Případ Skripal: Předložte důkazy, nebo se omluvte, vzkazuje Moskva Londýnu

Mezi Velkou Británií a Ruskem pokračuje diplomatická přestřelka kvůli nedávné otravě někdejšího agenta ruské vojenské rozvědky a pozdějšího spolupracovníka britské tajné služby Sergeje Skripala. Kreml vzkázal Londýnu, že má předložit důkazy o zapojení Ruska do Skripalovy otravy, nebo se za obvinění omluvit. Ministři zahraničí EU naopak Moskvu vyzvali, aby co nejdřív odpověděla na otázky ohledně otravy agenta nervovým plynem, ke které došlo v anglickém Salisbury. Chování Moskvy označil za nepřijatelné i šéf NATO.

Útok na bývalého ruského agenta byl tématem pondělního jednání ministrů zahraničí členských států EU. Ve společném prohlášení ujistili, že EU vnímá velmi vážně závěr britské vlády, že za útok na Skripala je odpovědná Ruská federace. Podle Unie byl útok nervovým plynem na někdejšího dvojitého agenta a jeho dceru „bezohledným a nezákonným činem“, který ohrozil životy mnoha civilních občanů.

Sergej Skripal a jeho dcera byli otráveni před dvěma týdny nervově paralytickou látkou a nyní jsou v nemocnici v kritickém stavu, podle expertů nemají šanci na uzdravení.

Evropská unie hodlá dění kolem případu nadále pečlivě sledovat. „Evropská unie je šokována ofenzivním použitím vojenské nervové látky, v Rusku vyvíjeného typu, poprvé za 70 let na evropském území,“ uvedli ministři zahraničí. Libovolné použití chemické zbraně kýmkoliv je podle nich zcela nepřijatelné a představuje bezpečnostní hrozbu pro všechny.

Prohlášení ministrů se ale nezmiňuje o možných sankcích vůči Rusku v případě, že Moskva odmítne spolupracovat.

Ministři zahraničí evropského bloku také vyzvali Moskvu, aby Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) okamžitě a zcela zpřístupnila program nervové látky Novičok (nováček), kterou měl být Skripal otráven.

Události: EU chce od Ruska odpovědi v kauze agenta Skripala (zdroj: ČT24)

Obvinění jsou ohavná, tvrdí Moskva

Moskva spojování s útokem nadále odmítá. Její měnící se argumentaci ale šéf britské diplomacie Boris označil za „stále absurdnější“. Jedná se podle něj o už známou strategii, která dvanáct let po vraždě Alexandra Litviněnka v Londýně už nemůže nikoho zmást.

Už krátce po otravě Skripala a jeho dcery prohlásila britská premiérka Theresa Mayová, že agenta otrávilo Rusko látkou Novičok. Důkazy pro to zatím nepředložila a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nyní žádá od Británie za „ohavná, neopodstatněná a těžko vysvětlitelná obvinění“ omluvu.

Za nesmyslná obvinění už dříve označil i ruský prezident Vladimir Putin, kterého z přímé odpovědnosti za otravu obvinil britský ministr zahraničí Johnson. Putin o víkendu řekl, že Rusko žádné podobné jedy nemá.

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov minulý týden prohlásil, že Sovětský svaz ani Rusko nikdy neměly program na vývoj nervové látky Novičok. Naopak chemik Vil Mirzajanov, který v 90. letech emigroval z Ruska a nyní žije v USA, vývoj Novičoku v sovětských laboratořích v 80. letech potvrdil. Podle ruského listu Kommersant dokonce dostali ruští vědci za vývoj Novičoku Leninovu cenu.

Útok v Salisbury je část vzorce ruského chování, míní šéf NATO

Kauzu komentoval také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po setkání s Borisem Johnosnem. Podle něj dosavadní reakce Ruské federace ukazuje naprostý nedostatek úcty k míru a mezinárodní bezpečnosti. 

Oba se shodli, že útok nebyl izolovanou věcí, ale jen dalším výrazem bezohledného chování ruského státu z posledních let. Jasnou solidaritu a podporu Londýna už vyjádřili také ministři zahraničí Evropské unie. Moskva, která žádá od Londýna důkazy, odmítá být s věcí spojována.

„Útok byl nepřijatelným porušením mezinárodních norem a pravidel,“ zdůraznil Stoltenberg. Připomněl, že spojenci už první použití chemické zbraně na území členské země za 70 let existence NATO odsoudili a nabídli Británii veškerou pomoc při vyšetřování.

Země Severoatlantické aliance i Evropské unie žádají Moskvu, aby zodpověděla britské otázky a aby Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) okamžitě a zcela zpřístupnila program nervové látky známé jako Novičok (nováček).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéfové jihokorejské prezidentské ochranky odmítli přijít k výslechu

Dva nejvyšší představitelé jihokorejské prezidentské ochranky odmítli žádost policie, aby se v sobotu dostavili k výslechu. Protikorupční úřad nyní naléhá na úřadujícího prezidenta Čche Sang-moka, aby Prezidentskou bezpečnostní službu (PSS) přiměl ke spolupráci. Vyšetřovatelé chtěli v pátek zatknout prezidenta Jun Sok-jola a prezidentská služba jim v tom zabránila. V zemi mezitím pokračují masivní protesty. Do ulic znovu vyšli Junovi příznivci i odpůrci.
před 42 mminutami

Rusové podle DPA dobyli u Pokrovsku další tři obce

Navzdory vysokým ztrátám ruská armáda na východě Ukrajiny zřejmě pokračuje v dobývání dalších území ve válce, kterou začala plnohodnotnou invazí v únoru 2022. Podle agentury DPA se ukrajinští obránci museli vzdát dalších tří obcí u města Pokrovsk, důležitého logistického uzlu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, o který se bojuje už měsíce.
11:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nový režim v Sýrii zahájil hon na asadovce

Vládnoucí islamisté v Sýrii v čele se skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS) začali zatýkat vysoké důstojníky armády a obávaných tajných služeb svrženého režimu. Zatímco diktátor Bašár Asad s rodinou a uloupeným bohatstvím uprchl do Moskvy, tisíce mučitelů odpůrců jeho režimu se v zemi dál skrývají.
před 5 hhodinami

Podněstří hlásí plánované výpadky elektřiny, podle médií odmítlo pomoc Moldavska

Úřady v moldavském separatistickém regionu Podněstří, kde žije přibližně 450 tisíc obyvatel, oznámily v pátek plánované výpadky v dodávkách elektrického proudu. Region od prvního dne nového roku bolestivě pociťuje přerušení ruských dodávek plynu do střední a východní Evropy přes Ukrajinu. Podle webu Politico vůdci Podněstří podporovaní Kremlem odmítli nabídky Moldavska na zajištění evropských alternativ k ruskému plynu i na humanitární pomoc.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Soudce oznámí trest pro Trumpa za týden, nejspíše ho nepošle za mříže

Nastupující americký prezident Donald Trump si 10. ledna vyslechne trest v případu falšování finančních záznamů okolo platby za mlčení pornoherečce, oznámil newyorský soudce, který na kauzu dohlíží. Podle agentur AP a Reuters při tom dal najevo, že odsouzenému politikovi neuloží vězení.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Johnson obhájil post předsedy americké sněmovny, dva republikáni změnili své hlasy

Republikán Mike Johnson v pátek obhájil funkci předsedy americké Sněmovny reprezentantů po nezvykle dlouhém hlasování, při němž nejdříve nezískal dostatečnou podporu. Nakonec však uspěl poté, co dva jeho straničtí kolegové změnili svůj hlas. Vyhnul se tak výraznějším komplikacím na úvod nového funkčního období sněmovny. Americká média nicméně podotýkají, že jej v nejbližších týdnech a měsících čekají další velké výzvy.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Polsko slavnostně přebralo předsednictví v Radě EU

Ve varšavském Velkém divadle–Národní opeře zahájili v pátek večer představitelé Polska slavnostně své předsednictví v Radě Evropské unie (EU). Na ceremonii vystoupil s projevem polský premiér Donald Tusk a nový předseda Evropské rady António Costa. Tusk prohlásil, že má „Evropa štěstí, že v těžkém historickém okamžiku bude předsednictví vykonávat Polsko“. Poláci se ujali vedení Evropské unie 1. ledna po Maďarech.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Jednání o trojkoalici v Rakousku ztroskotala, dvě strany ale rokují dál

Rakouští lidovci (ÖVP) a sociální demokraté (SPÖ) se dohodli na pokračování povolebních koaličních vyjednávání. Učinili tak poté, co ztroskotaly rozhovory o vzniku trojkoalice s liberálním hnutím NEOS.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...