Rusko uvalilo sankce na ukrajinské politiky a firmy. Týkají se ministra vnitra i syna prezidenta Porošenka

Rusko zavedlo sankce proti 322 ukrajinským představitelům – politikům i podnikatelům – a 68 ukrajinským firmám, kterým zmrazí aktiva v Rusku a zakáže vývoz kapitálu. Příslušné nařízení podepsal předseda ruské vlády Dmitrij Medvěděv. Moskva tvrdí, že jde o odpověď na opatření, která Kyjev podniká proti Rusku. Šéf ukrajinské diplomacie Pavlo Klimkin označil sankce za úvodní díl seriálu, kterým se Moskva pokusí ovlivnit volby na Ukrajině v příštím roce.

Ruské sankce se podle agentury Interfax vztahují například na soudce ústavního soudu, ukrajinské poslance nebo vysoce postavené představitele a velké ukrajinské podnikatele.

Na černou listinu byli zařazeni například bývalí šéfové vlád Arsenij Jaceňuk a Julija Tymošenková, ministr vnitra Arsen Avakov, bývalý vůdce nacionalistické organizace Pravý sektor Dmytro Jaroš, tajemník bezpečnostní rady Oleksandr Turčynov, ukrajinský velvyslanec v USA Valerij Čalyj nebo starší syn prezidenta Petra Porošenka Oleksij, který je poslancem.

Na seznamu jsou dále také šéf civilní kontrarozvědky SBU Vasyl Hrycak, vicepremiérka Ivanna Klympušová-Cincadzeová, podnikatel Viktor Pinčuk, ministr obrany Stepan Poltorak a jeho zástupce Anatolij Petrenko, šéf armádního generálního štábu Viktor Muženko, místopředsedkyně parlamentu Iryna Heraščenková či vůdce krymských Tatarů Mustafa Džemilev. 

Ruská vláda si vymínila právo sankce zrušit „v případě, že Ukrajina zruší omezující opatření zavedená proti ruským občanům a firmám“. 

Černá listina může podle Interfaxu řadové Ukrajince překvapit tím, že někteří ukrajinští vůdci a lidé z jejich okolí sice radikálně brojí proti Rusku, ale neštítí se na rusko-ukrajinských vztazích vydělávat.

Ukrajinským politikům zařazení na černou listinu nevadí

Podle ministra zahraničí Pavlo Klimkina jsou sankce úvodním dílem seriálu, kterým se Moskva pokusí ovlivnit prezidentské a parlamentní volby, jež se na Ukrajině mají konat v příštím roce. Další ukrajinští politici dali najevo, že jim zařazení na ruský sankční seznam nevadí, naopak.

„Kremelské sankce mě nevzrušují. Nepodnikám ani tady, ani tam,“ zareagovala expremiérka Tymošenková, která kandiduje na nejvyšší funkci. Zároveň se pozastavila nad tím, že na seznamu se nevyskytly podniky prezidenta Porošenka, jejího politického soupeře.

„Není nás 322, ale miliony Ukrajinců,“ prohlásil ministr vnitra Avakov. „Budeme krotit vzteklého psa Putinova režimu a nakonec určitě vyhrajeme, protože naše věc je správná!“ dodal.

„Ruské sankce nikoho na Ukrajině nezastraší,“ ujistil generální prokurátor Jurij Lucenko, který na černé listině rovněž figuruje. Nepřikládal by tomu žádnou váhu, bere to jen za potvrzení, že je „na správné cestě“. Podle expremiéra Jaceňuka by Kyjev měl Moskvě odpovědět dalšími žalobami u mezinárodních soudů. Gratuluje ale všem, kdo se dostali na „seznam vlastenců“.

Ukrajina v reakci na anexi Krymu v březnu 2014 zavedla protiruské sankce, které podle údajů agentury TASS postihly 1228 právnických a 468 fyzických osob, mezi nimiž byli ruští političtí činitelé, úředníci, podnikatelé, novináři a také vůdci proruských separatistů na východě Ukrajiny. Tyto sankce se postupně rozšiřovaly, naposledy letos v červnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 7 mminutami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 54 mminutami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 56 mminutami

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
12:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump v novém dokumentu tvrdí, že Evropa čelí civilizačnímu úpadku

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
před 2 hhodinami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se pokutě vyhnula díky ústupkům, které učinila.
před 2 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
před 4 hhodinami

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 5 hhodinami
Načítání...