Mezi Velkou Británií a Ruskem pokračuje diplomatická přestřelka kvůli nedávné otravě někdejšího agenta ruské vojenské rozvědky a pozdějšího spolupracovníka britské tajné služby Sergeje Skripala. Kreml vzkázal Londýnu, že má předložit důkazy o zapojení Ruska do Skripalovy otravy, nebo se za obvinění omluvit. Ministři zahraničí EU naopak Moskvu vyzvali, aby co nejdřív odpověděla na otázky ohledně otravy agenta nervovým plynem, ke které došlo v anglickém Salisbury. Chování Moskvy označil za nepřijatelné i šéf NATO.
Útok na bývalého ruského agenta byl tématem pondělního jednání ministrů zahraničí členských států EU. Ve společném prohlášení ujistili, že EU vnímá velmi vážně závěr britské vlády, že za útok na Skripala je odpovědná Ruská federace. Podle Unie byl útok nervovým plynem na někdejšího dvojitého agenta a jeho dceru „bezohledným a nezákonným činem“, který ohrozil životy mnoha civilních občanů.
Sergej Skripal a jeho dcera byli otráveni před dvěma týdny nervově paralytickou látkou a nyní jsou v nemocnici v kritickém stavu, podle expertů nemají šanci na uzdravení.
Evropská unie hodlá dění kolem případu nadále pečlivě sledovat. „Evropská unie je šokována ofenzivním použitím vojenské nervové látky, v Rusku vyvíjeného typu, poprvé za 70 let na evropském území,“ uvedli ministři zahraničí. Libovolné použití chemické zbraně kýmkoliv je podle nich zcela nepřijatelné a představuje bezpečnostní hrozbu pro všechny.
Prohlášení ministrů se ale nezmiňuje o možných sankcích vůči Rusku v případě, že Moskva odmítne spolupracovat.
Ministři zahraničí evropského bloku také vyzvali Moskvu, aby Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) okamžitě a zcela zpřístupnila program nervové látky Novičok (nováček), kterou měl být Skripal otráven.
Obvinění jsou ohavná, tvrdí Moskva
Moskva spojování s útokem nadále odmítá. Její měnící se argumentaci ale šéf britské diplomacie Boris označil za „stále absurdnější“. Jedná se podle něj o už známou strategii, která dvanáct let po vraždě Alexandra Litviněnka v Londýně už nemůže nikoho zmást.
Už krátce po otravě Skripala a jeho dcery prohlásila britská premiérka Theresa Mayová, že agenta otrávilo Rusko látkou Novičok. Důkazy pro to zatím nepředložila a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nyní žádá od Británie za „ohavná, neopodstatněná a těžko vysvětlitelná obvinění“ omluvu.
Za nesmyslná obvinění už dříve označil i ruský prezident Vladimir Putin, kterého z přímé odpovědnosti za otravu obvinil britský ministr zahraničí Johnson. Putin o víkendu řekl, že Rusko žádné podobné jedy nemá.
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov minulý týden prohlásil, že Sovětský svaz ani Rusko nikdy neměly program na vývoj nervové látky Novičok. Naopak chemik Vil Mirzajanov, který v 90. letech emigroval z Ruska a nyní žije v USA, vývoj Novičoku v sovětských laboratořích v 80. letech potvrdil. Podle ruského listu Kommersant dokonce dostali ruští vědci za vývoj Novičoku Leninovu cenu.
Útok v Salisbury je část vzorce ruského chování, míní šéf NATO
Kauzu komentoval také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po setkání s Borisem Johnosnem. Podle něj dosavadní reakce Ruské federace ukazuje naprostý nedostatek úcty k míru a mezinárodní bezpečnosti.
Oba se shodli, že útok nebyl izolovanou věcí, ale jen dalším výrazem bezohledného chování ruského státu z posledních let. Jasnou solidaritu a podporu Londýna už vyjádřili také ministři zahraničí Evropské unie. Moskva, která žádá od Londýna důkazy, odmítá být s věcí spojována.
„Útok byl nepřijatelným porušením mezinárodních norem a pravidel,“ zdůraznil Stoltenberg. Připomněl, že spojenci už první použití chemické zbraně na území členské země za 70 let existence NATO odsoudili a nabídli Británii veškerou pomoc při vyšetřování.
Země Severoatlantické aliance i Evropské unie žádají Moskvu, aby zodpověděla britské otázky a aby Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) okamžitě a zcela zpřístupnila program nervové látky známé jako Novičok (nováček).
