Ruská Arktida taje, mezi ledovci se otevírá severní trasa pro tankery a obchodní lodě

2 minuty
Události: Rusko chce více využívat Severní cestu
Zdroj: ČT24

Globální oteplování a s ním spojené tání ledovců chce Rusko využít k alternativní mořské cestě pro obchodní lodě, které převážejí zboží mezi Dálným východem a Evropou. Severní trasa má být kratší, rychlejší i bezpečnější. Prezident Vladimir Putin očekává, že se objem přepraveného nákladu zvýší do roku 2024 až osminásobně. Možné negativní dopady na životní prostředí nezmiňuje.

V přístavu ve Vladivostoku začne být rušno. Měl by se stát výchozím bodem pro tankery, kontejnerové a další obchodní lodě, které zamíří Severní cestou do Evropy. Ve vladivostockém přístavu letos vyloží deset milionů tun zboží, nejvíce ve 120leté historii. Díky tání ledu a otevření Severní cesty význam přístavu ještě vzroste.

„Otevírá se nová kapitola v historii obchodního mořeplavectví. Cesta ruskou Arktidou je bezpečným, efektivním a výhodným mezinárodním koridorem,“ uvedl ruský prezident Vladimír Putin v televizi.

Kratší cesta, nižší náklady a absence novodobých pirátů mají být výhody Severní cesty. Na straně druhé bez doprovodu ledoborců je plavba bezpečná jen tři až čtyři měsíce v roce, s nimi rostou i náklady. Větší využívání trasy může mít negativní dopad na životní prostředí.

Severní cesta
Zdroj: ČT24

Cesta je o 11 dní kratší. Rusko vyzývá k jejímu využití

Rusko vyzvalo k maximálnímu využívání nové trasy zahraniční zájemce, pro něj samotné je to další způsob přepravy nerostných surovin a ryb z Dálného východu. „V roce 2024 by se mělo Severní mořskou cestou přepravit asi 80 milionů tun. Pro srovnání – dnes je to 10 milionů tun,“ vysvětluje Oleg Roy z Ministerstva pro rozvoj Dálného východu.

Například loď Venta, která trasou plula před několika dny, zvládla většinu bez doprovodu ledoborců.

Cesta z přístavu ve Vladivostoku je o 11 dnů kratší, a to je rozhodující. Lodě ovšem plují mimo civilizaci. Nároky na posádku i technické vybavení jsou proto vyšší. Nebezpečných míst je však kvůli mírnějšímu počasí méně.

Rusové chtějí oteplování moří co nejvíce využít, na severu rozšiřují přístavy i výrobu velkých lodí. Vrstva ledu v Beringově moři je letos nejtenčí v historii měření. Ledová pokrývka se zmenšuje, což jsou prý vyhlídky pro provoz v odlehlých končinách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zástupci Tiktoku podepsali dohodu o prodeji amerických aktivit, píše Axios

Čínská sociální síť TikTok podepsala ujednání o prodeji svých amerických aktivit společnému podniku řízenému americkými investory. Napsal o tom server Axios. Mezi investory má být podle agentury Reuters mimo jiné soukromá kapitálová společnost Silver Lake nebo technologická společnost Oracle. Dohoda má být uzavřena 22. ledna, vyplývá z interního memoranda, do kterého Axios nahlédl.
00:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 4 hhodinami

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 6 hhodinami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 10 hhodinami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 11 hhodinami
Načítání...