Ukrajinský prezident Petro Porošenko tvrdí, že se prudce zvýšil stav ruských vojsk podél hranic s Ukrajinou a na Ruskem anektovaném Krymu. V reakci na incident v Kerčském průlivu Ukrajina posílila ochranu kriticky důležité infrastruktury, zejména jaderných a vodních elektráren, a zesílit se chystá i ostrahu hranic.
Stav ruských vojsk podél hranice s Ukrajinou se prudce zvýšil, tvrdí Porošenko
V nejbližší době se podle Porošenka k ochraně ukrajinské státní hranice přesunou další jednotky, povolány budou zálohy a posílena má být i protivzdušná obrana státu.
Porošenko vyjádřil naději, že po uplynutí válečného stavu, vyhlášeného na dobu třiceti dnů, nebude třeba v mimořádných opatřeních pokračovat. Jde o preventivní krok, který není v žádném případě spojen s omezováním ústavních práv a svobod občanů, zdůraznil. Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin zveřejnil minulý týden obavy, že Moskva chce zabrat ukrajinské přístavy Berďansk a Mariupol, a vytvořit tak koridor mezi Krymem a separatistickým Donbasem.
„Člověk nemusí být Jamesem Bondem, aby pochopil, jaké plány má Rusko s Mariupolem a celým pobřežím (Azovského moře),“ řekl Klimkin v ukrajinské televizi. Podle stálého zástupce Ukrajiny v OSN Volodymyra Jelčenka je ruský vpád na Ukrajinu a obsazení Berďansku a Mariupolu „očividnou hrozbou“.
Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov v pondělí tyto výroky označil za „naprosto absurdní“. Kreml také na bezpečnostní kroky Kyjeva reagoval obviněním, že ukrajinské vedení záměrně vyvolává napětí před prezidentskými volbami plánovanými na březen příštího roku.
Stoltenberg: Rusko musí propustit ukrajinské lodě (zdroj: ČT24)
Zadrženým ukrajinským námořníkům hrozí šest let vězení
Při incidentu v průlivu mezi Černým a Azovským mořem zadržela předminulou neděli ruská vojenská plavidla tři ukrajinské lodě i s jejich posádkami s tím, že údajně narušili ruské výsostné vody. Námořníci, mezi nimiž byl i důstojník ukrajinské vojenské rozvědky, byli přepraveni do vazební věznice v Moskvě.
Vazba, kterou ruský soud na Ukrajince uvalil, bude podle ruských médií zatím platná do 25. ledna. Advokáti dosud neměli možnost s obviněnými hovořit, vyplynulo z informací obhájce jednoho z obviněných Nikolaje Polozova.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenbeg vyzval Rusko, aby neprodledně propustilo zadržené ukrajinské lodě a námořníky. Kromě toho po Rusku požaduje, aby předložilo důkazy, že dodržuje dohodu INF o likvidaci raket krátkého a středního doletu. „Pokud uvidíme, že Rusko své závazky porušuje, zareagujeme odpovídajícím způsobem,“ dodal s tím, že Moskva by měla přesvědčivě dokázat, že její nový raketový systém označovaný jako Novator 9M729 nespadá pod dohodu INF.
Ukrajinské oblasti, v nichž platí válečný stav
Kerčský incident se stal i tématem G20
Kerčský incident byl v minulých dnech jedním z témat summitu zemí ze skupiny G20 v Buenos Aires, jehož se zúčastnil i ruský prezident Vladimir Putin. List Kommersant, který se v reportáži z argentinské metropole k zasedání vrací, označil zadržení ukrajinských vojáků za jedno z témat krátké rozmluvy Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
„Odpověděl jsem na jeho otázky spojené s incidentem v Černém moři,“ citoval Kommersant Putinova slova o setkání s Trumpem. „Měl svůj názor na tyto otázky a problémy, já jsem zastával svůj názor. Své názory jsme nezměnili,“ řekl ruský prezident.
Žádosti mnoha světových politiků o propuštění zadržených Ukrajinců Putin podle Kommersantu nevyslyší. „Nebudou ani ty nejmenší ústupky, zatím (Rusko) nevrátí lodě ani námořníky,“ domnívá se ruský list.