Rusové Skripalovy sledovali pět let, uvádí nově zveřejněný dokument. Testovali smrtící látku na klice

Ruské tajné služby sledovaly bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru přinejmenším posledních pět let. Vyplývá to z dopisu, který britský poradce pro národní bezpečnost Mark Sedwill zaslal generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi. Britské úřady ho v pátek zveřejnily. V dopise se rovněž píše, že Rusové v minulosti testovali, zda je možné někoho otrávit, pokud se nervově paralytická látka nanese na dveřní kliku. Skripalovi byli podle britských úřadů zřejmě otráveni u vchodových dveří.

Podle dokumentu, jehož zveřejnění britské listy označují za neobvyklý krok, se ruské tajné služby zajímaly o Sergeje a Juliji Skripalovy už v roce 2013, kdy se kybernetičtí odborníci ruské vojenské rozvědky GRU zaměřili na jejich e-mailové schránky.

Informaci, že Skripalovi byli sledováni nejméně od roku 2013, v pátek ruský velvyslanec v Londýně Alexandr Jakovenko označil za „velké překvapení“. „Pokud (je) někdo špehoval, proč si na to britské tajné služby nestěžovaly?“ položil otázku velvyslanec, podle kterého si jinak Britové vždycky stěžují, „když se něco pokazí“.

Nervově paralytická látka novičok, která byla podle Britů na počátku března použita při otravě Skripalových v jihoanglickém Salisbury, byla podle dokumentu vyvinuta v armádních laboratořích v uzavřeném městě Šichany nedaleko ruského Saratova.

Rusko testovalo, jakými způsoby je možné někoho otrávit nervově paralytickou látkou

Po roce 2000 Rusko podle dokumentu testovalo způsoby, jakými je možné otrávit někoho nervově paralytickou látkou. Jedním z nich bylo údajně i nanesení látky na dveřní kliku. V rámci stejného projektu údajně Moskva v minulé dekádě vyrobila i malé množství novičoku.

„Ruský program chemických zbraní pokračoval po pádu Sovětského svazu,“ stojí v dopise, který Sedwill zaslal Stoltenbergovi. Je podle něj vysoce nepravděpodobné, že v programu SSSR na výrobu chemických zbraní pokračovala jiná bývalá sovětská republika.

Podle Sedwilla, který dohlíží na britské tajné služby, Rusko považovalo přinejmenším některé přeběhlíky za „legitimní terče vražd“. Skripal pracoval pro ruskou GRU i pro britskou MI6. V roce 2006 byl v Rusku v tajném procesu odsouzen na 13 let do vězení za špionáž.

„Jen Rusko mělo technické prostředky, operativní zkušenosti a motiv k útoku na Skripalovy a je vysoce pravděpodobné, že zodpovědnost za něj má ruský stát,“ stojí v závěru Sedwillova dopisu generálnímu tajemníkovi NATO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl podle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do Venezuely posílá letadlo.
před 36 mminutami

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 1 hhodinou

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 9 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...