Mayová hájí deklaraci o brexitu. Corbyn ji považuje za „26 stránek blábolů“

Britská premiérka Theresa Mayová v parlamentu ocenila návrh politické deklarace o vztazích mezi EU a Británií po odchodu ostrovní země ze společenství. Podle lídra opozice Jeremyho Corbyna je to však „26 stránek blábolů“, které „mohly vzniknout před dvěma lety“. Na textu se na pracovní úrovni shodly vyjednávací týmy EU a Británie. V neděli na summitu jej ještě musí potvrdit šéfové členských států nebo vlád. Deklarace není právně závazná. Španělský premiér mezitím opět pohrozil, že dohodu o odchodu Británie z EU nepodpoří.

Dohoda o odchodu Británie z Evropské unie je na dosah ruky a Londýn během následujících 72 hodin udělá vše pro to, aby se podařilo vyřešit i poslední dílčí neshody s evropskými partnery. Ve čtvrtek to prohlásila britská premiérka Theresa Mayová, která nejprve promluvila před svým londýnským sídlem v Downing Street a poté stav vyjednávání shrnula i v projevu k poslancům.

Ty mimo jiné ujistila, že obchodní dohody se stávajícími zeměmi unie nejspíš bude možné uzavřít ještě během přechodného období do konce roku 2020 a že se Británie stane zcela nezávislým státem.

„Vyjednávání jsou nyní v kritickém bodě a všechny naše snahy musíme soustředit na to, abychom ve spolupráci s evropskými partnery tento proces dovedli ke konci,“ řekla premiérka poslancům.

Šéf opoziční Labouristické strany však na deklaraci nenechal nit suchou. „Toto je slepý brexit, kterého jsme se všichni báli, krok do temnoty,“ prohlásil s odkazem na to, že o detailech budoucnosti hospodářských vztahů mezi EU a Británií se bude podle textu deklarace jednat ještě dva roky po vystoupení. „Co vláda poslední dva roky dělala?“ rozohnil se Corbyn.

Deklarace jako vodítko

Dokument na 26 stránkách definuje, co by obě strany chtěly dojednat do budoucna ohledně své spolupráce v řadě oblastí, včetně klíčového hospodářství. Cílem má být vznik zóny volného obchodu s těsnou celní a regulační spoluprací a pravidly, která zajistí rovné podmínky a spravedlivou hospodářskou soutěž.

V neděli na summitu mají šéfové států a vlád 27 zemí Unie tuto deklaraci schválit společně s vyjádřením své politické podpory podrobné smlouvě o britském odchodu z EU, jež se týká řady oblastí souvisejících s brexitem.

Politolog Ivo Šlosarčík o brexitových dohodách (zdroj: ČT24)

Británie z EU odejde 29. března 2019 právě podle pravidel této smlouvy, pokud se její text ovšem premiérce Therese Mayové podaří prosadit v britském parlamentu. Ve smlouvě je definováno také přechodné období, v době jeho trvání by měly být na základě politické deklarace dojednány smlouvy o hospodářské či bezpečnostní spolupráci. Přechodné období by mělo trvat do konce roku 2020, pokud se na tom strany shodnou, bude možné jej jednorázově o rok či dva prodloužit.

Průlom v jednáních o dokumentu nastal po středeční podvečerní schůzce britské premiérky Mayové s šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Právě Juncker ve čtvrtek ráno předal deklaraci předsedovi Rady EU Donaldu Tuskovi poté, co s jejím zněním souhlasila Evropská komise na mimořádném jednání. Text následně dostali také velvyslanci 27 zemí bloku, kteří dopoledne o brexitu diskutují.

Deklarace nevyřešila situaci kolem Gibraltaru

Text politické deklarace ale neřeší španělské námitky ohledně budoucnosti Gibraltaru, který si nárokuje jak Londýn, tak Madrid. Španělský premiér Pedro Sanchez přitom hrozí, že v neděli odmítne brexitovou smlouvu podpořit, nebudou-li požadavky Madridu zohledněny.

Sanchez trvá na tom, že dokument musí jasně obsahovat pasáž, že budoucnost tohoto území je bilaterální záležitostí mezi Británií a Španělskem. Madrid také požaduje, aby se rozhovory o Gibraltaru mohly vést pouze s jeho svolením.

Britská premiérka Theresa Mayová kvůli tomu ve středu večer se španělským premiérem Sanchezem telefonicky hovořila. „Jsem přesvědčena, že budeme schopni se v neděli shodnout na dohodě, která bude dobrá pro celou rodinu Spojeného království včetně Gibraltaru,“ zdůraznila ministerská předsedkyně, která ve čtvrtek uvedla, že dohoda o brexitu je na dosah ruky. 

„Po konverzaci s Theresou Mayovou zůstávají naše pozice vzdálené. Moje vláda bude vždy bránit zájmy Španělska. Pokud nedojde k žádným změnám, budeme vetovat brexit,“ napsal ale Sánchez ve čtvrtek na sociální síti Twitter.

V politické deklaraci obě strany například uvedou, že mají zájem na ambiciózním, širokém a vyváženém hospodářském partnerství při zachování integrity unijního jednotného trhu. Británie by měla v „relevantních oblastech“ sblížit své regulace s těmi evropskými, aby byly překážky pro pohyb zboží co nejmenší.

Základem pro společný celní prostor pro pohyb zboží bez tarifů a poplatků by přitom mělo být východisko obsažené v rozvodové smlouvě v rámci řešení pojistky pro zachování hladkého celního režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem.

Podobně je také řešen mechanismus urovnání budoucích sporů pomocí arbitráže. Otázky související s unijním právem tak bude vysvětlovat Soudní dvůr EU.

Rybolov blokuje Francie

Deklarace dále řeší třeba přístup na trh se službami, problematiku investic a finančních služeb, digitální oblast či třeba otázky duševního vlastnictví nebo veřejných zakázek. Věnuje se i rybolovu, což je oblast, kterou na poslední chvíli v jednáních blokuje svými požadavky Francie.

Ohledně volného pohybu osob by měl platit pro krátkodobé cesty bezvízový styk, základem by měla být reciprocita, tedy shodný přístup obou stran. Zvláštní oddíl je v deklaraci věnován otázkám dopravy, jak letecké, tak i silniční, železniční a námořní.

Dokument se zabývá také energetikou, spoluprací při mírovém využití jádra či obchodováním s emisními povolenkami. Obě strany mají zájem na těsném partnerství na mezinárodních fórech, včetně řešení otázek jako je ochrana klimatu, finanční stabilita, ochrana zdraví či boj proti protekcionismu v mezinárodním obchodu.

Samostatný oddíl v deklaraci se bude týkat bezpečnostního partnerství, třeba těsné spolupráce při prosazování práva a potírání kriminality, hladké výměny dat i zpravodajských informací a kooperace při odhalování praní špinavých peněz a teroristických aktivit.

Aby fungovala těsná spolupráce EU a Británie na mezinárodním poli, včetně OSN a NATO, obě strany by si přály vznik pravidelných konzultací a dialogu o klíčových otázkách. Není například vyloučena účast britského ministra na neformálních schůzkách ministrů zahraničí EU. Obě strany chtějí těsně koordinovat uvalování sankcí a spolupracovat při civilních i vojenských misích.