Před deseti lety válka, nyní vojenské manévry. Rusové spouštějí armádní cvičení v Abcházii

Před deseti lety zuřila v Abcházii rusko-gruzínská válka, nyní na tomto sporném území pořádá Moskva vojenské cvičení. Akce, které se zúčastní dva a půl tisíce vojáků, potrvá do 15. sprna. Nedaleko se přitom v těchto dnech konají jiné manévry: v Gruzii trénují vojáci Severoatlantické aliance.

Několikadenního ruského cvičení se v Abcházii účastní dva a půl tisíce vojáků, šest set kusů vojenské techniky a bitevní  vrtulníky Ka-52 a Mi-28N.

Přibližně o pět set vojáků více trénuje s obrněnými vozidly Stryker a Bradley, tanky M1A2, bitevními vrtulníky AH-64 a helikoptérami UH-60 v pouhých několik set kilometrů vzdálené Gruziii. 

Cvičení  s názem „Ušlechtilý partner 2018“ (Noble Partner 2018) se kromě gruzínské armády účastní také vojáci z dvanácti zemí NATO. Mezi nimi je 1170 Američanů, vojáci z Německa, Francie, Británie, nebo Turecka. Dvoutýdenní manévry začaly 1. srpna na základně Viziani u hlavního města Tbilisi, která až do roku 2001 patřila Rusku.

Kamov Ka-52 Alligator
Zdroj: Vlsergey/WikiCommons

Manévry se přitom konají přesně deset let poté, co v oblasti zuřila krátká rusko-gruzínská válka, během které Gruzie ztratila přibližně dvacet procent svého území – regiony Abcházie a Jižní Osetie, kde má dnes výrazný vliv Rusko.

Citlivé výročí

Podle ředitele think-tanku Evropské hodnoty Jakuba Jandy ale situace zásadně mimořádná není. „Rusko se snaží demonstrovat sílu a zastrašovat regionální sousedy, ti se přirozeně snaží získávat spojence a ubránit si svou suverenitu, kterou Moskva fakticky neuznává,“ řekl České televizi. 

Šéf Ústavu mezinárodních vztahů Ondřej Ditrych míní, že silně nepřátelská rétorika mezi oběma zeměmi se v poslední době otupila. „Rusko-gruzínské vztahy na té nejvyšší diplomatické úrovni nejsou navázány. Nicméně poté, co v Gruzii došlo k politické změně – nyní je tam hlavní politickou silou hnutí Gruzínský sen miliardáře Ivanišviliho – došlo k pozitivnímu posunu. Vztahy sice nejsou dobré, ale ocitly se na neutrálním bodě,“ uvedl Ditrych, který byl hostem Studia ČT24.

Gruzie vnímá ruské vojenské cvičení v odtržených oblastech jako posílení „další nezákonné vojenské přítomnosti,“ citoval The Times gruzínského prezidenta Giorgie Margvelašviliho. Gruzie obviňuje Moskvu z  „bezprecedentních válečných her na sporných územích“. Dodal, že cílem Ruska je držet Gruzii v zamrzlém konfliktu a vnitřně ji destabilizovat. „Aby se postupnými kroky nepřibližovala euroatlantickému společenství,“ vysvětlil.   

Jako na demonstraci sil poblíž ruských hranic pohlíží na vojenské manévry Západu také Moskva.

„Obě strany organizují vojenská cvičení pravidelně, to gruzínské se odehrává čtvrtým rokem vždy v létě. Stejně tak dochází k manévrům v Abcházii. Nejde o nic mimořádného, i když letošní výročí dodává těmto akcím na citlivosti,“ poznamenal Ondřej Ditrych.

Zakavkazská země udržuje blízké vztahy s NATO už od 90. let a dlouhodobě usiluje o členství v Alianci. Tomu se však Kreml snaží zabránit a v podvečer desetiletého výročí války varoval před „strašlivým konfliktem“, pokud se bývalá sovětská republika do struktur NATO začlení.

Vztahy mezi NATO a Moskvou se ocitly na bodě mrazu po ruské anexi Krymu v roce 2014. Od konce studené války se přitom oba tradičně znepřátelené bloky začaly sbližovat. V 90. letech se Rusko připojilo k aliančnímu programu Partnerství pro mír a obě strany spolu podepsaly mnoho dohod o vzájemné spolupráci.

Od zhoršení vzájemných vztahů se vojenské manévry poblíž hranic obou bloků konají stále častěji. Letos v červnu uspořádalo Rusko cvičení nedaleko hranic s Ukrajinou.

Posilování na obou stranách

V posledních letech také obě strany posilují svou vojenskou přítomnost okolo vzájemných hranic. Od roku 2016 vytvořila ruská armáda při západních hranicích země přes 70 nových jednotek a útvarů, celkem dvě divize a tři brigády. Na schůzi kolegia ruského ministerstva obrany v Moskvě o tom informoval ministr Sergej Šojgu. Na druhé straně hranic jsou zase stále častěji k vidění vojáci a technika Severoatlantické aliance.

Obavy z možné ruské intervence mají především Pobaltské státy, na jejichž území žijí početné ruské menšiny.  Spolupráci s NATO rozšířily v neposlední řadě také tradičně neutrální Skandinávské země – Švédsko a Finsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
08:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína tvrdí, že prodej amerických zbraní Tchaj-wanu přibližuje hrozbu války

Čína opět tvrdě kritizovala nejnovější dohodu o prodeji amerických zbraní Tchaj-wanu, informuje agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo obrany. Takový krok podle Pekingu urychluje hrozbu válečného konfliktu v Tchajwanském průlivu.
před 3 hhodinami

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
11:55Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 9 hhodinami

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura, uvedly podle agentur AP a Reuters volební úřady. Asfuru dříve podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 9 hhodinami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 9 hhodinami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánovčera v 17:27
Načítání...