EU zavedla sankce proti členům ruské GRU kvůli útoku na Skripala

7 minut
Komentář Libora Dvořáka z ČRo
Zdroj: ČT24

Evropská unie uvalila sankce na šéfa ruské vojenské rozvědky GRU, jeho zástupce a dva důstojníky. Reagovala na loňský útok v britském Salisbury, kde byl nervovou látkou novičok otráven bývalý ruský agent Sergej Skripal a jeho dcera. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nové restrikce už dříve odsoudil.

Brusel trestá osoby, jež jsou podle něj odpovědné za držení, přepravu a použití jedovaté nervové látky loni v březnu v britském Salisbury. Unie ke zmrazení jejich evropského majetku a k zákazu vstupu do EU poprvé využila nový sankční režim namířený proti používání a šíření chemických zbraní domluvený loni v říjnu.

Stejný mechanismus EU využila také vůči syrskému středisku odpovědnému za vývoj a produkci chemických zbraní a proti pěti syrským činitelům, kteří za práci tohoto střediska přímo odpovídají, uvedla Rada EU na okraj jednání ministrů zahraničí bloku.

Londýn obvinil Moskvu z toho, že se agenti GRU pokusili v Salisbury nervovou látkou zabít bývalého důstojníka GRU a britského špiona Sergeje Skripala a jeho dceru. Konkrétně Britové ukázali na dva Rusy – lékaře GRU Anatolije Čepigu (alias Ruslana Boširova) a plukovníka Alexandra Miškina (alias Alexandra Petrova).

Na oba byl vydán evropský zatykač a britské úřady věří, že mají dost důkazů pro jejich odsouzení. Oba Rusové jsou podezřelí také ze zabití Dawn Sturgessové, která s novičokem náhodou přišla do kontaktu v červenci.

Sankce přivítal Hunt i Petříček

Britský ministr zahraničí Jeremy Hunt krok EU uvítal. „(Premiérka) Theresa Mayová řekla, že po GRU půjdeme, abychom zastavili jejich škodlivé aktivity. Použití novičoku v Salisbury byla neuvěřitelně nebezpečná věc,“ upozornil. Rozhodnutí podle něj ukazuje, že také v kontextu brexitu je diplomatická spolupráce Londýna a ostatních zemí Unie velmi těsná. „Sdílíme společné hodnoty a to se brexitem nezmění,“ podotkl ministr.

Jeho český kolega Tomáš Petříček připomněl, že sankce se dotkly osob, které jsou odpovědné za operace GRU či se přímo podílely na dění v Salisbury. „Česká republika to vítá,“ uvedl. Česko se podílí na práci mezinárodní Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), a proto je pro Prahu důležitý nový systém sankcí související právě s těmito zbraněmi.

Důkazy chybí, ohradila se Moskva

Kreml nové sankce kritizuje. Dmitrij Peskov už dříve zdůraznil, že Rusové jsou obviňováni, aniž by existovaly důkazy. Odmítavé stanovisko Kreml potvrdil i v pondělním protestu proti rozšíření sankcí. 

Peskov rozhodnutí EU označil za neopodstatněné. „Stále jsme (o vině Ruska) neviděli žádné důkazy,“ řekl mluvčí s tím, že fotografie dvou údajných ruských atentátníků zveřejněná v Británii přímým důkazem není.

Zmínění dva agenti tvrdí, že v Salisbury byli jako turisté, kteří se do města přijeli podívat na katedrálu.

Útok armádním jedem novičokem oba Skripalovi přežili, i když původní očekávání bylo spíš pesimistické. Patnáct operativců ruské GRU čelí od prosince také americkým sankcím. Krok je podle prohlášení ministerstva financí USA reakcí na vměšování ruské tajné služby do amerických prezidentských voleb v roce 2016 a na hackerský útok proti centrále Světové antidopingové agentury (WADA) z téhož roku.

Rusko v současné době čelí západním sankcím kvůli anexi ukrajinského Krymu a podpoře separatistů na východě Ukrajiny. Restrikce jsou pravidelně prodlužovány, protože Moskva dle Západu neplní mírové dohody z Minsku.

EU také rozšířila sankce kvůli Sýrii

Syrské Středisko vědeckého studia a výzkumu (SSRC) už figuruje na starším sankčním seznamu v souvislosti s občanskou válkou v Sýrii. Na něj v pondělí EU dopsala dalších jedenáct „prominentních podnikatelů“ a pět právnických subjektů, v souvislosti se syrskou občanskou válkou se tak sankce týkají 270 osob a 72 právnických subjektů.

Unie také na Sýrii už dříve uvalila ropné embargo, platí omezení investic a zákaz exportu zboží a technologií, které mohou sloužit k represím či odposlouchávání, zmrazena jsou evropská aktiva syrské centrální banky. Unie začala sankce uplatňovat už v roce 2011, obnovovány jsou každoročně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
10:50Aktualizovánopřed 55 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 2 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
19:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...