Před deseti lety válka, nyní vojenské manévry. Rusové spouštějí armádní cvičení v Abcházii

Před deseti lety zuřila v Abcházii rusko-gruzínská válka, nyní na tomto sporném území pořádá Moskva vojenské cvičení. Akce, které se zúčastní dva a půl tisíce vojáků, potrvá do 15. sprna. Nedaleko se přitom v těchto dnech konají jiné manévry: v Gruzii trénují vojáci Severoatlantické aliance.

Několikadenního ruského cvičení se v Abcházii účastní dva a půl tisíce vojáků, šest set kusů vojenské techniky a bitevní  vrtulníky Ka-52 a Mi-28N.

Přibližně o pět set vojáků více trénuje s obrněnými vozidly Stryker a Bradley, tanky M1A2, bitevními vrtulníky AH-64 a helikoptérami UH-60 v pouhých několik set kilometrů vzdálené Gruziii. 

Cvičení  s názem „Ušlechtilý partner 2018“ (Noble Partner 2018) se kromě gruzínské armády účastní také vojáci z dvanácti zemí NATO. Mezi nimi je 1170 Američanů, vojáci z Německa, Francie, Británie, nebo Turecka. Dvoutýdenní manévry začaly 1. srpna na základně Viziani u hlavního města Tbilisi, která až do roku 2001 patřila Rusku.

Kamov Ka-52 Alligator
Zdroj: Vlsergey/WikiCommons

Manévry se přitom konají přesně deset let poté, co v oblasti zuřila krátká rusko-gruzínská válka, během které Gruzie ztratila přibližně dvacet procent svého území – regiony Abcházie a Jižní Osetie, kde má dnes výrazný vliv Rusko.

Citlivé výročí

Podle ředitele think-tanku Evropské hodnoty Jakuba Jandy ale situace zásadně mimořádná není. „Rusko se snaží demonstrovat sílu a zastrašovat regionální sousedy, ti se přirozeně snaží získávat spojence a ubránit si svou suverenitu, kterou Moskva fakticky neuznává,“ řekl České televizi. 

Šéf Ústavu mezinárodních vztahů Ondřej Ditrych míní, že silně nepřátelská rétorika mezi oběma zeměmi se v poslední době otupila. „Rusko-gruzínské vztahy na té nejvyšší diplomatické úrovni nejsou navázány. Nicméně poté, co v Gruzii došlo k politické změně – nyní je tam hlavní politickou silou hnutí Gruzínský sen miliardáře Ivanišviliho – došlo k pozitivnímu posunu. Vztahy sice nejsou dobré, ale ocitly se na neutrálním bodě,“ uvedl Ditrych, který byl hostem Studia ČT24.

Gruzie vnímá ruské vojenské cvičení v odtržených oblastech jako posílení „další nezákonné vojenské přítomnosti,“ citoval The Times gruzínského prezidenta Giorgie Margvelašviliho. Gruzie obviňuje Moskvu z  „bezprecedentních válečných her na sporných územích“. Dodal, že cílem Ruska je držet Gruzii v zamrzlém konfliktu a vnitřně ji destabilizovat. „Aby se postupnými kroky nepřibližovala euroatlantickému společenství,“ vysvětlil.   

Jako na demonstraci sil poblíž ruských hranic pohlíží na vojenské manévry Západu také Moskva.

„Obě strany organizují vojenská cvičení pravidelně, to gruzínské se odehrává čtvrtým rokem vždy v létě. Stejně tak dochází k manévrům v Abcházii. Nejde o nic mimořádného, i když letošní výročí dodává těmto akcím na citlivosti,“ poznamenal Ondřej Ditrych.

Zakavkazská země udržuje blízké vztahy s NATO už od 90. let a dlouhodobě usiluje o členství v Alianci. Tomu se však Kreml snaží zabránit a v podvečer desetiletého výročí války varoval před „strašlivým konfliktem“, pokud se bývalá sovětská republika do struktur NATO začlení.

Vztahy mezi NATO a Moskvou se ocitly na bodě mrazu po ruské anexi Krymu v roce 2014. Od konce studené války se přitom oba tradičně znepřátelené bloky začaly sbližovat. V 90. letech se Rusko připojilo k aliančnímu programu Partnerství pro mír a obě strany spolu podepsaly mnoho dohod o vzájemné spolupráci.

Od zhoršení vzájemných vztahů se vojenské manévry poblíž hranic obou bloků konají stále častěji. Letos v červnu uspořádalo Rusko cvičení nedaleko hranic s Ukrajinou.

Posilování na obou stranách

V posledních letech také obě strany posilují svou vojenskou přítomnost okolo vzájemných hranic. Od roku 2016 vytvořila ruská armáda při západních hranicích země přes 70 nových jednotek a útvarů, celkem dvě divize a tři brigády. Na schůzi kolegia ruského ministerstva obrany v Moskvě o tom informoval ministr Sergej Šojgu. Na druhé straně hranic jsou zase stále častěji k vidění vojáci a technika Severoatlantické aliance.

Obavy z možné ruské intervence mají především Pobaltské státy, na jejichž území žijí početné ruské menšiny.  Spolupráci s NATO rozšířily v neposlední řadě také tradičně neutrální Skandinávské země – Švédsko a Finsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 2 hhodinami

Německo zvažuje zvýšení důchodového věku až na 70 let

Vzhledem k tomu, že popularita německého kancléře Friedricha Merze je na historickém minimu a počet důchodců každým rokem stoupá, zvažuje německá vláda, že by zákonem stanovený věk odchodu do penze zvyšovala každých deset let o šest měsíců.
před 2 hhodinami

Estonsko se chystá umožnit občanům zemí NATO zastávat funkce v oblasti národní obrany

Estonští zákonodárci navrhují změny, které by občanům jiných členských států NATO, kteří jsou členy obranné ligy, umožnily přijmout povinnosti dobrovolné vojenské služby a sloužit ve válečných funkcích, které vyžadují vojenskou hodnost.
před 3 hhodinami

VideoZa Horizont: Kult osobnosti, král, či showman? Jak Trump přepisuje dějiny USA

Spojené státy slaví 250 let od vyhlášení nezávislosti. Drží se ale Amerika Donalda Trumpa vizí otců zakladatelů? V nové epizodě podcastu Za Horizont analyzuje vedoucí zahraniční redakce ČT a bývalý zpravodaj ve Washingtonu Martin Řezníček stav americké demokracie během Trumpova druhého mandátu. Jak moc hnutí MAGA přetváří pilíře země? Buduje si prezident kult osobnosti a co sleduje ostrou mezinárodní politikou? A skončí trumpismus s odchodem svého vůdce? Moderuje Barbora Maxová.
před 4 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 4 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Rusko se snaží vyvolávat napětí mezi Poláky a Ukrajinci, varuje polský ministr

Polské tajné služby se připravují na možné ruské sabotážní operace zaměřené na zvýšení napětí mezi Poláky a Ukrajinci, řekl ve středu rozhlasové stanici RMF FM ministr pověřený koordinací zpravodajských služeb Tomasz Siemoniak.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 1943 obětí a nejméně 10 571 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
před 7 hhodinami

Evropský pohled