Ruská Arktida taje, mezi ledovci se otevírá severní trasa pro tankery a obchodní lodě

Nahrávám video

Globální oteplování a s ním spojené tání ledovců chce Rusko využít k alternativní mořské cestě pro obchodní lodě, které převážejí zboží mezi Dálným východem a Evropou. Severní trasa má být kratší, rychlejší i bezpečnější. Prezident Vladimir Putin očekává, že se objem přepraveného nákladu zvýší do roku 2024 až osminásobně. Možné negativní dopady na životní prostředí nezmiňuje.

V přístavu ve Vladivostoku začne být rušno. Měl by se stát výchozím bodem pro tankery, kontejnerové a další obchodní lodě, které zamíří Severní cestou do Evropy. Ve vladivostockém přístavu letos vyloží deset milionů tun zboží, nejvíce ve 120leté historii. Díky tání ledu a otevření Severní cesty význam přístavu ještě vzroste.

„Otevírá se nová kapitola v historii obchodního mořeplavectví. Cesta ruskou Arktidou je bezpečným, efektivním a výhodným mezinárodním koridorem,“ uvedl ruský prezident Vladimír Putin v televizi.

Kratší cesta, nižší náklady a absence novodobých pirátů mají být výhody Severní cesty. Na straně druhé bez doprovodu ledoborců je plavba bezpečná jen tři až čtyři měsíce v roce, s nimi rostou i náklady. Větší využívání trasy může mít negativní dopad na životní prostředí.

Severní cesta
Zdroj: ČT24

Cesta je o 11 dní kratší. Rusko vyzývá k jejímu využití

Rusko vyzvalo k maximálnímu využívání nové trasy zahraniční zájemce, pro něj samotné je to další způsob přepravy nerostných surovin a ryb z Dálného východu. „V roce 2024 by se mělo Severní mořskou cestou přepravit asi 80 milionů tun. Pro srovnání – dnes je to 10 milionů tun,“ vysvětluje Oleg Roy z Ministerstva pro rozvoj Dálného východu.

Například loď Venta, která trasou plula před několika dny, zvládla většinu bez doprovodu ledoborců.

Cesta z přístavu ve Vladivostoku je o 11 dnů kratší, a to je rozhodující. Lodě ovšem plují mimo civilizaci. Nároky na posádku i technické vybavení jsou proto vyšší. Nebezpečných míst je však kvůli mírnějšímu počasí méně.

Rusové chtějí oteplování moří co nejvíce využít, na severu rozšiřují přístavy i výrobu velkých lodí. Vrstva ledu v Beringově moři je letos nejtenčí v historii měření. Ledová pokrývka se zmenšuje, což jsou prý vyhlídky pro provoz v odlehlých končinách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pavel se zúčastní večeře lídrů na summitu NATO

Prezident Petr Pavel se zúčastní úterní večeře lídrů na summitu NATO, řekl před odletem do Ankary. Vláda na ni delegovala premiéra Andreje Babiše (ANO), jehož doprovodí manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun, a poprvé tak splnit závazek dvě procenta HDP. Hlavními body jednání budou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajině či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. Na jednání se očekává účast prezidenta USA Donalda Trumpa.
03:23Aktualizovánopřed 9 mminutami

Maďarská státní televize přerušuje vysílání zpravodajství kvůli nestrannosti

Maďarská státní televize v úterý oznámila, že přerušuje vysílání zpravodajství, a to v souvislosti s reformou, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií, uvedly agentury. Maďarská média rovněž informují o personálních změnách ve vedení státní mediální skupiny MTVA, kterou za předchozí vlády premiéra Viktora Orbána označovala opozice za „továrnu na lži“.
16:48Aktualizovánopřed 36 mminutami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
15:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Bzukot strojů se musí změnit v řev,“ prohlásil Rutte na okraj summitu NATO

Spojenci ze Severoatlantické aliance posílí své vojenské letecké kapacity, oznámil na Fóru obranného průmyslu v Ankaře generální tajemník NATO Mark Rutte. Ten rovněž sdělil, že spojenci do posílení obranné průmyslové základny NATO za poslední rok investovali 37 miliard dolarů. Oznámil též, že Severoatlantická aliance bude mít od příštího roku kapacitu vyrábět přibližně čtyři miliony dělostřeleckých granátů ročně.
13:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Farage rezignuje na post poslance a bude usilovat o znovuzvolení

Šéf britské protiimigrační strany Reform UK Nigel Farage v úterý oznámil, že rezignuje na poslanecký post, ale bude usilovat o znovuzvolení v následných doplňovacích volbách. Farage oznámení učinil v projevu, kde se vyjadřoval k podezření, že neoznámil některé příjmy a tím porušil parlamentní pravidla. Politik jakékoliv provinění popřel.
15:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Le Penová je vinna, soud ale zkrátil zákaz vykonávat veřejnou funkci

Francouzský odvolací soud rozhodl, že vůdkyně krajní pravice Marine Le Penová je vinna ze zneužití veřejných prostředků. Soud zároveň zkrátil období, po které nesmí vykonávat veřejnou funkci, mohla by se tak teoreticky účastnit prezidentských voleb v roce 2027. Bude však v té době mít elektronický náramek, protože soud jí také uložil tři roky vězení, z toho dva roky podmíněně. Politička už dříve uvedla, že v takovém případě pro ni kandidatura nepřipadá v úvahu.
14:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

U hotelu v Damašku, kde nocoval Macron, vybuchly nálože

V blízkosti hotelu Four Seasons v centru Damašku, kde v noci na úterý nocoval francouzský prezident Emmanuel Macron, vybuchly dvě nálože. Podle syrského ministerstva vnitra exploze nastaly mimo bezpečnostní zónu vymezenou v okolí hotelu a nepředstavovaly pro budovu přímou hrozbu. Při útocích, ke kterým se nikdo nepřihlásil, bylo podle úřadů zraněno osmnáct lidí včetně čtyř policistů, píše agentura AFP.
10:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Budoucnost litevských trhů je nejistá. Prodejce odrazují nízké výdělky i obavy z nových pravidel

Tradiční litevské trhy se dříve soustředily především na to, jak přilákat více zákazníků. Nyní však mají problém najít dostatek obchodníků, kteří by na nich chtěli prodávat. Podle zástupce litevského sdružení tržišť není provozování stánku snadné ani příliš výdělečné. Drobní prodejci se navíc obávají nových požadavků, o nichž hovoří někteří poslanci.
před 2 hhodinami

Evropský pohled