Zástupci unijních zemí čtyři hodiny bouřlivě diskutovali o podobě směrnice o ochraně autorských práv na internetu, k žádné shodě přesto nedošli. Informovaly o tom diplomatické zdroje. Rumunské předsednictví následně odvolalo pondělní vyjednávání o konečné podobě legislativy se zástupci Evropské komise a Evropského parlamentu.
Čtyřhodinová diskuse nezabrala. Směrnice o autorských právech on-line rozdělila státy EU
Devadesátka ČT24 k dopadům změn autorského zákona (zdroj: ČT24)
„Pro jednotný digitální trh může být (směrnice) velkým přínosem, bude ale mít i mnohé důsledky. Rada tak na reflexi potřebuje více času, aby mohla k návrhu najít solidní postoj,“ potvrdila neúspěch jednání mluvčí předsednictví Raluca Anghelová.
Bod sváru? Třeba povinná kontrola obsahu
Země se podle očekávání nemohou především shodnout na společné představě textu dvou nejspornějších částí návrhu, článků 11 a 13. První z nich má majitelům práv včetně médií zajistit spravedlivý podíl za použití jimi vlastněného obsahu na internetu. Druhý dává internetovým platformám, jako je třeba YouTube, povinnost řešit, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva.
Asi desítka zemí (včetně Německa, Itálie či Polska) v pátek nechtěla u třináctého článku výjimku pro malé a střední firmy. U článku 11 se státy nemohou shodnout na definici takzvaných „snipets“, tedy krátkých úryvků ze zpráv, které se objevují ve výsledcích vyhledávání či v aplikacích nabízejících přehledy zpravodajství.
„Na základních principech už panuje shoda, v článku 13 je ale detailů k projednání řádově mnohem víc než v článku 11,“ okomentoval právník KPMG Legal Ondřej Vykoukal s tím, že největší problém jsou podle něj nejasné formulace.
Evropská komise přišla s návrhem směrnice v září 2016 ve snaze zlepšit postavení nositelů autorských práv v digitální době. V Bruselu se kvůli tomu už řadu týdnů intenzivně lobbuje. Jasně proti sobě stojí ekonomické zájmy velkých internetových firem a mediálních domů a padají ostrá slova o „konci svobodného internetu“ a „konci kvalitní žurnalistiky“.
„Prostor, jak to může dopadnout, se už dost zúžil, ale pořád ještě zůstává dost široký. Reforma je ale potřeba. Autorský zákon vyšel z potřeb literatury, výtvarného umění atd. Už na média jako televize a rozhlas se přizpůsoboval poměrně obtížně. A na internet se dá napasovat opravdu jen s velkými problémy. Právě na internetu přitom funguje většina médií,“ podotkl redaktor Deníku N pro vědu a technologie Petr Koubský. „To ale neznamená, že jakákoli změna bude znamenat změnu k lepšímu,“ dodal.
„Vypadá to, že tlak na Facebook a na vyhledávače bude, je otázka, jak se k tomu postaví, až bude směrnice schválena, implementována. Protože můžou odmítnout platit vydavatelům licenční poplatky, a tím pádem se třeba nemusí odkazy na články médií objevovat ve výsledcích vyhledávání, anebo nemusí být možné je sdílet na sociálních sítích,“ poznamenal šéfredaktor Lupy.cz David Slížek.