Povýšení šéfa německé civilní kontrarozvědky BfV Hanse-Georga Maassena do role státního tajemníka ministerstva vnitra vyvolalo vlnu kritiky. Pětapadesátiletý úředník musí v čele kontrarozvědky skončit kvůli svým kontroverzním a nepodloženým výrokům o situaci v Chemnitzu. Na základě rozhodnutí špiček vládní koalice se ovšem přesune na pozici, kde bude brát o 2600 eur měsíčně víc, celkově 14 157 eur (asi 360 000 korun). V nové funkci bude mít na starost mimo jiné veřejnou a kybernetickou bezpečnost.
Potrestání povýšením? Německá opozice se kvůli Maassenovi bouří, média nechápou
Nového prezidenta Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV) bude ministr vnitra Horst Seehofer (CSU) teprve hledat. Do té doby kontrarozvědku nadále povede Maassen.
Sociální demokraté se bouří proti dohodě, kterou odsouhlasila jejich předsedkyně
Výslednou dohodu tvrdě kritizuje opozice, ale i členové vládní sociální demokracie (SPD), kteří po Maassenově odchodu volali jako první. Místopředseda strany Ralf Stegner hovoří o katastrofě, jeho kolegyně z vedení SPD Natascha Kohnenová chce, aby kvůli řešení, s nímž souhlasila i předsedkyně sociální demokracie Andrea Nahlesová, v úřadu skončil i sám ministr vnitra.
Trnem v oku SPD je také fakt, že Maassen na ministerstvu vnitra nahradí sociálnědemokratického tajemníka. Ministr Seehofer ve středu ráno na tiskové konferenci zdůraznil, že i o tom Nahlesová předem věděla: „Všechny následky byly včera známy a o všech jsme diskutovali. Nikdo nemůže říct, že se zcela jasně nemluvilo o všech konsekvencích.“
Podle informací deníku Bild Seehofer původně navrhoval, aby se Maassen stal šéfem Spolkového kriminálního úřadu (BKA). Holger Münch, který BKA vede nyní, by Maassena nahradil v čele civilní kontrarozvědky. Podle Bildu tak chtěl Seehofer vyjít vstříc právě Nahlesové a její SPD, protože Münch, ač nestraník, má k sociální demokracii blízko. Nahlesová ovšem tento návrh odmítla.
Podle serveru Die Welt dohoda rozhořčila i generální sekterářku kancléřčiny CDU Annegret Krampovou-Karrenbauerovou. „Ze začátku jsem tomu vůbec nemohla věřit,“ prohlásila prý v úterý večer viditelně rozčílená politička.
Povýšení za trest
Velmi podobný pohled na úterní rozhodnutí špiček koalice mají i média, která píší o tom, že byl Maassen za trest povýšen, což hodnotí jako znepokojivé. „Takový vyhazov by si zřejmě přál každý zaměstnanec,“ konstatuje list Westfalen-Blatt. Podle deníku Mittelbayerische Zeitung to ve vládě funguje jako v blázinci. Další listy zase vyjadřují přesvědčení, že kabinet kancléřky Angely Merkelové (CDU) dál ztratí na důvěryhodnosti.
Šéf německé kontrarozvědky Hans-Georg Maassen s kancléřkou Angelou Merkelovou
Fraška, zní z opozice
Opoziční svobodní demokraté (FDP) hovoří o frašce, strana Levice o tom, že se vyplatí nebýt loajální, a Zelení o neskutečném čachrování a o tom, že byla odměněna blízkost k protestní Alternativě pro Německo (AfD). Tato strana naopak kritizuje, že byl odstraněn podle ní nepohodlný šéf BfV.
Za zvolené řešení i za samotného Maassena se nadále staví ministr vnitra Seehofer, podle něhož má Maassen velké zásluhy o německou bezpečnost.
Maassen vyvolal na německé politické scéně bouři svým nepodloženým tvrzením o dění v Chemnitzu, kde se po vraždě Němce, z níž jsou podezřelí tři přistěhovalci, konaly demonstrace i útoky na cizince. Jeden z nich zachytilo i hojně zveřejňované video, které šéf kontrarozvědky zpochybnil s tím, že mohlo jít o cíleně šířenou nepravdivou informaci. Později se ale ukázalo, že pro toto tvrzení neměl žádné důkazy, a musel tak připustit, že video je autentické.
Dalším tvrzením, že se v Chemnitzu nekonaly žádné štvanice, se Maassen přímo postavil proti kancléřce Merkelové, která o těchto štvanicích opakovaně hovořila. Navíc se šéfovi kontrarozvědky vyčítaly údajně příliš blízké kontakty s AfD, což ale odmítal.