Británie musí z Ruska stáhnout dalších padesát diplomatů

Británie musí z Ruska stáhnout dalších více než padesát diplomatů v souvislosti s aférou kolem otravy bývalého ruského dvojího agenta. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová řekla, že Moskva tím vyrovnává poměr s počtem svých diplomatů působících v Británii. Už v polovině března si oba státy recipročně vypověděly 23 diplomatů. Ruští diplomaté už začali opouštět USA, Američané zase konzulát v Petrohradu.

Ruské ministerstvo zahraničí tento krok oznámilo již v pátek, když si předvolalo britského velvyslance v Moskvě Laurieho Bristowa. Nyní ale upřesnilo, o kolik lidí jde. Na rozdíl od předchozího vypovězení už ale Rusko podle všeho jmenovitě neurčilo, kdo má odejít, a ponechalo výběr osob na britské straně. Na snížení stavů mají Britové měsíc. Vyhoštění diplomaté měli na sbalení osobních věcí a odcestování týden.

„Žádali jsme o rovnováhu. Britové mají o padesát diplomatů více než Rusové,“ řekla Zacharovová. Na dotaz, zda to znamená, že Londýn bude muset odvolat přesně 50 diplomatů, odpověděla: „Něco přes padesát“.

Celkově si Rusko v pátek předvolalo velvyslance 23 států, které v solidaritě s Velkou Británií kvůli případu otravy Sergeje Skripala vyhostily v minulých dnech ruské diplomaty. Ruské ministerstvo zahraničí informovalo, že velvyslancům byly předány protestní nóty a bylo jim oznámeno reciproční vypovězení jejich diplomatů. Za nežádoucí byli označeni i tři čeští diplomaté. Ti do 5. dubna musí opustit zemi. České ministerstvo zahraničí vzalo ruský krok na vědomí.

Nevyvážené mise nejsou výjimkou

Tato nerovnováha na zastupitelských úřadech mezi dvěma státy není ojedinělá. Například Litva, která stejně jako Česko vyhostila v solidaritě s Británií tři ruské diplomaty a která nyní musí tři své diplomaty z Ruska stáhnout, na tuto nevyváženost v pátek také upozornila. „Litva má v Rusku méně diplomatů než Rusko v Litvě,“ uvedlo litevské ministerstvo zahraničí.

Ve stejné situaci je i Česká republika, v níž má Rusko přibližně dvakrát víc diplomatů, než má Praha na ruském území.

Kromě Česka jsou mezi dalšími zeměmi, jejichž část diplomatického sboru působícího v Rusku musí zemi opustit, například Austrálie, Kanada, Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Polsko, Ukrajina, skandinávské státy či tři pobaltské republiky. V případě čtyř zemí – Belgie, Maďarska, Gruzie a Černé Hory – si Moskva vyhradila právo vypovědět příslušný počet diplomatů v budoucnu.

Diplomatický konflikt vyvolal jed na jihu Anglie

Příčinou diplomatického konfliktu je otrava někdejšího dvojího agenta Sergeje Skripala a jeho dcery, kteří byli hospitalizováni začátkem března v jihoanglickém Salisbury. Podle britské vlády byli otráveni chemickou látkou novičok, kterou vyvinulo Rusko.

V reakci na toto obvinění Británie vyhostila přes dvacet ruských diplomatů. Podobný krok tento týden udělaly tři desítky zemí, které včetně USA vyhostily přes 150 ruských diplomatů. Mluvčí Bílého domu Sarah Sandersová uvedla, že tyto akce byly „přiměřenou odpovědí“ na případ otravy na britském území.

Rusko ve čtvrtek v reakci na postup Británie a jejích spojenců oznámilo, že vypoví stejný počet diplomatů, kolik jich vyhostily dané státy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova Rusko také uzavře americký konzulát v Petrohradě.

Vyšetřování útoku na Sergeje Skripala
Zdroj: Reuters/Henry Nicholls

Napětí mezi Brity a Rusy eskaluje

Rusko nyní také požaduje oficiální vysvětlení od britských úřadů, proč v pátek údajně prohledávaly letadlo společnosti Aeroflotu na londýnském letišti Heathrow. Pokud ho nedostane, začnou ruské úřady dělat totéž u letadel britských aerolinek. S odvoláním na sobotní prohlášení ruského ministerstva dopravy o tom informovala agentura Reuters.

„Pokud nebude žádné vysvětlení, ruská strana bude považovat kroky proti našemu letadlu za nelegální a také si vyhradí právo podniknout podobné kroky vůči britským leteckým společnostem,“ uvedlo ministerstvo.

Ilustrační foto
Zdroj: Reuters/Regis Duvignau

Ruské velvyslanectví v Londýně tvrdí, že kontrola příslušníky hraniční a celní policie byla mimořádná a že šlo o nehoráznou provokaci. Ruský velvyslanec v Británii Aleksandr Jakovenko v sobotu v televizi Rossija 1 dal údajnou prohlídku letadla do souvislosti s aférou kolem otravy bývalého ruského dvojího agenta Sergeje Skripala a i nedávné smrti ruského podnikatele Nikolaje Gluškova. „Můžeme si z toho udělat jeden závěr. Tím je, že se britská strana chová velmi nezodpovědně,“ řekl Jakovenko.

Británie zvažuje ruskou žádost k přístupu k Skripalové

Britské ministerstvo zahraničí zase zvažuje žádost Ruska o možnost návštěvy dcery bývalého ruského dvojího agenta Skripala Julije, která je společně s otcem od začátku března hospitalizována po otravě bojovou látkou. Mluvčí ministerstva podle britské agentury PA uvedla, že „práva a přání Julije“ budou brány v potaz, stejně jako britské zákony.

Skripalová v posledních dnech vykazuje známky zlepšení zdravotního stavu, který už není kritický, jako je nadále podle všeho u jejího otce. Dokonce je prý s to i mluvit.

Ruské velvyslanectví reagovalo na tuto informaci žádostí, aby mohlo ke Skripalové, jakožto ruské občance, vyslat svého konzulárního zástupce. „Zvažujeme žádosti o konzulární přístup v souladu s našimi povinnostmi podle mezinárodního a vnitrostátního práva, včetně práv a přání Julije Skripalové,“ řekla agentuře PA nejmenovaná mluvčí britské diplomacie.

Rusko údajně poslalo Británii a Francii otázky

Ruské ministerstvo zahraničí v sobotu také zveřejnilo seznam otázek, na které žádá odpověď od Británie a Francie v souvislosti s případem otravy Skripala a jeho dcery. Británie podle ruského ministerstva obdržela čtrnáct otázek, Francie deset.

Londýna se Moskva ptá například na to, proč neumožnil ruským konzulárním zástupcům kontakt se „dvěma ruskými občany“, kteří přišli v Británii k újmě, jakou jim lékaři poskytli protilátku a jak se k ní dostali, či zda mají britští odborníci kontrolní vzorky, díky nimž byli schopni tak rychle zjistit, jakou nervově paralytickou látkou byli Sergej a Julije Skripalovi otráveni.

Řada otázek, na které chtějí Rusové od Britů znát odpovědi, se týká také zapojení Francie do případu. Moskva žádá například odpověď na to, co má Francie společného s vyšetřováním případu ze Salisbury a jak je do něj přesně zapojená. Podle prohlášení ruského ministerstva zahraničí kromě Britů nótu s deseti otázkami týkajících se jejich role v případu dostali také Francouzi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

CBS: Ministerstvo spravedlnosti USA vyšetřuje politiky kritizující zásah ICE

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů. Informovala o tom stanice CBS s odvoláním na informované zdroje. Mezi vyšetřovanými představiteli jsou podle CBS guvernér státu Tim Walz a starosta města Jacob Frey. Oba politici kritizovali zastřelení 37leté Renée Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Zástupci administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že agent ICE střílel v sebeobraně.
před 1 hhodinou

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 2 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 2 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 5 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 5 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...