Před deseti lety válka, nyní vojenské manévry. Rusové spouštějí armádní cvičení v Abcházii

Před deseti lety zuřila v Abcházii rusko-gruzínská válka, nyní na tomto sporném území pořádá Moskva vojenské cvičení. Akce, které se zúčastní dva a půl tisíce vojáků, potrvá do 15. sprna. Nedaleko se přitom v těchto dnech konají jiné manévry: v Gruzii trénují vojáci Severoatlantické aliance.

Několikadenního ruského cvičení se v Abcházii účastní dva a půl tisíce vojáků, šest set kusů vojenské techniky a bitevní  vrtulníky Ka-52 a Mi-28N.

Přibližně o pět set vojáků více trénuje s obrněnými vozidly Stryker a Bradley, tanky M1A2, bitevními vrtulníky AH-64 a helikoptérami UH-60 v pouhých několik set kilometrů vzdálené Gruziii. 

Cvičení  s názem „Ušlechtilý partner 2018“ (Noble Partner 2018) se kromě gruzínské armády účastní také vojáci z dvanácti zemí NATO. Mezi nimi je 1170 Američanů, vojáci z Německa, Francie, Británie, nebo Turecka. Dvoutýdenní manévry začaly 1. srpna na základně Viziani u hlavního města Tbilisi, která až do roku 2001 patřila Rusku.

Kamov Ka-52 Alligator
Zdroj: Vlsergey/WikiCommons

Manévry se přitom konají přesně deset let poté, co v oblasti zuřila krátká rusko-gruzínská válka, během které Gruzie ztratila přibližně dvacet procent svého území – regiony Abcházie a Jižní Osetie, kde má dnes výrazný vliv Rusko.

Citlivé výročí

Podle ředitele think-tanku Evropské hodnoty Jakuba Jandy ale situace zásadně mimořádná není. „Rusko se snaží demonstrovat sílu a zastrašovat regionální sousedy, ti se přirozeně snaží získávat spojence a ubránit si svou suverenitu, kterou Moskva fakticky neuznává,“ řekl České televizi. 

Šéf Ústavu mezinárodních vztahů Ondřej Ditrych míní, že silně nepřátelská rétorika mezi oběma zeměmi se v poslední době otupila. „Rusko-gruzínské vztahy na té nejvyšší diplomatické úrovni nejsou navázány. Nicméně poté, co v Gruzii došlo k politické změně – nyní je tam hlavní politickou silou hnutí Gruzínský sen miliardáře Ivanišviliho – došlo k pozitivnímu posunu. Vztahy sice nejsou dobré, ale ocitly se na neutrálním bodě,“ uvedl Ditrych, který byl hostem Studia ČT24.

Gruzie vnímá ruské vojenské cvičení v odtržených oblastech jako posílení „další nezákonné vojenské přítomnosti,“ citoval The Times gruzínského prezidenta Giorgie Margvelašviliho. Gruzie obviňuje Moskvu z  „bezprecedentních válečných her na sporných územích“. Dodal, že cílem Ruska je držet Gruzii v zamrzlém konfliktu a vnitřně ji destabilizovat. „Aby se postupnými kroky nepřibližovala euroatlantickému společenství,“ vysvětlil.   

Jako na demonstraci sil poblíž ruských hranic pohlíží na vojenské manévry Západu také Moskva.

„Obě strany organizují vojenská cvičení pravidelně, to gruzínské se odehrává čtvrtým rokem vždy v létě. Stejně tak dochází k manévrům v Abcházii. Nejde o nic mimořádného, i když letošní výročí dodává těmto akcím na citlivosti,“ poznamenal Ondřej Ditrych.

Zakavkazská země udržuje blízké vztahy s NATO už od 90. let a dlouhodobě usiluje o členství v Alianci. Tomu se však Kreml snaží zabránit a v podvečer desetiletého výročí války varoval před „strašlivým konfliktem“, pokud se bývalá sovětská republika do struktur NATO začlení.

Vztahy mezi NATO a Moskvou se ocitly na bodě mrazu po ruské anexi Krymu v roce 2014. Od konce studené války se přitom oba tradičně znepřátelené bloky začaly sbližovat. V 90. letech se Rusko připojilo k aliančnímu programu Partnerství pro mír a obě strany spolu podepsaly mnoho dohod o vzájemné spolupráci.

Od zhoršení vzájemných vztahů se vojenské manévry poblíž hranic obou bloků konají stále častěji. Letos v červnu uspořádalo Rusko cvičení nedaleko hranic s Ukrajinou.

Posilování na obou stranách

V posledních letech také obě strany posilují svou vojenskou přítomnost okolo vzájemných hranic. Od roku 2016 vytvořila ruská armáda při západních hranicích země přes 70 nových jednotek a útvarů, celkem dvě divize a tři brigády. Na schůzi kolegia ruského ministerstva obrany v Moskvě o tom informoval ministr Sergej Šojgu. Na druhé straně hranic jsou zase stále častěji k vidění vojáci a technika Severoatlantické aliance.

Obavy z možné ruské intervence mají především Pobaltské státy, na jejichž území žijí početné ruské menšiny.  Spolupráci s NATO rozšířily v neposlední řadě také tradičně neutrální Skandinávské země – Švédsko a Finsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macron nařídil navýšit počet jaderných zbraní, o odstrašení jedná s dalšími státy

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.
16:24Aktualizovánopřed 5 mminutami

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 22 mminutami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 32 mminutami

Saúdská Arábie a Katar hrozí Íránu odvetou

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.
08:30Aktualizovánopřed 39 mminutami

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných

Nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, informovalo libanonské ministerstvo zdravotnictví, které citovala agentura Reuters. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Hizballáh předtím podle Reuters zaútočil v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel zaútočily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Důkazy o zamýšleném íránském útoku zřejmě chybí. Trump jím obhajoval údery na Teherán

Představitelé vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa neposkytli zákonodárcům v Kongresu důkazy o tom, že Írán chystal útok na americké síly, napsala agentura Reuters. Bílý dům přitom tímto zdůvodňoval, proč zahájil údery proti Teheránu. Většina demokratů a někteří republikáni navíc odsoudili rozhodnutí zaútočit bez souhlasu Kongresu, který vyžaduje americká ústava. Trump však není prvním prezidentem, který testoval limity tohoto pravidla.
před 1 hhodinou

Skotská policie zatkla muže, který v Edinburghu pobodal dva lidi

Muž ve skotském městě Edinburgh pobodal dva lidi, kteří skončili v nemocnici. Podle policie je útočník zatčen a situace je pod kontrolou a nehrozí další nebezpečí. Čin zároveň policie nepovažuje za teroristický, napsala agentura Reuters. „Vyšetřování pokračuje a policisté zůstanou v této oblasti,“ uvedla na síti X skotská policie.
12:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou
Načítání...