Litevští vědci měří lidské štěstí. Proti špatné náladě chtějí bojovat zelení

Tým litevských vědců se pokouší změřit štěstí. Nenápadným senzorem měří pocity kolemjdoucích. Klíčové jsou pohyby, tep, teplota, ale i okolní počasí. Experti už zjistili, že lidé jsou značně veselejší při oslavách státních svátků a že na špatnou náladu pomáhá rekreace a rozšiřování zelených ploch. Výzkum by tak mohl sloužit třeba k lepšímu rozvoji měst.

Litevští vědci zkoumají každodenní život v centru metropole. „(Senzor) detekuje určité části obličeje jako bradu, tváře, oči nebo rty a na základě jejich pohybu určí, zda jsou lidé šťastní, smutní, naštvaní nebo třeba překvapení,“ vysvětluje člen vědeckého týmu Vilniuské univerzity Justas Cerkauskas.

K nasbíraným datům pak speciální software připojí informaci o teplotě těla a tepové frekvenci. Systém počítá i s tím, jak moc jsou projevy lidské povahy proměnlivé – třeba rychlou chůzi u dětí vyhodnotí spíše jako projev radosti, naopak dospělí spěchají, když jsou ve stresu.

V úvahu se bere i počasí nebo třeba to, zda země právě neslaví státní svátek. „Během oslav nebo různých městských akcí je nálada lidí o čtvrtinu nebo až o třetinu lepší,“ podotkla šéfka projektu na měření štěstí Dalia Bardauskieneová. Vůbec nejvyšší podíl šťastných lidí systém zaznamenal 15. a 16. února, kdy celá Litva okázale slavila výročí sta let od vyhlášení nezávislosti.

Přístroj sestavil tým profesora Arturase Kaklauskase z Technické univerzity ve Vilniusu. Ten ho přirovnává k ženské intuici. „Například když má žena dítě, velmi dobře rozumí tomu, co to dítě chce, a snaží se mu pomoci. A my se tuto intuici snažili napodobit a pomoci tak lidem,“ říká Kaklauskas.

Nejhůř bývá v době podzimních plískanic, zabírá zeleň a odpočinek

Vůbec nejhorší náladu mají lidé v sychravé podzimní dny – zlepšovat ji ale pomáhá zeleň, dostatek místa k odpočinku a rekreaci. Pro lepší náladu je důležité vyvarovat se takzvaných mrtvých míst – tedy velkým shlukům aut a obřím vyasfaltovaným plochám.

Aby byli lidé šťastnější, začnou uprostřed měst vedle obchodních center vznikat zalesněné plochy, naopak garáže a parkoviště zmizí nebo se přesunou pod zem. „Protože pokud jsou lidé šťastní, tak jsou produktivnější, mají méně zdravotních problémů, jsou v kontaktu s rodinou, přáteli a lidmi z práce, prodlužuje se také délka jejich života,“ upozornil profesor Kaklauskas.

„Šťastnému žebříčku“ tradičně vévodí Skandinávie

Litva patří v Evropě mezi spíše pesimistické země. Takzvanému indexu štěstí, který používá OSN, dlouhodobě vévodí skandinávské země. První je už několik let Finsko, jež proslulo čistou přírodou, kvalitním vzduchem a trávením času s přáteli. Češi jsou v žebříčku jedenadvacátí.