Lídři států EU jednali na summitu v Salcburku o tom, jak naložit s lidmi mířícími do Evropy. Téma má dvě části a zatím nepanuje shoda, o které z nich by se vůbec mělo mluvit. První částí je osud těch, kteří už v Evropě jsou, a druhou částí je pak úsilí o to, aby nepřicházeli další lidé. EU jednala také o brexitu. Premiér Andrej Babiš (ANO) by si přál opakování britského referenda.
EU chce summit s arabskými státy. Jinak v migrační politice nepanuje shoda na ničem
Události ČT: Neformální summit EU v Salcburku průlom nepřinesl (zdroj: ČT24)
Migrační téma dominovalo celému summitu. Podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska hodlají státy jako prioritní prodiskutovat nedávný návrh Evropské komise (EK) k roku 2020 výrazně posílit pravomoci unijní pobřežní a pohraniční stráže a na 10 000 lidí zvýšit její personál.
Předseda EK Jean-Claude Juncker před novináři poznamenal, že nad tímto návrhem panuje v zásadě shoda, ač ne všichni premiéři či prezidenti už teď souhlasí úplně se všemi detaily návrhu.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz ve čtvrtek podotkl, že všichni přítomní podporují návrh na intenzivnější spolupráci s Egyptem a uspořádání summitu EU a Ligy arabských států v únoru v Káhiře. Egypt je podle Kurze zemí, která v zásadě stoprocentně zastavila odjezdy lodí s migranty od svého pobřeží, její správa je efektivní a její politické vedení ví, že nelegální migraci je třeba zastavit.
Kurzovým cílem je řešit migrační problematiku právě na vnější hranici Unie. Potřebná je proto podle něj spolupráce nejen s Egyptem, ale i s dalšími státy na pobřeží severní Afriky, a podpora jejich pobřežních stráží. Je třeba zajistit, že lodě s migranty přes Středozemní moře nevyplují a pokud ano, že budou rychle zastaveny a vráceny.
Tisková konference Andreje Babiše po summitu EU v Salcburku s komentářem Pavla Teličky (zdroj: ČT24)
Přeplněná Itálie
S tímto stanoviskem souhlasí i země Visegrádské skupiny včetně Česka. Jihoevropské země však tlačí na to, aby se přednostně řešila otázka desítek tisíc lidí, kteří už do nich připluli. Opakují potřebu alespoň část z nich převézt do jiných členských zemí, které mají kapacitu na to, aby se u nich uskutečnilo azylové řízení.
Tomu se však některé státy včetně Česka silně brání. „Debata byla spíše o tom, že my se smíříme s tím, že přicházejí ilegální migranti a že se mají redistribuovat. To je samozřejmě další pozvánka pro pašeráky,“ komentoval průběh večerního jednání český premiér. Podle něj se tím diskuse prakticky vrátila tam, kde byla před několika lety, kdy mezi jednotlivými zeměmi panovaly ostré rozpory.
Šéf Evropské rady Donald Tusk lídry členských zemí ve středu vyzval, aby vzhledem ke klesajícímu počtu přicházejících migrantů přestali se vzájemnými útoky. Politicky žhavé téma v mnoha zemích výrazně promlouvá do voličských preferencí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron poznamenal, že evropská odpověď na migrační krizi musí chránit občany Unie, ale také udržet základní evropské hodnoty. „V Evropě není možné vybrat si z menu jen to, co nám vyhovuje, je to kolektivní projekt,“ podotkl.
Počty ilegálně přicházejících migrantů
Irská hranice komplikuje dohodu s Brity
Tématem jednání byla také snaha o dosažení dohody o podobě odchodu Spojeného království z EU. „Hlavní zpráva je, že jsme všichni jednotní a Michel Barnier má podporu,“ řekl po summitu Babiš. Mezi EU a Británií se však zatím nedaří dospět ke kompromisu, dohadují se především o podobě hranice na irském ostrově.
Právě Irsko je velmi nervózní z možnosti, že dohody dosaženo nebude. Tamní vláda se připravuje na riziko, že 29. března příštího roku Británie Unii opustí bez dohody a mezi Irskem a Severním Irskem okamžitě vznikne vnější hranice EU.
Londýn i EU se chtějí vyhnout vzniku „standardní“ vnější hranice EU, není ale jasné, jak to přesně udělat v situaci, kdy Británie hodlá vystoupit z unijního jednotného trhu a trvá na vlastní celní a obchodní politice. S řešením, které by mělo být použito pro případ, že Londýn nenabídne jiný návrh, už přišla EU. Její plán „pojistky“, která by nakonec prakticky udržela Severní Irsko na evropském jednotném trhu, se ale britské straně líbí jen pramálo.
Britská premiérka Theresa Mayová zopakovala, že pro Londýn není přijatelná žádná varianta, která by vydělovala Severní Irsko z britského celního systému. Dodala, že pokud nebude smlouva respektovat jednotu Británie, může dojít na odchod z Unie bez jakékoli dohody a britská strana na to bude připravena.
Britská premiérka Mayová po summitu v Salcburku (zdroj: ČT24)
Tusk svolal kvůli brexitu zvláštní summit
Pokud se oběma stranám včas nepodaří domluvit a ratifikovat „rozvodovou dohodu“, upravující aspekty odchodu Británie z EU jako takového, nebudou platit ani její části, na kterých se již obě strany shodly. Tedy třeba přechodné období, finanční vyrovnání britských závazků či ochrana práv občanů EU v pobrexitové Británii. „Tvrdý brexit“ by také nepochybně zkomplikoval teprve začínající jednání o budoucím uspořádání vzájemných vztahů.
Pomalý postup vyjednávání o podobě brexitu už způsobil, že šéf unijních vrcholných schůzek Tusk oznámil svolání mimořádného summitu k tomuto tématu na polovinu listopadu. Tam by lídři 27 zemí ze své strany dojednaný text potvrdili tak, aby mohl do března příštího roku na obou stranách kanálu La Manche projít potřebným ratifikačním procesem.
Babiš v rozhovoru s BBC prohlásil, že je velmi nešťastný, že Británie Unii opouští, a že by možná bylo lepší uspořádat další referendum. Lituje prý rozhodnutí Londýna i proto, že Británie byla České republice v Evropské unii „velmi blízká“, například tím, že zůstávala mimo eurozónu.
Britové v roce 2016 hlasovali pro vystoupení své země z Unie a premiérka Theresa Mayová konání nového referenda na toto téma rezolutně odmítá.
GALERIE
Salcburk