi a destabilizovat východní křídlo NATO. Průzkumy ukazují buď na naprosto vyrovnaný souboj, nebo favorizují právě Simiona.
07:02Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Srbští studenti chtějí volby, Vučić je má za ubohé lháře

Studenti v Srbsku hledají kandidáty do voleb, kteří by dokázali porazit vládnoucí stranu prezidenta Aleksandara Vučiče. Současné vedení země obviňují z korupce a z neprůhledných státních zakázek. Jedna taková podle nich způsobila tragický pád střechy na nádraží v Novém Sadu, který vloni způsobil smrt šestnácti lidí. Prezident Vučić ale předčasné volby odmítá.
před 4 hhodinami

„Všichni jsme stejní.“ Němci pohřbili přeživší holocaustu Friedländerovou

Říkalo se o ní, že je hlasem svědomí Německa. Na čtvrtečním pohřbu přeživší holocaustu Margot Friedländerové se v Berlíně sešli i dva spolkoví prezidenti či tři držitelé úřadu kancléře. Žena, která se až na sklonku života rozhodla poskytnout klíčové svědectví o odpuštění i recept pro boj proti nenávisti, si získala pozornost i respekt všech generací. Mimo jiné prohlašovala, že „jsme všichni stejní“ a že neexistuje žádná křesťanská, muslimská nebo židovská krev, ale krev jen jedna – lidská. Skonala v nedožitých 104 letech.
před 11 hhodinami
Načítání...